Čeleď: Hvozdíkovité (Caryophyllaceae)
Průtržník získal také jméno úplavník, husí mýdlo či stozrnko. Jednoletá či vytrvalá bylina roste především v nevápenatých půdách s písčitým podkladem. Objevit ji můžeme v nížinách i horském pásmu. Tato bylina má rozvětvené a plazivé lodyhy, které dorůstají 20 centimetrů. Elipsovité a malé listy nesou bílé palisty vejčitého tvaru. Lodyha i listy této rostliny jsou světle zelené a bez ochlupení (odtud jeho přízvisko lysý, na rozdíl od průtržníku chlupatého, jehož lodyha i listy chloupky nesou a mají šedozelenou barvu). Kvete od července do září malými zelenožlutými květy, které po 5 či 10 vyrůstají z paždí listů. Mají pětipočetný kalich i korunu a 5 až 10 tyčinek. Plodí kožovité tobolky, ve kterých se po jejich puknutí objeví semínko. Kořen průtržníku je zdřevnatělý.
Tato rostlina se hodí do suchých písčitých či kamenitých míst, nevadí jí však ani vlhko, a proto roste na hrázích, náplavech řek z písku či mezi dlažebními kostkami. Nalezneme ji také na písčitých polích a úhorech. Roste v nížinách i horách, kde vyhledává místa, na nichž se kdysi pálily milíře.
Sbíráme nať průtržníku bez jejích zdřevnatělých částí od července do září, kdy kvete. Na odřezání natě můžeme použít nůžky a ihned začneme se sušením, které probíhá ve stínu či v umělém teple do 50 °C. Droga získá žlutavě zelenou barvu, kumarinovou vůni a chutná slizovitě. Skladujeme ji v suchu (maximální vlhkost drogy musí být do 12 %) a stínu na vzdušném místě.
V usušeném průtržníku je zastoupen kumarin a jeho deriváty, silice, flavonoidy, třísloviny, stopy alkaloidů a další látky.
Průtržník má močopudné (diuretické) a tišivé účinky, proto jej doporučujeme při zadržování vody v těle, zánětu ledvin, uretritidě, kamenech či písku v ledvinách či za přítomnosti albuminu v muči. Pomáhá také při poškození srdečního svalu a ischemii. Působí preventivně proti vzniku trombózy a embolie. Lidé průtržník používali při tuberkulóze a ve formě obkladu na vyrážky, lišeje či špatně se hojící rány.
Emailu
Zaregistrovat se
