Čeleď: Růžovité (Rosaceae)
Lidově je ostružiník nazýván jako malina, maliní či červená malina. Tento ovocný keř má tenké ostny a pro své vynikající plody se často pěstuje na zahrádkách. Roste však také v podhůří a horských oblastech. Tento polokeř může vyrůst až do výšky 2 metrů a je charakteristický svými tenkými ostny. Jeho listy jsou střídavé a složené. Zatímco svrchní strana je tmavě zelená, ta spodní je plstnatá a má pilovitý okraj. Ostružiník kvete od máje až do července bílými převislými květy, které se skládají z pětipočetného kalichu a koruny s tyčinkami. Vyrůstají z nich červené a lehce ochlupacené plody s jedním semenem.
Ostružiník roste v horských oblastech v souvislých porostech, ale narazit na něj můžeme také na pasekách, okraji lesu či v řídkých lesích, světlých stráních, mezích nebo křovinách. Jako ovocný keř je vysazován i na zahradách a nejraději má mírně vlhké půdy.
Přes léto po odkvětu sbíráme listy polokeře a při jejich sušení se vyhýbáme přímému slunci nebo použijeme umělé teplo s maximální teplotou 45 °C. Listy jsou pak bez pachu, chutnají lehce nahořkle a jejich barva je světle až doběla zelená. Skladujeme je v suchu (maximální vlhkost drogy musí být do 16 %) a na vzdušném místě.
V droze je zastoupen vitamin C (zhruba 800 mg%), dále třísloviny, flavony, organické kyseliny, slizovité látky, pektin, karoten, barviva a sacharidy ze 7 %. V semenech plodu je zastoupen mastný olej (14, 6 %), jenž je složen z glyceridů.
Při prochladnutí a následném onemocnění, jako je angína či chřipka, používáme drogu pro její antipyretické a potopudné účinky. Protizánětlivě působí při žaludečně-střevních katarech. Jako vitaminózní prostředek i na hypertrofii a aterosklerózu doporučujeme květy, listy i plody ostružiníku.
V domácí praxi jsou listy používány při silné menstruaci, žaludečním krvácení, vykašlávání krve, střevních těžkostech i žaludečních kyselinách. Pomáhají také na bolest hlavy, choroby dýchacích cest i popáleniny. Při zánětu spojivek doporučujeme přidat drogu do koupele.