Bez minerálních látek by v našem těle opravdu nic nefungovalo. Jsou nezbytné pro udržování správného chodu našich tělesných funkcí. Vzhledem k tomu, že si je náš organismus neumí sám vyrobit, musíme je přijímat v potravě. Účinné jsou teprve, když se rozpustí a v těle působí ve formě iontů. Při jejich nedostatku je schopnost celého organismu fungovat narušena. To se projeví zejména na nervové a svalové činnosti. V případě, že je postižen vegetativní nervový systém, hovoříme o takzvané vegetativní dystonii.
Mnoho svých funkcí vykonává tělo bez vědomí a přičinění člověka. Při každém úderu srdce, při každém vykonání úkolu zadaného mozkem, pracují buňky v odpovídajících orgánech samostatně. Tato práce na úrovni buňky není bez iontů možná. Obzvláště důležité jsou sodík, draslík, vápník a hořčík. Pracovní den buňky trvá celých 24 hodin. Při sportu, kdy se krevní oběh pořádně rozproudí, musí všechny buňky pracovat více než obvykle. Nemají však odpočinek ani když člověk spí.
Jen díky stálému nasazení buněk se člověk může pohybovat. Každý úsměv, každé slovo, které je vysloveno, uchopení telefonu i kliknutí na tlačítko myši, každý krok vyžaduje zapojení svalů. I za zpracování potravy žaludkem a střevy stojí pohyby a činnost odpovídajícího svalstva (svalových buněk).
Příčiny stále se zvyšujícího nedostatku minerálních látek je nutné hledat ve způsobu života a stravovacích návycích, které převládají u dnešního moderního člověka. I přesto, že si dnes většina lidí uvědomuje nutnost zdravého stravování a dbají na to, aby jejich strava obsahovala mnoho ovoce, zeleniny a celozrnných výrobků, může i u nich dojít k tomu, že trpí nedostatkem minerálních látek. Příčin může být několik.
Kyselý déšť vyplavuje minerální látky z horních humusových vrstev půdy. Navíc jsou pak půdě kvůli intenzivnímu pěstování plodin minerální látky trvale odebírány. Dříve leželo pole na nějaký čas ladem. Byl tak získán čas, aby se minerály vyplavované z hornin v půdě znovu nahromadily. Pro další fázi pěstování jich proto bylo obsaženo v půdě dostatečné množství, z kterého mohly rostliny čerpat. V současné době však nezůstává půdě dostatek času, aby mohla ztráty minerálů vyrovnat.
Mnoho potravin je dnes v obchodech k dostání už ve „vyšlechtěné“ formě. Výrobky jsou často zbaveny slupek obsahujících mnoho látek s vysokou výživnou hodnotou. Jako příklad je možné uvést rozdíl mezi bílou a celozrnnou moukou, která obsahuje i obilné slupky. Strava většiny lidí obsahuje příliš mnoho bílé mouky, ale také hodně tuků a cukrů. Minerální látky se ztratí i tím, když zeleninu dlouho vaříme ve vodě, kterou pak vylijeme.
Také jednostranná strava vede k nedostatečnému přísunu minerálních látek. Ohroženi jsou zejména lidé stravující se převážně konzervami nebo v jídelnách s rychlým občerstvením (fast-food). Své nebezpečí s sebou mohou nést i různé diety na hubnutí, protože může dojít k tomu, že při starosti o štíhlou linii budeme jíst příliš málo a navíc stravu, která nezajišťuje dostatečný přísun minerálů.
Hořčík tělo upotřebí k výstavbě kostí a zubů a ke svalové činnosti. Má také vliv na aktivování zhruba 300 enzymů, a tím nepřímo působí na zužitkování tuků, uhlohydrátů a bílkovin. Nedostatek hořčíku se projeví mimo jiné poklesem tělesné i duševní výkonnosti, podrážděností, svalovými křečemi, svalovým třesem, zvýšeným lámáním nehtů, zubními kazy, závratí, pocením, nervozitou, bolestmi hlavy, depresemi, strachem, poruchami srdečního rytmu, poruchami funkce ledvin nebo menstruačními potížemi.
Vápník se podílí na výstavbě kostí a zubů a řídí mnoho procesů v tělesných buňkách. Vápník hraje důležitou roli při zástavě krvácení, zamezení zánětu a při vzniku nervového a svalového vzruchu. Nedostatek vápníku se projeví svalovými křečemi, nestatečnou výstavbou kostí nebo naopak nadměrným odbouráváním kostní tkáně (rachitida u dětí, osteoporóza u dospělých), bolestmi páteře, chronickými změnami kůže, vlasů a zubů. Příliš málo vápníku může mít za následek podrážděnost a deprese.
Draslík je nezbytně nutný pro funkci nervového systému a činnost svalů. Podílí se rovněž na tvorbě bílkovin a uhlohydrátů. Je důležitý i pro funkci srdce.
Nedostatek draslíku se projeví mimo jiné oslabením svalů, únavou, poruchami koncentrace, nadýmáním, zácpou, poruchami srdečního rytmu, zvýšením množství moči, eventuálně i potížemi při močení, ztrátou chuti k jídlu nebo poklesem krevního tlaku.
Sodík spolu s draslíkem ovlivňují množství vody v lidském organismu. Působí na propustnost buněčné membrány a příjem cukrů a aminokyselin. Nedostatek sodíku se může projevit nevolností a zvýšením krevního tlaku.
Ionty jsou elektricky nabité částice - kladně (kationty) nebo záporně (anionty). Jsou důležité pro elektrické napětí na buněčných membránách a nezbytné pro funkci nervových, svalových a srdečních buněk. Pro náš život je důležitý přesně vyvážený poměr iontů vápníku, hořčíku, draslíku, sodíku a fosfátu .