Hyperfunkce štítné žlázy
Štítná žláza je malý orgán motýlovitého tvaru, který je uložen na přední straně krku pod hrtanem a před průdušnicí. Sestává ze dvou postranních laloků a jednoho úzkého prostředního laloku. Za normálních okolností není vidět ani není hmatná. Váha štítné žlázy mladého člověka se pohybuje průměrně mezi 20 - 30 gramy. Tvoří se v ní hormony štítné žlázy s obsahem jódu, které řídí veškeré reakce látkové výměny organismu. Proto jsou tyto hormony životně důležité - zvyšují obrat energie v těle. Rozlišují se dva základní hormony: L-tyroxin a trijodtyronin.
U dětí řídí štítná žláza normální vývoj orgánů a tkání (svalstva, nervového systému a žláz), a zajišťuje bezproblémovou funkci krevního oběhu. Hlavní úlohou štítné žlázy v dospělém těle je regulovat fyziologický průběh látkové výměny. Uvolňování hormonů je řízeno mozkem, který při poklesu koncentrace hormonů v krvi vysílá do štítné žlázy pokyny k uvolnění dalších hormonů. Chlad, psychická a fyzická zátěž vedou k zvýšené koncentraci hormonů v krvi, naopak klid a teplo ji snižují.
Při chorobné hyperfunkci tvoří štítná žláza a odevzdává k použití tělu mnohem více hormonů, než je ve skutečnosti zapotřebí. Protože dojde k nabídce hormonů převyšující mnohonásobně celkovou poptávku těla, dojde k podráždění všech orgánů, tkání a buněk, využívajících tyto hormony. Výsledkem je zbytečně vysoké pracovní nasazení celého organismu, což logicky vede k typickým změnám a potížím.
Kapitoly
Příčiny/rizikové faktory
Hyperfunkce štítné žlázy může mít mnoho příčin. Hlavní jednotkou je Basedowova choroba, imunologicky podmíněná hyperfunkce štítné žlázy.
V roce 1840 popsal lékař Basedow z Mersenburgu poprvé nemoc, jejímiž typickými projevy jsou zvětšení štítné žlázy, zvýšená tepová frekvence a exoftalmus (vypoulení očí). Ne vždy se ovšem musí vyvinout všechny symptomy.
Příčinou vzniku Basedowovy nemoci je patologická tvorba zvláštních protilátek, které podněcují štítnou žlázu k nadměrné nekontrolované tvorbě hormonů, vyvolávajících příznaky onemocnění. Dodnes není známo, jaké faktory vedou ke vzniku nemoci, na základě častého opakovaného výskytu případů onemocnění v rodině však lze předpokládat, že základy nemocí jsou uloženy v genomu a dědí se.
Průběh
Pacienti většinou mají lehce zvýšenou tělesnou teplotu a stěžují si na přecitlivělost na teplo, charakteristická je zvýšená tvorba potu, silný pocit žízně, pokles váhy přes zvýšenou chuť k jídlu, častější stolice (se sklonem k průjmům), nervozita, poruchy spánku (případně nespavost), bušení srdce, nápadná únava. Při prohlídce u lékaře se většinou zjistí zřetelně zvětšená štítná žláza, třes prstů, teplé a zpocené ruce, slabost svalů - hlavně stehenních, změny na EKG, zvýšený tep až nad 90 za minutu a šelest na srdci ve fázi vypuzování krve. Často se u pacientů vyskytuje i vypoulení očí (exoftalmus).
Následky
Onemocní-li pacient s nerozpoznanou hyperfunkcí štítné žlázy nějakým chřipkovitým onemocněním, nebo dostane-li zvýšené dávky jódu (buď ve formě nadměrné dávky léku nebo v rentgenových kontrastních prostředcích), může dojít k život ohrožující situaci. Nadměrná tvorba hormonů totiž v těchto případech vyvolá tak zvanou tyreotoxickou krizi. Jejím projevem je velké zrychlení srdečního tepu, poruchy srdeční činnosti, horečka až k 41°C, nadměrné pocení s velkou ztrátou tekutin, zvracení a průjem, dále poruchy až ztráta vědomí (koma) a dokonce i smrt.
Rozpoznání/prohlídka
Většinou až při návštěvě lékaře jsou rozpoznány projevy, které svědčí pro hyperfunkci štítné žlázy. Vyšetření krve prokáže zvýšené hodnoty hormonů štítné žlázy. Při Basedowově nemoci jsou v krvi nalezeny i autoprotilátky podněcující štítnou žlázu. Cenné pro určení hyperfunkce je i zjištění zvětšené štítné žlázy při vyšetření ultrazvukem.
Léčba
Lékař se musí rozhodnout pro jeden z možných léčebných postupů podle věku pacienta a příčiny hyperfunkce. Nezávisle na tom, jaký rozsah škod už štítná žláza způsobila svou hyperfunkcí, musí být nejprve co nejrychleji omezena tvorba jejích hormonů. Na řadu přicházejí léky (například thiamazol a carbimazol), které omezují tvorbu hormonů štítné žlázy tím, že zamezují začleňování jódu do nově tvořené bílkoviny. Tím klesne zhruba po dvou týdnech využitelné množství hormonů v těle. Mozek se ovšem pokouší stále znovu vysílat podnětné signály, což vede k většímu prokrvování štítné žlázy a jejímu dalšímu následnému zvětšování. Aby se tomu zabránilo, jsou při léčbě nasazeny také velmi nízké dávky hormonů štítné žlázy. Léčba je to ovšem čistě symptomatická a neodstraňuje původní příčinu nemoci. Přesto je možné její pomocí dosáhnout snížení tvorby hormonů na normální úroveň. Léčba trvá zhruba 1 - 2 roky, na počátku se začíná s vysokými dávkami léků, které se podle celkového zlepšení stavu pacienta postupně snižují. Poté se rozhodne, zda je ještě dále potřeba provádět nějaká léčebná opatření.
Velké štítné žlázy, které mohou vyvolávat potíže s dýcháním a polykáním, nebo žlázy, jež se samovolně zvětšují, jsou po docílení normální tvorby hormonů operativně částečně zmenšeny. Po operaci ovšem může dojít k nedostatečné tvorbě hormonů, takže je nutné nasadit po určitou dobu léky s obsahem hormonů štítné žlázy. Alternativou k operaci je terapie radioizotopem jódu. Radiojód pronikne i do oblastí se zvýšenou tvorbou hormonů, které následně téměř celé zničí. Tak lze docílit trvalého odstranění potíží.
Časté dotazy
Jsem léčen na hyperfunkci štítné žlázy. Moje krevní hodnoty homonů jsou pravidelně kontrolovány. Pokusně jsou mi dávky léků stále snižovány, ale protože mi je často velice špatně, dávky jsou mi znovu zvýšeny. Mám si dělat starosti?
Jestliže věříte svému lékaři, nemusíte si v žádném případě dělat starosti. Často se stane, že první pokus o snížení dávkování skončí nezdarem. Následuje znovu léčba vysokými dávkami, a po určité době se opět přistoupí k pokusu o snížení. Není-li ovšem možné snížit dávkování dlouhodobě, měla by následovat operace nebo radiojódová terapie.
Petra1. 2. 2013 9:13:20
Emailu
Zaregistrovat se
