Čeleď: Hluchavkovité (Lamiaceae)
Šalvěj přeslenitá neboli babské ucho, smrtky a koníčky. Tento vytrvalý polokeř se pěstuje na teplých a sluncem zalitých místech a daří se mu také ve vápencových půdách. Šalvěj má rozvětvené a čtyřhranné lodyhy, pokryté chloupky, které jsou vespodu zdřevnatělé, zatímco nahoře bylinné. Roste až do 1 metru a má vstřícné listy podlouhlého či kopinatého tvaru. Jsou tupě zubaté, mají 2 malé palisty a síťovitou žilnatinu. Zatímco starší listy mají zelenou barvu, ty mladší jsou šedivě plstnaté. Šalvěj kvete v červnu a červenci modrofialovou barvou a její květy jsou velké. 6 až 12 se jich nachází na stonkovém vrcholu. Skládají se z dvojpyského trubkovitě zvonkového kalichu, 3centimetrové koruny a 2 tyčinek. Dolní pysk koruny je trojdílný, zatímco ten horní je rovný. Plodí čtyři tvrdky, jež se při dozrávání rozpadnou. Šalvěj je charakteristická svojí vůní.
Polokeři se daří na ve vápencových půdách a na teplých i slunných místech. Má několik odrůd a rozmnožuje se buď dělením trsů či řízků, nebo ze semen, která se zasejí v březnu do pařeniště. Tam se předpěstují semenáčky, jež se následně přesadí.
Sběr šalvějových listů probíhá před rozkvetením a sušíme je ve stínu či při umělém teple do 40 °C. Pokud chceme získat z listů silice, posuneme sběr na červen a červenec, kdy rostlina kvete. Pro získání co nejvyššího množství silice použijeme dvouleté až šestileté polokeře. Droga libě voní, je světle zelená a chutná štiplavě hořce. Skladujeme ji v suchu a stínu na vzdušném místě.
Listy šalvěje obsahují glykosidy, hořčiny, vosky, vitamin C, aminokyseliny, fytoncidy, terpeny, karoten, silice (1−2,5 %), saponiny, třísloviny (katechin, 3−8 %), živičnaté látky z 5−6 % a další.
Šalvěj zeslabuje vylučování neboli exkreci potních žláz, takže se používá při pocení způsobeném vegetativními chorobami a klimakteriem, stejně jako při nočním pocení pacientů s tuberkulózou. Snižuje tvorbu mléka u kojících matek a má protizánětlivé účinky při chronických i akutních chorobách trávicího traktu, jako je gastritida, kolitida, průjem, nadýmání či vředy, pomáhá při léčbě chorob žlučových cest, jater, močových či ledvinových kamenech. Při angíně a zánětu ústní dutiny se kloktá, silice ze šalvějové šťávy se pak inhaluje při bronchitidě. Droga pomáhá i při vykašlávání krve, hemoroidech či dlouhotrvající menstruaci a její obklady jsou přikládány na ekzémy či špatně se hojící rány.
Emailu
Zaregistrovat se
