Ostropestřec mariánský

Silybum marianum

Čeleď: Hvězdnicovité (Asteraceae)

Pro svůj těžko vyslovitelný název si ostropestřec vysloužil mnoho přezdívek: bejlí Panny Marie, bodlák opilců, kardus Marie, kotlačka, ostropes, volčec, podstřel či bodlák ostrý a pestrý. Jednoletá či dvouletá bylina pochází z Kanárských ostrovů, Malé a Přední Asie i Středomoří, ale dnes roste prakticky po celém světě, na některých místech i planě. Tato jednoletá nebo dvouletá bylina může být vysoká 30 cm, ale také měřit až 2 metry. Z kořene roste přímá lodyha s listy, které směrem nahoru postupně ubývají. Její listy, na krajích pichlavé, jsou střídavé a přisedlé, mají zoubkovitý tvar. Typické je jejich bílé mramorování, dlouze stopkaté úbory s ostny a hákovitým zahnutím. Mochna kvete přes léto až do září světle či tmavě fialovou a její květy jsou trubkovité. Plodí nažky s doběla zbarveným chmýrem.

Kapitoly

Výskyt

Od původního místa výskytu se do současnosti značně rozšířil a roste také jako plevel podél cest, u zahrad a kompostů. Má ráda sucho a teplo, a pokud ji chcete pěstovat, chraňte ji před větrem. Vyhledává na vápník bohaté a kvalitní půdy. Podle legendy (a mramorového zbarvení listů) na ostropestřec spadlo pár kapek mléka Panny Marie, když kojila Ježíška. Odtud nese rostlina přezdívku mariánský bodlák.

Droga

Používají se plody této byliny, a to tak, že se nejprve uříznou a nechají dozrát celé úbory, teprve poté je z nich vymlácen plod, zbavený chmýru. Ostropestřec chutná lehce nahořkle a je bez vůně i zápachu.

Chemické složení

V droze je zastoupen silymarin (flavonolignany silybin, silychristin a silydianin), až 27 % tvoří bílkoviny, 30 % jedlý olej, jenž se skládá z kyseliny linolové a olejové a nenasycených mastných kyselin. Droga dále obsahuje aminokyseliny, cukry, biogenní aminy tyramin a histamin a další látky.

Účinky

Díky silymarinu je zabráněno vniknutí toxických látek do jater a zajištěna i regenerace jaterních buněk. Dále pomáhá vylučovat žluč, má antioxidační účinky a posiluje imunitní systém. Při poruchách trávení či při poškození jater jedovatými látkami jsou doporučovány plody ostropestřce, které působí také jako doprovodná léčba při cirhóze či chronických jaterních chorobách, nechutenství a při problémech se žlučníkem.

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události