Téměř jedna třetina obyvatelstva trpí pravidelně se opakujícími nebo trvalými bolestmi hlavy. A každý desátý má záchvaty migrény. Tohoto onemocnění nejsou bohužel uchráněny ani děti. Trpí-li jeden z rodičů migrénou, je velké riziko, že budou jeho děti migrénou trpět také.
Bolesti hlavy mohou také vznikat jako reakce těla na jiné onemocnění, například při nachlazení, chřipce nebo při vysokém krevním tlaku. V takových případech mluvíme o sekundární bolesti hlavy.
Bolest hlavy jako primární onemocnění
Poruchy a nedostatek spánku, špatné zubní plomby nebo korunky, nesprávné držení hlavy, práce při nedostatečném osvětlení, případně před špatným monitorem, nedostatek kyslíku, špatný vzduch, hluk, horko, velké množství alkoholu, nikotin, káva ve velkých dávkách - to všechno jsou předpoklady pro vznik bolestí hlavy.
Bolesti hlavy mohou být vyvolány i přepětím (stresem), strachem a dlouhodobou přepracovaností. Migréna podmíněná dědičnými vlohami může být vyvolána nadměrnou tělesnou nebo duševní zátěží, a také změnami spánkových, pracovních nebo stravovacích návyků. Lidé s poruchami zraku trpí podstatně častěji stresovými bolestmi hlavy než lidé dobře vidící.
Bolest hlavy jako sekundární onemocnění
Druhotné bolesti hlavy vznikají v závislosti na prvotní chorobě. Například po zranění hlavy, po pádu nebo nárazu může dojít k bolestem, závratím nebo zhoršenému vidění. Bolesti mohou být známkou poranění mozku. V tomto případě by měl být pacient okamžitě vyšetřen lékařem a zůstat v naprostém klidu. Bolesti hlavy vznikají také při chřipce podobných onemocněních a nachlazení. Po vyléčení ustupují i bolesti hlavy. Zvětšuje-li se však při smrkání nebo kašlání bolest za obočím nebo v čelistní kosti, může jít i o známky zánětu vedlejších nosních dutin.nebo zánětu mozkových blan. V tom případě je nutná návštěva lékaře a intenzivní léčba.
U nemocných nízkým nebo vysokým krevním tlakem mohou vznikat bolesti hlavy v zadní části hlavy nebo v týlu, které ale obvykle v průběhu dopoledne odeznívají.
Pálivé bolesti ve spáncích a viditelné rozšíření spánkových cév upozorňují na onemocnění mozkových žil. Toto onemocnění se vyskytuje nejčastěji u lidí starších 50 let a mělo by být bezpodmínečně léčeno. Ochucovací látka glutamát sodný (často používaná v asijských restauracích, ale i ve smažených brambůrkách nebo instantních polévkách) může u citlivých osob vyvolávat bolesti hlavy, pálení na hrudi, krku a ramen, nebo pocit horka v obličeji nebo nevolnost. Také nitritové soli v uzeninách a masných výrobcích mohou vyvolávat migréně podobné bolesti hlavy. Přemíra alkoholu způsobuje všem dobře známou kocovinu, bolest hlavy, nevolnost, chvění, případně pocit na zvracení.
Bolesti hlavy mohou být i vedlejším účinkem některého léku - upozornění je většinou uvedeno v příbalovém letáku.
Velice opatrný by měl být člověk při užívání léků proti bolestem hlavy. Při dlouhodobém pravidelném užívání může samotný lék způsobovat bolest.
Primární ani sekundární bolest hlavy není pouze průvodce nějaké jiné nemoci, je to opravdová nemoc. Většinou zůstane neškodným, i když nepříjemným stavem. Léčena by měla být pouze tehdy, vyskytuje-li se nezvykle často nebo s nezvyklou intenzitou.
Bolest hlavy z přepětí krčních a zádových svalů je nejčastější forma bolesti u mužů i žen. Jde o tupou, lehkou až středně těžkou bolest, která se šíří z týlu po celé hlavě a vyskytuje se obvykle pouze několikrát za měsíc.
Velice často trpí pacienti migrénou. Ta se po prvé objevuje v pubertě, známy jsou ovšem i případy migrény u malých dětí. Postižení mají záchvaty i vícekrát v měsíci. Ve třech čtvrtinách případů jsou to ženy, ale u dětí je poměr mezi oběma pohlavími vyrovnaný. Typické projevy jsou těžké bolesti spojené s nevolností a přecitlivělostí na světlo, hluk a pachy. Záchvaty mohou trvat nepřetržitě i 72 hodin, kdy jsou postižení téměř zcela vyřazeni z denního života. U dětí trvají záchvaty většinou pouze několik hodin.
