Čeleď: Vřesovcovité (Ericaceae)
Této bylině se přezdívá medvědice léčivá, kostrounek, tolokněnka či hrozník. Představujeme vám drobný stálezelený keř, ne nepodobný brusince, kterému se daří především ve vyšších polohách. Najdeme ji tak na skalnatých horských stráních, v křovinách, lesích i v porostech borůvky. Tento drobný, 20centimetrový stálezelený keř vypadá trochu jako brusinka. Má plazivé kmínky dlouhé 25 centimetrů, kožovité a celokrajné listy, jež jsou obráceně vejčité a na bázi klínovitě zúžené, zespoda mají drobné chloupky. Medvědice lékařská kvete v dubnu a květnu bíle až načervenale, její květy jsou zvonkovité a rostou v převislých hroznech. Mají 10 tyčinek. Tento keř plodí suché kulaté peckovice, jež nabývají červeného zbarvení a uvnitř mají šest pecek.
Medvědici se daří v horských pásmech a vyšší nadmořské výšce, nezřídka ji proto uvidíme na horských kamenitých loukách, ale roste také v řídkých jehličnatých lesích či v porostech borůvky. Vyhovují jí mírně suché a kyselé půdy, které mohou být i písečnatě hlinité či kamenité. Dává přednost vyhřátým a nepříliš hlubokým půdám, přičemž její kořeny dosahují až do hloubky 1 metru. Není náchylná na vysychání půdy a dožívá se až 100 let! Lidé si ji někdy pletou s brusinkou, na rozdíl od ní má však medvědice moučnaté plody, červené tyčinkové prašníky, jiné listy i svrchní semeník.
Sbírají se listy medvědice, a to od dubna až do června, které sušíme rychle na slunci či při umělém teplu o maximální teplotě 55 °C. Listy, které při sušení zhnědnou, dále nepoužíváme. Usušená medvědice je bez vůně i zápachu a chutná hořce i trpce, po krátké době se chuť mění na nasládlou.
V droze jsou zastoupeny fenolové glykosidy (arbutin a metylarbutin, až 10 %), třísloviny (galotanin, 20 %), flavonoidy, saponiny, silice a kyseliny mravenčí, citronová, galová a elagová i další látky.
Medvědice má diuretický a antiseptický účinek na močové cesty, takže se doporučuje na záněty ledvin a močového měchýře, žlučové kameny či písek i kameny v ledvinách. Kvůli tříslovinám obsaženým v droze má také svíravé účinky. Vzhledem k tomu, že se glykosidy rozpadají v alkalickém prostředí, jako je například moč, přidáváme do čaje lžičku jedlé sody.
Lidé medvědici běžně používají také při močení krve, cukrovce, vodnatelnosti, ale i tuberkulóze ledvin či výtocích.
Medvědice má diuretický a antiseptický účinek na močové cesty, takže se doporučuje na záněty ledvin a močového měchýře, žlučové kameny či písek i kameny v ledvinách. Kvůli tříslovinám obsaženým v droze má také svíravé účinky. Vzhledem k tomu, že se glykosidy rozpadají v alkalickém prostředí, jako je například moč, přidáváme do čaje lžičku jedlé sody.
Lidé medvědici běžně používají také při močení krve, cukrovce, vodnatelnosti, ale i tuberkulóze ledvin či výtocích.
Emailu
Zaregistrovat se
