Hepatitida C
Žloutenka typu C
Celosvětově rozšířená choroba, zánět jater vyvolaný viry hepatitidy C (HCV). V některých koutech Afriky a Asie je viry hepatitidy C nakaženo mnoho procent obyvatel. Chronická hepatitida C patří dnes k nejčastějším onemocněním jater. Většina postižených přitom neví o smrtelném nebezpečí nemoci. Podle údajů amerického epidemiologického ústavu (Center for Disease Control and Prevention, CDCP) je chronická hepatitida C devátou nejčastější příčinou smrti ve světě. Ve Spojených státech amerických jí trpí zhruba 4 miliony lidí.
Dnes je známo nejméně 6 poddruhů (genotypů) hepatitidy C. Jednotlivé poddruhy se vyskytují v různých oblastech v různém zastoupení. Například v Americe a Evropě se nejčastěji vyskytují poddruhy 1a, 1b, 2 a 3. Typ 3 je rozšířen hlavně mezi drogově závislými. Ve skupině těch, kteří si píchají drogy nitrožilně, jsou odhadem nemocni čtyři z pěti.
Kapitoly
Přenos/rizikové faktory
Viry hepatitidy C jsou přenášeny hlavně kontaktem s infikovanou krví. Ještě před několika lety představovaly nejvyšší riziko přenosu nákazy transfúze krve. Poté, co byly vyvinuty diagnostické testy, které umožňují kontrolu dárců krve na přítomnost infekce, je toto nebezpečí nepatrné. Riziko nákazy krevním převodem se udává asi 1:50.000. Dnes se šíří nákaza zejména mezi uživateli nitrožilně aplikovaných drog. Riziko možného sexuálního přenosu nebo přenosu z matky na dítě není dosud jednoznačně vyhodoceno, ale pokud existuje, je zřejmě malé. Možným kontaktem s infikovanou krví jsou ohroženi zdravotníci.
Průběh, komplikace
Mezi nakažením a vlastními projevy nemoci uběhne zpravidla 3 - 12 týdnů. Krev infikované osoby je infekční již v průběhu inkubace. Akutní infekce hepatitidou C probíhá mírně a připomíná chřipku. Žloutenka se objeví jen asi u čtvrtiny nemocných. Těžký nebo dokonce smrtelný průběh je pozorován zcela výjimečně, ale až u 90% postižených se rozvíjí chronická hepatitida. Ta může progredovat po řadu let aniž by nemocní, kromě únavy, cokoli pozorovali, postupně se však často objevují komplikace jako záněty kloubů (polyartritida), záněty ledvin (glomerulonefritida) a záněty žil a tepen (flebitida, vaskulitida). Nemoc většinou postupuje až ke vzniku jaterní cirhózy (zvazivovatění a svraštění jaterní tkáně) se všemi důsledky: Vinou zhoršeného průchodu krve zvazivovatělými játry městná krev v žilách kolem jícnu, což je spojeno s nebezpečím krvácení z jícnových varixů. Dochází i k hromadění tekutiny v břiše (ascites). Pokud dojde v souvislosti s chronickou hepatitidou C k selhání jaterních funkcí, je jediným řešením transplantace jater. Chronická hepatitida C je též spojena se zvýšenou dispozicí ke vzniku rakoviny jater.
Diagnostika
Přesnou diagnózu je možné stanovit pouze vyšetřením krve. Vedle zvýšených hladin jaterních enzymů lze speciálními metodami prokázat v krvi jak viry hepatitidy C (včetně stanovení subtypu), tak i příslušné protilátky. Histologické vyšetření tkáně získané punkcí jater dovolí posoudit, do jaké míry pokročilo poškození jater nemocného.
Léčba
Optimální léčba hepatitidy C zatím neexistuje. Více klinických studií prokázalo, že průběh nemoci a reakce na léčbu závisí mimo jiné na genotypu viru hepatitidy C. Interferon alfa, inhibitor virové syntézy a vzniku nových virů, byl po dlouhou dobu považován za lék volby. U nás poměrně rozšířený subtyp HCV 1b však reaguje na tento preparát nedostatečně. Naopak subtyp 3, rozšířený hlavně mezi toxikomany, je citlivý. Aplikace interferonu alfa vede u zhruba čtvrtiny pacientů k definitivní normalizaci funkce jater. U ostatních je léčba neefektivní nebo se po skončení terapie známky nemoci obnoví. Pacienti s těžkou formou cirhózy nejsou vhodnými adepty pro léčbu interferonem vzhledem k možným vedlejším účinkům.
Určitý pokrok znamená kombinovaná léčba interferonem a antivirovým chemoterapeutikem Ribavirinem. Při této terapii se šance na plné vyléčení zhruba zdvojnásobila. Tato léčebná metoda je stále ještě ve stádiu klinických zkoušek. Pro některé vedlejší účinky se u řady stavů, např. u pacientů s onemocněním věnčitých tepen aj. kombinovaná terapie nedoporučuje.
Prevence
Proti hepatitidě C bohužel neexistuje účinná očkovací látka. Určitým problémem při prevenci šíření nákazy je okolnost, že infikovaní lidé často vůbec nevědí o tom, že jsou nemocní. Ti, kteří vědí, že jsou nositeli infekce, by se měli starat o to, aby viry nepřenesli na někoho jiného, např. na rodinné příslušníky, různými denními potřebami jako je zubní kartáček, holící strojek, nůžky na nehty apod. K hlavním preventivním opatřením patří soustavná zdravotnická osvěta, která informuje o možnosti přenosu různých nákaz, včetně hepatitidy C krví. Důležitým opatřením proti šíření nákazy mezi narkomany je bezplatná výměna sterilních stříkaček a jehel.
Časté dotazy
Může být hepatitida C přenášena stejně jako hepatitida A potravinami?
Jediná známá cesta přenosu infekce je krví.
Může se člověk chránit před nakažením při dlouhodobých cestách do zemí s vysokou frekvencí výskytu hepatitidy C?
Doporučuje se vyvarovat se kontaktu s krví jiného člověka. Budete-li ošetřovat zraněného, je nezbytné použít ochranné rukavice. Zásadně nepoužívat cizí věci, které mohou přijít do kontaktu s krví (cizí zubní kartáčky, holící strojky, nůžky na nehty a podobné nástroje). Nevyužívat služeb domorodých holičů, pedikérů, tetovacích salónů apod. Při sexuálním styku používat vždy kondom.
Emailu
Zaregistrovat se