Záchvat migrény probíhá ve čtyřech fázích. Vše začíná takzvanou předfází, jejímž typickým projevem je špatná nálada, ale také nezvykle vysoká aktivita až euforický stav. K tomu se pomalu přidávají ospalost, poruchy koncentrace, hlad, ztráta chuti k jídlu, žízeň, ukládání vody v tkáních (otoky), průjem nebo zácpa. Předpokládá se, že příznaky předfáze jsou spojené s vysokým zatížením těla, které reaguje na počínající záchvat. V 10 - 15% případů se vyskytuje asi půl hodiny před vlastním záchvatem tak zvaná aura - druhá fáze, při které dochází k poruchám vidění s barevnými obrazci před očima a k poruchám řeči. Zjistilo se, že v obou uvedených fázích se postupně zhoršuje prokrvení jednotlivých částí mozku, vyvolané zužováním tepen. Ve třetí fázi se tepny znovu rozšiřují a zvyšuje se prokrvení mozku, při čemž dochází k vlastní bolesti hlavy. Krev je do mozku vháněna tepovými rázy, čímž lze vysvětlit silné bušivé bolesti. V konečné fázi nemocný upadá do spánku. U každého pacienta je průběh záchvatu jiný, nemusí ani dojít k projevům všech čtyř fází. \"Klastrová\" (nahloučená) bolest (cluster-headache) se vyskytuje častěji u mužů než u žen, nejčastěji na jaře a na podzim. Dochází při ní k těžkým bolestem hlavy za očima (jako by byla v oku zapíchnutá jehla), spojeným se slzením, ucpaným nosem a pocitem paniky.
Lidé starší 60 let často trpí neuralgií. Typickými projevy je palčivé bodání v obličeji nebo v hlavě, které sice trvá velice krátce, ale může se objevovat i stokrát denně.
Varovné projevy
U každé otázky vyberte jednu odpověď a poznamenejte si ji na papír.
Výsledky:
Převažují-li odpovědi a) - pravděpodobně máte migrénu. Nejméně 20% západoevropského obyvatelstva trpí někdy migrenózní bolestí.
převažují-li odpovědi b) - trpíte nejčastější formou bolesti hlavy - bolestí z přepětí krčních svalů (cervikokraniální syndrom)
převažují-li odpovědi c) - patříte k těm relativně málo lidem, kteří trpí \"klastrovými\" bolestmi hlavy. Vyskytují se častěji u mužů než u žen, většinou se projevují 6 - 8 týdnů v roce, obvykle v noci. Přidruženými znaky jsou: věk 30 let a více, hnědé oči, hluboké vrásky na čele, okolo úst a na bradě.
Jestliže u dodatkové otázky č.10 zněla Vaše odpověď b), měli byste okamžitě navštívit lékaře a přesvědčit se, že se nejedná o vážnou nemoc. Bolesti projevující se mnoho dnů až týdnů a pomalu se zhoršující mohou mít i nějakou organickou příčinu, případně být varovným signálem vznikajícího nádoru.
Časté bolesti hlavy někdy vrhají postižené do nechtěné izolace. Dodnes převažuje ve společnosti názor, že bolest hlavy není skutečná nemoc, spíše platí za výmluvu nebo vymyšlenou nemoc. Postižení se cítí odmítnuti, z pocitu izolace se rozvíjí deprese, která bolesti ještě zhoršuje.
Často si postižení bolest přivolávají sami, buď ve stresové situaci (“teď hlavně žádné bolesti) nebo ve fázi očekávání (“teď určitě dostanu bolesti). Samotné očekávání, že se dostaví bolesti, může lidem způsobovat komplikace v soukromém životě i v práci. Pravidelné užívání léků proti bolesti má vedlejší účinky. Mnoho pacientů na dialýze má těžce poškozené ledviny po častém užívání tišících prostředků.
Zodpovězením uvedených otázek ještě před návštěvou lékaře můžete napomoci stanovení diagnózy. Pro určení příčin bolestí je doporučováno vést si deník, do kterého denně zaznamenáváte údaje o svém způsobu života a o projevech bolestí.
K určení nebezpečných chorobných jednotek spojených s bolestmi hlavy jsou užívány tyto vyšetřovací metody:
Bolest hlavy jako primární onemocnění
Pokud trpí migrénou pacient s vysokým krevním tlakem, jsou doporučovány beta-blokátory. Omezí tlak v cévách, nejsou to však specifické léky proti migréně. Jsou používány k její prevenci. Jako prostředky proti migréně jsou používány léky proti nevolnosti, ergotamin, pipethiaden (Migrenal) a triptany. Mohou být doplněny o léky proti depresím. Léky proti nevolnosti jsou při záchvatech migrény používány v případě, že pacient trpí při záchvatech silným zvracením. Tedy, co na bolest hlavy?
