Čeleď: Hvězdnicovité (Asteraceae)
Lidově je pampelišce přezdíváno mlíčí a mléčný lupen, smetanka, lucerny, pleška či husí kap. Vytrvalou pampelišku objevíme na loukách, mezích i trávnících, zatímco na zahrádce nám zřejmě jako plevel přílišnou radost neudělá. Tato bylina roste v mírném i severním evropském pásmu, ale také v Asii; nevybírá si ani mezi nížinami či horskými oblastmi. Tato vytrvalá bylina má jednoduchý oddenek, který se mění v masitý kořen. Přízemní listová růžice roste z oddenku a čepele listů jsou specificky vykrajované. Dutá a válcovitá lodyha má v průměru 25 centimetrů a nese květní úbor. Žlutými jazykovitými květy vytrvalá pampeliška kvete od jara až do podzimu, nejvíce však v máji. Plodí malou elipsovitou nažkou s jemným chmýrem. Tato bylina je zajímavá tím, že každá její část má v sobě mléčnou šťávu.
Vyskytuje se v Evropě i Asii, na loukách a mezích, v nížinách i horách a přežije prakticky všude. I proto ji zahrádkáři zrovna nemusejí, zvlášť v kombinaci s tím, že zbavit se jí je prakticky nemožné: vytrhnout dlouhý kořen se většinou nepodaří a dojde akorát k jeho přetržení. Což není pro pampelišku problém, a tak vyroste znovu.
Používají se její listy, nať, a to i s kořenem, který se rovněž používá, a to především ve fytoterapii. Sběr kořenů probíhá buď na podzim, kdy má v sobě rostlina více léčivých látek, po uschnutí růžice, tedy v září a říjnu, nebo naopak na začátku jara v březnu. Při sušení se vyhýbáme přímému slunci, v sušárně nastavíme teplotu do 45 °C, a že je kořen řádně vysušený, poznáme podle toho, že když ho zlomíme, už z něj nevytéká mléčná šťáva. Kořeny jsou pak světle či tmavě hnědé, bez pachu a chutnají hořce. Skladujeme je v suchu (maximální vlhkost drogy musí být do 14 %) na vzdušném místě.
V pampelišce je zastoupena hořčina taraxacin, v mléčné šťávě cerylový alkohol laktacerol, dále kaučuk, cholin, třísloviny, inozit, saponity, slizovité látky, organické kyseliny, triterpény a také tuky ze 4−9 % a bílkoviny z 12−15 %. Zatímco droga sbíraná na podzim obsahuje až 40 % inulinu, na jaře je to mnohonásobně méně. Čerstvá pampeliška obsahuje také vitaminy C, B2 a provitamin A i xantofyly.
Působí příznivě na játra, žlučník i ledviny a používá se při jejich zánětech, stejně jako při žlučníkových kamenech a při nedokonalém rozkladu tuků. Pro její diuretický účinek ji doporučujeme při zánětech ledvin i kamenech v ledvinách a močovém měchýři. Pomáhá stimulovat látkovou výměnu, zvyšuje chuť k jídlu, zlepšuje trávení a léčí střevní i žaludeční potíže, jako je katar, nadýmání a zácpa. Léčí artrózu, dnu i cukrovku (pampeliškový list) a nasazuje se také proti hlístům.
Lidé již odedávna používali pampeliškový kořen také při nemocích sleziny, celkové slabosti, na lepší složení krve i při anemii. Léčil také chronická kožní onemocnění a aterosklerózu, což souvisí s vázáním cholesterolu. Pokud trpíte avitaminózou vitaminu C, dopřejte si čerstvou šťávu nebo jarní salát z čerstvých pampeliškových listů. Nejprve je však ponořte na půl hodiny do slané a vlažné vody, tím odstraníte jejich hořkost.
Emailu
Zaregistrovat se
