Mluví-li se o nádoru, nevypovídá to nic o tom, zda je zhoubný nebo nezhoubný - to zjistí teprve další vyšetření. To se týká i štítné žlázy, kde také dochází k tvorbě obou forem nádorů. Nezhoubné nádory jsou označovány jako adenomy. Vycházejí z tkáně žlázy, a jsou obaleny pouzdrem. Existují ale také zhoubné nádory, karcinomy štítné žlázy. Ty se dále dělí podle typu nádorových buněk na diferencované (papilomy nebo folikulomy) a nediferencované (anaplastické) karcinomy. Nediferencované karcinomy vznikají z původních buněk štítné žlázy tvořících hormony. Mimo to se mohou vyskytovat v žláze zhoubné nádory, které vznikly z takzvaných C-buněk štítné žlázy a jsou označovány jako C-buněčné (nebo medulární) karcinomy. Toto rozdělení je důležité, protože jednotlivé formy mají různý průběh.
Prvním příznakem nádoru štítné žlázy bývá tvrdý uzlík uložený přímo ve žláze. Zhoubné nádory rostou zpravidla velice rychle, a jsou proto pacienty relativně brzo zpozorovány, daleko dříve než pomalu rostoucí nezhoubné adenomy. Dostane-li se karcinom do pokročilejšího stádia, mohou se objevit bolesti krku, které nezřídka vystřelují až do uší nebo čelistí.
Dalšími známkami pokročilého karcinomu jsou polykací a dýchací potíže, chrapot a zduření krčních uzlin. Nezhoubné nádory většinou vypadají jako uzlíky v tkáni štítné žlázy. Protože rostou velice pomalu, jsou často zpozorovány až tehdy, když dosáhnou značné velikosti.
Jde-li o zhoubný nádor štítné žlázy, je nutné ho začít okamžitě léčit, protože představuje stejně jako ostatní karcinomy ohrožení života. Prognóza karcinomů štítné žlázy závisí na tom, ze kterých buněk vznikají a do jakého stupně jsou buňky nádoru zvrhlé. Diferencované karcinomy projevují daleko lepší průběh než nediferencované. V každém případě však znamená rychlá diagnóza vysokou šanci na záchranu zdraví bez možných hrozivých následků.
Při potvrzené diagnóze zhoubného nádoru je většinou odstraněna celá štítná žláza a k ní náležící mízní uzliny. Protože se vždy nepodaří spolehlivě odstranit celý nádor, navazuje na operaci většinou injekční nitrožilní terapie radioizotopem jódu. Radioaktivně označený jód se rozšíří jak ve zbytku nádorové tkáně, tak v možných metastázách a cíleně je likviduje. Na konec dochází v každém případě k léčbě hormony štítné žlázy, která musí trvale nahradit chybějící funkce odstraněné štítné žlázy.
Opatření proti vzniku karcinomu štítné žlázy neexistují. Nesporné však je, že oblast štítné žlázy by měla být ušetřena ozařování. Cenu může mít i preventivní podávání jódu v oblastech s jeho nedostatkem. Je-li diagnostikován nádor štítné žlázy, je nutná nejen léčba, ale i následná průběžná kontrola nemocných. U diferencovaných nádorů je např. velice důležité určovat krevní hodnoty tyreoglobulinu, který je vytvářen nádorovými buňkami. Po operaci zpravidla klesne hodnota této látky téměř na nulu. Nový vzestup látky v krvi ukazuje buď na recidivu nádoru nebo na metastázy.
Medulární karcinom štítné žlázy z C-buněk může mít rodinný výskyt nebo se objevit samostatně. Ke kontrole průběhu léčby slouží hormon kalcitonin, vytvářený C-buňkami. Určení koncentrace kalcitoninu v krvi slouží u familiárních forem také jako screeningová (vyhledávací) metoda vyšetření, umožňující objevit další postižené rodinné příslušníky a umožnit jim včasnou terapii.
Byl mi diagnostikován nezhoubný nádor štítné žlázy. Může se z něj stát nádor zhoubný?
Nedá se nikdy zcela s jistotou říci, zda se nezhoubný nádor nepromění ve zhoubný, nebo zda se vedle nezhoubného nádoru nevytvoří i zhoubný. Podle klinických zkušeností však není tento vývoj pravděpodobný. Přesto byste si měl pravidelně dát vyšetřit štítnou žlázu, takže nemůžete růst zhoubného nádoru přehlédnout.
Trpím zvětšenou štítnou žlázou. Jak mohu tuto zvětšeninu odlišit od nádoru?
Sami to nemůžete rozlišit nijak, ovšem zvládne to váš lékař použitím odpovídajících metod.