Nachlazení
Nachlazení, často označované nesprávně jako chřipka nebo viróza, je virová infekce projevující se zánětem horních dýchacích cest. Rýma, kašel, bolesti v krku provázející nemoc z nachlazení jsou nepříjemné, většinou však celkem neškodné příznaky onemocnění, které si nesmíme plést s pravou chřipkou. Zvýšený počet nastuzení je zaznamenáván během sychravých ročních období, na jaře, na podzim nebo v zimě. Při prochlazení dochází zprvu ke zúžení, později k rozšíření a ochrnutí drobných krevních cév (kapilár) ve sliznicích a změnám poměrů na povrchu sliznic, což usnadňuje uchycení virové infekce. Navíc, v těchto obdobích bývá imunitní systém oslaben, neboť musí opakovaně čelit infekci. K nachlazení dospělých tak může dojít dva- až třikrát do roka, u dětí pak až desetkrát ročně.
Kapitoly
Původci nákazy a způsob šíření
V současnosti je známo více než 200 virů, které způsobují většinu jarních, podzimních i zimních nemocí z nachlazení. Tyto viry se z člověka na člověka šíří prostřednictvím infikovaných kapének, které jsou vykašlávány, nebo přímým kontaktem, např. při podání ruky. Očkovací látka proti tak velkému množství virů zatím není k dispozici. Léčení spočívá pouze v nespecifickém mírnění nepříjemných příznaků.
Příznaky a komplikace
Prvními známkami počínající nemoci z nachlazení bývá svědění a pálení v nose, kýchání a zvýšené nutkání ke kašli. K tomu se záhy přidá škrábání v krku, bolesti hlavy, kašel, zvýšená teplota, někdy až horečka. K celkovým potížím patří malátnost, slabost a mrazení. Nachlazení trvá většinou týden až 10 dní. Nejčastějšími příznaky nekomplikované nemoci z nachlazení je rýma a kašel.
Rýma provází 80% onemocnění. Dostavuje se pocit ucpaného nosu a zvýšené nutkání ke kašli. Zanícená a zduřelá nosní sliznice produkuje nejprve vodnatý, později hustý, žlutozelený sekret. Viry způsobující nachlazení napadají též sliznici nosohltanu, hrtanu a průdušnicie. Při tom se tvoří více hlenu, který je hustší než obvykle. Hlen dráždí nervová zakončení a tak vyvolává kašel, který je přirozeným obranným reflexem, sloužícím k čištění a uvolnění dýchacích cest.
V první fázi zánětu je kašel suchý, později je vlhký, spojený s vykašláváním hlenu. Zánět vedlejších nosních dutin (sinusitida) patří k poměrně častým komplikacím. Počíná zpravidla několik dní po rýmě. Kromě virové infekce, která se může z nosní sliznice rozšířit do vedlejších dutin, se na sinusitidě téměř vždy podílejí bakterie. Sinusitida se vyznačuje bolestivým pocitem tlaku za lícnimi kostmi a za očima. Bolest se zhoršuje při předklonu a zvláště pak při zpětném narovnání.
Jinou komplikací nemoci z nachlazení může být bronchitida. Vzniká, pokud se viry způsobující nachlazení rozšíří také do oblasti dolních dýchacích cest a vyvolají zánět sliznice průdušek. Dva až tři dny po prvních příznacích nachlazení se objevuje bolestivý kašel. Vykašlávaný hlen je zbarven bíle až žlutě. Často se připojí horečka a dýchací potíže. Může dojít i k poruchám krevního oběhu. Bronchitidou při nachlazení jsou ohroženi zvláště silní kuřáci a lidé s chronickými plicními potížemi, například astmatici. Na vzniku sinusitidy i bronchitidy v průběhu nemoci z nachlazení se zpravidla podílí přidružená bakteriální infekce, způsobující hnisavý zánět.
Léčba
Specifický lék, který by ničil virové původce nemoci z nachlazení, neexistuje. Léčení se zaměřuje na mírnění příznaků. V lékárnách a drogeriích je k dostání bez lékařského předpisu velké množství léků, které mírní horečku a usnadňují vykašlávání hlenu. Při jednoduchém nachlazení s rýmou, kašlem a eventuálně s lehčí horečkou zpravidla není lékařské ošetření nutné. K rychlému zotavení nejlépe napomůže hodně klidu a spánku. Parní kúra s použitím lipových a bezových čajů, jakož i lázeň na nohy dokáže nachlazení potlačit již v samotném zárodku. Při komplikacích, tj. trvají-li příznaky déle než 10 dní a event. se zhoršují, je však bezpodmínečně nutné vyhledat lékaře.
Prevence
Jen ten, kdo je otužilý, může bez komplikací přečkat zimu. Otužování, pravidelný sport, návštěvy sauny a parní lázně nebo každodenní střídavé sprchy posilují odolnost vůči infekci. S otužováním by se mělo začít nejméně tři měsíce před studeným ročním obdobím. Ke zvýšení obranyschopnosti jsou využívány též některé léčivé byliny, například Echinacea purpurea, Echinacea pallida, Eupatorium, Baptisia nebo túje. Také vyvážená strava hraje svoji roli. Přijímejte především vitamin C obsažený v citrusových plodech, v kiwi nebo také ve formě tablet. Dostatečné množství vitaminu C významně podporuje přirozenou imunitu.
Časté dotazy
Jsem jen nachlazen nebo mám pravou chřipku?
\"Pravá chřipka\" neboli influenza je sice virového původu, ale k nemocem z nachlazení se nepočítá. Chřipka, způsobená viry influenzy, začíná náhle prudkou horečkou a výraznou slabostí, často provázenou i poruchami krevního oběhu. Infekce se může rozšířit i mimo dýchací trakt a napadnout např. mozek nebo srdce. Chřipka je daleko vážnější onemocnění než nemoc z nachlazení. Naštěstí je proti chřipce k dispozici vakcína.
Mohu se proti chřipce dát očkovat?
Hlavní cílovou skupinou pro očkování proti chřipce, které provádí osobní lékař brzy na podzim, jsou pacienti, kteří jsou starší než 60 let a kteří trpí chronickým onemocněním jako je srdeční slabost, plicní choroby, choroby ledvin, poruchy látkové přeměny (zejména cukrovka) nebo kteří mají oslabený imunitní systém. Dostatečnou ochranu před chřipkou poskytuje pouze každoročně prováděné očkování. Viry chřipky se neustále mění. Očkovací látka musí být proto každým rokem obměněna, přizpůsobována novým variantám viru, které se s velkou pravděpodobností uplatní v nadcházející \"chřipkové sezóně\".
Jak dlouho trvá nemoc z nachlazení?
Tři dny přichází, tři dny trvá, tři dny odchází - tato stará lidová moudrost bohužel stále ještě platí. Nachlazení trvá zpravidla týden až deset dní, než se všechny příznaky vytratí. Doba trvání infekce nemůže být nijak ovlivněna - příznaky se však mírnit dají.