Čeleď: Makovité (Papaveraceae)
Jeho lidové názvy jsou celidon, bělmové kořeny, mlíč či hadí mlíčí. Vytrvalá bylina vyhledává půdy s vyšším množstvím dusíku a nevadí jí ani vlhčí místa. Najdeme ji na rumištích, v řídkých lesích, podél cest či na kamenitých stráních. Tato vytrvalá metrová bylina má rovnou lodyhu, jež se v horní části rozvětvuje. Zatímco horní listy jsou přisedlé, ty spodní mají řapíky. Listové čepele jsou lichopeřenosečné, na svrchní straně zbarvené zeleně, na spodní domodra či dozelena. Vlaštovičník kvete od máje až do září výraznou žlutou a její květy se skládají ze čtyř či pěti okolíků, které vyrůstají z paždí horních listů. Mají dvoupouzdrý semeník a vyšší množství tyčinek. Plodí šešulovité tobolky s mnoho malými semeny. Tato rostlina je charakteristická svou oranžovožlutou mléčnou šťávou.
Kromě půd s obsahem dusíku vlaštovičníku vyhovují i vlhká místa. Roste podél cest a na rumištích, kamenitých stráních i v řídkých hájích.
Když rostlina kvete, sbíráme její nať, kterou odřezáváme ve výšce zhruba 10 centimetrů nad zemí. Dáváme pozor, abychom ji nepomačkaly, a při sušení se vyhýbáme přímému slunci. Použít můžeme i sušárnu s teplotou do 60 °C a silnou ventilací. Sušené listy jsou svrchu zelené, zespoda pak sivé, nejsou nijak cítit a chutnají hořce. Skladujeme je v suchu (maximální vlhkost drogy musí být do 14 %) a stínu na vzdušném místě.
Čerstvý vlaštovičník, respektive jeho mléčná šťáva, obsahuje alkaloidy, jejichž množství se může měnit, většinou je však do 3 %, a dále saponiny, organické kyseliny, vitamin C, provitamin A, flavonoidy a další látky.
Díky analgetickému účinku (podobný má rovněž i morfium) je droga používána na tišení bolestí, je sedativní a pomáhá zklidňovat nervovou soustavu. Pokud budou její dávky vyšší, můžou mít narkotizující účinek a vyvolávat následně křeče, stejně jako podporovat peristaltiku střev a aktivizovat vylučování slin. Pomáhá tonizovat hladké děložní svalstvo, tlumí vegetativní nervovou soustavu a působí močopudně. Účinkuje také spazmolyticky, ale na rozdíl od rulíku či papaverinu je složení drogy nestálé. Jistotu, že bude fungovat, tak máme jen u čerstvé rostliny vlaštovičníku. Navíc po půl roce od usušení se analgetický účinek značně sníží a po roce vymizí úplně. Droga také reguluje puls, snižuje tlak při hypertenzi, stimuluje fungování jater i působí žlučopudně.
Při žloutence, žlučníkové dyskinéze, žlučníkových kamenech i dalších jaterních a žlučníkových chorobách, stejně jako při průjmu, střevním a žaludečním kataru či trávicích těžkostech doporučujeme použít čerstvý vlaštovičník.
Lidé ho doma používají také na léčbu dny, vodnatelnosti, syfilidy, malárii, rakoviny kůže, břišního tyfu, lupence neboli psoriáze, kožní tuberkulóze, impetigu a jiných onemocnění. Regulují jím rovněž menstruaci, využívá se diuretický účinek i mléčná šťáva vlaštovičníku, která léčí bradavice.
Emailu
Zaregistrovat se