Ergotaminy jsou léky získávané z námelu, s velikou škálou působnosti. Při léčbě akutního záchvatu migrény bez projevů zvracení jsou použity ergotamin a dihydroergotamin. Upravují tonus cév, nejsou to ovšem prostředky tišící bolest. Zároveň snižují uvolňování tělu vlastní substance serotoninu, která je částečně odpovědna za vyvolání a průběh migrénového záchvatu. Z tohoto důvodu pomáhají ergotaminy pouze při migréně, ne však u jiných typů bolestí hlavy.
Průběh záchvatu nemohou ergotaminy sice úplně potlačit, ale mohou ho udělat snesitelnější. Měly by být nasazovány hned v začátku záchvatu, zvyšuje se tím jejich účinek.
Triptany jsou nové léky používané k léčbě akutní migrény. Podávají se při silných bolestech hlavy nebo když ergotaminy nepomohou, případně vyvolávají silné vedlejší účinky.
Triptany, podobně jako ergotaminy, pomáhají na základě své schopnosti snížit tlak v cévách hlavy, ale pouze u migrény, ne u jiných typů bolestí hlavy. Na rozdíl od ergotaminů působí triptany ve všech fázích migrény stejně dobře. U jedné čtvrtiny triptanem ošetřovaných pacientů je docíleno plného utišení bolesti na více než 24 hodin. Triptany však nesmí být použity při srdečních onemocněních, těžkých jaterních nebo ledvinových poruchách, neléčeném vysokém krevním tlaku, těhotenství nebo kojení. Triptany nesmějí být podávány dětem.
Protože se účinky ergotaminů a triptanů oboustranně zvyšují, musí se po podání ergotaminu s podáním triptanu nejméně 6 - 12 hodin počkat. Po podání triptanu se musí počkat s podáním ergotaminu minimálně 24 hodiny. Většina léků proti migréně je k dostání pouze na lékařský předpis - z dobrého důvodu. V lécích jsou často přítomny látky vyvolávající závislost, které jsou již při malém předávkování zdraví nebezpečné. Měly by proto být podávány pouze po poradě s lékařem, nejlépe specialistou.
Léky jsou nejúčinnější, jsou-li podávány hned v začátcích záchvatu. Jako neškodnou alternativu by měl nemocný v každém případě, ještě dříve než sáhne po silnějších prostředcích, vyzkoušet preparáty z magnézia, které v mnoha případech dokáží záchvat potlačit. Vyskytnou-li se více než tři záchvaty migrény do měsíce, měla by se provést preventivní opatření proti migréně. Medikamentózní prevence musí být lékařem pro pacienta zvolena individuálně. Informace o nemedikamentózní prevenci naleznete v odstavci “prevence.
Proti bolestem hlavy z kontrakce svalů jsou nejčastěji používány léky jako paracetamol nebo kyselina acetylsalicylová, občas ve spojení s antidepresivy. Protože všechny tyto léky představují zátěž pro organismus, měly by být při hledání dlouhodobé terapie upřednostňovány metody jako například meditace, uklidňující cvičení apod.
Proti klastrovým bolestem jsou nejčastěji používána antihistaminika (protialergické léky), ergotaminy, uklidňující prostředky nebo hormony. Jako alternativu bez vedlejších účinků by měl člověk vyzkoušet, ještě než sáhne po těchto lécích, inhalaci kyslíku, která může v některých případech klastrové bolesti hlavy plně potlačit. Bolesti hlavy mohou být vyvolány některými léky, např. léky na snížení krevního tlaku nebo hormony. Nejčastěji jsou ovšem bolesti hlavy vyvolány samotnými léky proti bolestem. Z tohoto důvodu je nutné říci lékaři zcela otevřeně, zda užíváte nějaký takový prostředek, a pokud ano, v jakých dávkách. Je-li bolest hlavy zapříčiněna užíváním nějakého léku, měla by být taková léčba okamžitě zastavena. V tomto případě byste se měli důvěrně svěřit lékaři, který má zkušenosti se závislostí na lécích.
Proti bolestem bylo v průběhu staletí vyzkoušeno mnoho léků a alternativních prostředků. Právě u nejčastějšího typu bolesti - z kontrakce svalů, existuje mnoho metod, které by měl člověk určitě vyzkoušet ještě předtím, než sáhne po lécích. Užívání léků by měla být poslední varianta, jak uniknout bolestem, a v žádném případě by se nemělo stát návykem!
