Crohnova choroba je chronický zánět střeva. Spolu s ulcerózní kolitidou (colon = tlusté střevo) patří k nejčastějším zánětlivým onemocněním střeva. Často je postižen pouze poslední úsek tenkého střeva a tlusté střevo, ovšem v nejhorších případech může zánět postihnout i jiné oddíly trávicího traktu, od úst až po konečník.
Obzvláště často jsou nemocní mladí lidé mezi 16. a 30. rokem života, poměr mezi ženami a muži je relativně vyrovnaný. Málokdy se stává, že nemocí trpí také děti a starší lidé.
Úplně vyléčit Crohnovu chorobu zatím bohužel není možné, protože se stále neznají přesné příčiny vzniku zánětu. Cílem léčby je proto snížení aktivity zánětu a udržení choroby ve stádiu klidu. Uvádí se, že u 25 - 30% postižených dojde i bez použití léků ke spontánnímu uzdravení, je ale pravděpodobné, že v takových případech nebyla diagnóza správná a nebyla rozpoznána bakteriální příčina zánětu (často jde o infekci bakterií Yersinia enterocolitica). Jaké jsou možnosti léků?
Kortikosteroidy
V aktivní fázi zánětu jsou dosud v praxi kortikosteroidy nejdůležitějším prostředkem léčby (např. prednison). S užíváním kortikosteroidů je bohužel spojena řada vedlejších účinků (otoky obličeje a bérce, tloustnutí nebo osteoporóza). Je-li ovšem střevo zanícené, jsou tyto léky nepostradatelné.
5-aminosalicylová kyselina
Tato účinná látka je označována také jako 5-ASA nebo mesalazin (k dostání pouze v lékárně na lékařský recept). Mesalazin je snášen podstatně lépe než kortikosteroidy a je předepisován pacientům s jen mírně aktivním zánětem. Léčba mesalazinem jako udržovací terapie je velice účinná proti novému vzplanutí akutního zánětu.
Antibiotika
Antibiotika jako například metronidazol nebo ciprofloxacin (pouze v lékárnách na lékařský předpis) jsou vhodná při vzniku infikovaných píštělí a vředů. Imunosupresivní léčba je nejúčinnější metodou, jak dlouhodobě potlačit chronický zánět. Starší přípravky (azatioprin, cyklosporin) bohužel při dlouhodobém užívání mají řadu nežádoucích účinků. V poslední době se mimořádně osvědčil nový přípravek infliximab, protilátka proti tzv. faktoru TNFalfa, který je hlavním faktorem odpovědným za vznik a udržování zánětu střevní sliznice. Bylo ověřeno, že již krátkodobé podávání infliximabu na několik měsíců zastaví zánět a umožní obnovení normální sliznice střeva. Zkušenosti s léčbou jsou ovšem zatím jen několikaleté.
Cenou za vysokou protizánětlivou účinnost je celkové oslabení protiinfekční imunity. Lék je proto třeba používat jen ve vybraných, zvláště závažných případech, a pacienty je třeba mít pod kontrolou. Léčba je také velmi nákladná.
Chirurgická léčba
Chirurgický zásah představuje východisko při komplikacích, jako je zhnisání slizničních vředů (abscesy), píštěle, uzávěr střeva. Po provedeném chirurgickém zásahu, při kterém jsou většinou odstraněny nejpoškozenější části střeva, se daří pacientovi zpravidla již po krátké době podstatně lépe. U některých pacientů musí být po operaci dočasně vytvořeno umělé vyústění střeva na povrch těla (ileostomie nebo kolostomie). Operace ovšem neléčí celkovou chorobu. Zánět se může znovu objevit, pouze s tím rozdílem, že to bude na nových místech střeva.
Ženy trpící Crohnovou chorobou mohou být těhotné, aniž by dítě nějak poškodily. Pravděpodobnost komplikovaného průběhu těhotenství se nijak neliší od zdravých žen. To platí i pro ženy, které musely podstoupit kvůli zánětu operaci, či mají dokonce umělý vývod střeva z těla. V každém případě by ale mělo být těhotenství pod stálou kontrolou ženského lékaře a internisty-gastroenterologa.
V úvahu by měly být brány tyto zásady:
Ve fázích s vysokou zánětlivou aktivitou by neměla žena otěhotnět, protože akutní zánět vyžaduje léčbu vysokými dávkami léků. Kromě toho se mohou potíže v době těhotenství zhoršit. Ve fázích vyšší zánětlivé aktivity je ale pravděpodobnost otěhotnění stejně snížena.
Nemoc se zpravidla nezhoršuje, dojde-li k otěhotnění během klidového stádia. Nejvýhodnější čas pro založení rodiny by měl být v každém případě dobře prodiskutován s ošetřujícím lékařem. Objeví-li se Crohnova choroba poprvé až v době těhotenství, není to důvod pro interrupci (přerušení těhotenství). Pomocí dnešních léků a speciální diety může být nemoc velice dobře zvládnuta i v době těhotenství.
Mesalazin nebo kortikoidy nemají žádné škodlivé účinky na plod. Nebrání ani kojení, ale v době kojení by měly být dávky léků sníženy na možné minimum. Léky jako azatioprin nebo metronidazol by neměly být v době těhotenství podávány vůbec.
Než se rozhodnete snižovat nebo zvyšovat dávky, vždy se nejdříve poraďte s ošetřujícím lékařem. V opačném případě si můžete vážně ublížit.
Mohu sám něco udělat pro zlepšení nemoci?
Ano. Tělesný klid, vyrovnaný způsob života a přesné dodržování opatření provedených lékařem pomohou držet nemoc co nejlépe pod kontrolou. Pokuste se co nejvíce omezit stres a napětí, neboť i duševní napětí a vyčerpání mohou hrát velice důležitou roli při vzniku nového zánětu. A hlavně: nekuřte. Kouření zvyšuje pravděpodobnost výskytu nového zánětu.
Existují nějaká zvláštní dietní opatření?
Nějaká speciální dieta pro Crohnovu chorobu neexistuje. Jezte, co vám chutná, a omezte, co vám vždy dělalo problémy. Dávejte pozor na vyrovnanou zdravou výživu. Ztratíte-li na váze, může pomoci obohacená dieta (dieta pro sportovce). Trpíte-li zúžením střeva, omezte příjem vláknin.
Mám jako pacient s Crohnovou chorobou vyšší riziko rakoviny?
Pacienti s Crohnovou chorobou mají nepatrně zvýšené riziko vzniku rakoviny tenkého nebo tlustého střeva. Nádorová onemocnění jsou ale i při mnoho let trvajících zánětech tak vzácná, že stačí chodit pravidelně na preventivní vyšetření. Ta sice nejsou nezbytná, ale tím že zajdete jednou za čas k lékaři, rozhodně nic neztratíte!
Je endoskopie bolestivá?
Ne, je ovšem nepříjemná. U citlivých a bojácných pacientů může lékař použít uklidňující léky a léky proti bolestem. Endoskop (tenká ohebná trubice vedoucí světlo) detailně ukáže vnitřek trávicího traktu a umožní odebrat ze zasažených míst vzorky tkáně. Toto vyšetření je pro určení diagnózy a dlouhodobé sledování průběhu nemoci nutné.