Velmi účinné proti bolestem jsou uklidňující sporty, například turistika, procházky v lese, uklidňující terapie a odbourávání stresu. Při migréně byste měli co nejvíce omezit spotřebu kofeinu (kola, čaj, káva, guarana) a kávu pít pouze tehdy, cítíte-li přicházející záchvat. Potlačte také spouštěče migrény jako neklidný způsob života, hlad, stres a potraviny, které mají spojitost s vyvoláním záchvatu migrény. Mnoha pacientům pomůže klid na lůžku, tma, chladné prostředí a plné duševní “vypnutí". Pro nácvik dosažení stavu duševního klidu je doporučován kurs meditace. Doporučeníhodné jsou uklidňující cviky, odbourávání stresu a meditace.
Trpíte-li bolestmi týlu nebo ramen, jsou bolesti hlavy často vyvolány přepětím ramenních svalů. Zde zabírají masáže. Buď navštěvujte pravidelně maséra nebo se naučte masérské techniky sám. Optimální je, máte-li takového partnera, který tyto techniky ovládá nebo je připraven se jim naučit.
Pomáhá také mátový olej. Buď jako zvlhčovač vzduchu nebo jako olej používaný k masážím pro vtírání do kůže spánků nebo jako mátový čaj. Dobré účinky má směs mátového a černého čaje, kde nepůsobí pouze mentol z máty, ale i kofein, obsažený v černém čaji. Horko, zima nebo střídání obojího má silné účinky na křeče: máčení nohou (5 minut v horké vodě, 10 vteřin v ledové vodě, 3 - 4x střídat, poté skončit ledovou vodou), sprchování v teplé a ledové vodě (stejné intervaly jako u máčení nohou), ohřívání bolavých spánků fénem, poté obklady ručníkem, namočeným v ledové vodě.
Jako u většiny nemocí je i při bolestech hlavy možná prevence. Důležité je rozpoznat příčiny bolestí a ty pak potlačit. K tomu velmi dobře poslouží deník, do kterého zanášíte údaje o bolestech (údaje o užívaných lécích, o tom, kdy se bolest vyskytla v průběhu dne, o svých činnostech aj.). Vytrvalostní sporty jako běh, jogging, jízda na kole nebo plavání mají velmi dobré preventivní účinky.
Kurz o tom, jak překonávat stres a vyrovnávat se s ním, pomůže nemocným rozpoznávat v denním životě a v práci stres, a zároveň je naučí metody, jak takový stres potlačovat.
Vhodná jsou i relaxační cvičení. Zvlášť pro bolesti hlavy byla vytvořena progresivní metoda relaxace svalů podle Jacobse, při které se pacienti naučí cíleně uvolňovat a napínat určité svaly.
Velmi účinná, ale časově nákladná, je léčba vytvořením biologické zpětné vazby (biofeedback therapy). Při ní jsou pacienti naučeni převádět příznaky (jako je např. vysoký krevní tlak) do viditelných nebo slyšitelných signálů, které mohou sami ovlivňovat.
Na co by měl být člověk opatrný při projevech migrény u dětí?
Aby mohl lékař stanovit diagnózu migrény u dětí, musí se nejprve zeptat ostatních členů rodiny, zda netrpí podobnými bolestmi hlavy. Také u dětí je důležité zjistit průběh a souvislost mezi bolestmi a nevolnostmi, zvracením a potřebou spánku. U dětských migrén se nemusí bolest hlavy vůbec dostavit, protože v popředí stojí nevolnost a zvracení. Většinou si děti při záchvatu migrény samy lehnou do postele a usnou. Při podezření na migrénový záchvat u dětí by měl být neprodleně vyhledán lékař. K léčbě je nejčastěji nasazována kyselina acetylsalicylová a paracetamol. Paracetamol má výhodu v dobré snášenlivosti, může být totiž podáván v kapkách. Ergotaminy a triptany by neměly být dětem podávány vůbec. Není to s ohledem na délku záchvatů ani nutné.
Může člověk při užívání triptanů udělat chybu?
Triptany by neměly být užívány již při auře. Vznik bolestí se tím nedá ovlivnit. Nedostaví-li se výsledek po užití první dávky triptanu, nemá cenu brát si další, případně jiný typ. V žádném případě by člověk neměl ze strachu před vedlejšími účinky tabletu rozdělovat. Není pak totiž dodržena minimální účinná dávka, což má za následek naprostou neúčinnost léku. Ergotaminy a triptany nesmějí být požívány současně, případně krátce po sobě.
Jak často obvykle dochází k záchvatům migrény?
Průměrně dochází k záchvatům jednou za měsíc, mohou ale vznikat i častěji. Dochází-li pravidelně k více než třem záchvatům za měsíc, mělo by být zjištěno, zda záchvaty nevyvolávají samy léky proti migréně. Mezi 35. a 45. rokem života se takové \"lékové\" migrény začínají vyskytovat častěji. Délka a frekvence záchvatů i potíže při nich později znovu ustupují.