Čeleď: Hluchavkovité (Lamiaceae)
Mátě se mezi lidmi přezdívá balšám, větrová bylina či koření, fefrminc a získává také přízvisko pepřová. Představuje velmi oblíbenou vytrvalou bylinku, jež se pěstuje v několik různých odrůdách prakticky po celé Evropě. Nalezneme ji jak na velkých mátových polích, tak na malé zahrádce. Tato léčivka je charakteristická svou vůní a jemně pálivou chutí. Máta má vodorovný oddenek s několika čtyřhrannými a rozvětvenými lodyhami, které mohou dosáhnout výšky až 1 metr. Má tmavě zelené lístky s krátkými řapíky a jejich tvar je vejčitě kopinatý až zašpičatělý a pilovitý. Jsou jemně ochlupeny a na spodních stranách listů se nalézají žlázky vylučující éterický olej. Květy máty získávají černofialové zbarvení a skládají se do klasů na vrcholku lodyhy. Plodí čtyři jednosemenné tvrdky vejčitého tvaru a červenohnědé barvy.
Máta se pěstuje po celé Evropě v několika různých odrůdách. Nalezneme ji na velkých plochách i soukromých zahrádkách, přičemž nejraději má vlhké humózní půdy ve světlých a teplých oblastech.
Mátu lze snadno rozpoznat podle její specifické vůně i lehce pálivé chuti. V tuzemsku rostou dvě odrůdy máty, ale jejich silice vůbec neobsahují mentol, nebo jen ve velmi malém množství. Právě ten je však nejdůležitější složkou mátového oleje. Máta se rozmnožuje dělením či řízky výběžků.
Sbírány jsou listy (nať) máty, u kterých vždy odřízneme vrcholky s květy a listy, a to před jejich plným rozkvětem (červen až srpen) několikrát do roka. Listy sbíráme brzy po ránu nebo navečer a sušíme je v tenké vrstvě. Vyvarujeme se přímého slunce a v případě sušárny nastavíme teplotu do 30 °C. Svrchní strana listů je pak tmavě zelená, spodní světlejší. Usušená máta krásně voní a má jemnou štiplavou chuť. Skladujeme ji v suchu (maximální vlhkost drogy musí být do 14 %)a stínu na vzdušném místě.
Silice jsou v mátě zastoupeny 1−3 % a měly by mít až 50 % mentolu, 4 až 11 % esteru mentolu, mentenón, piperitón a 7−25 % mentónu. Sušená máta dále obsahuje třísloviny, hořčiny, kyseliny kávovou, chlorogenovou a nikotinovou včetně jejího amidu, flavonoidy, karotenoidy a další látky.
Přiměřené dávky oleje z máty zvyšují chuť k jídlu, působí proti nevolnosti a zvracení, eliminují křeče žaludečních a střevních kolik i žlučových cest. Působí proti nadýmání, aktivizuje vylučování jater a slinivky, na žlučník mají žlučotvorné a žlučopudné účinky. Droga působí protizánětlivě a tiší bolesti. Doporučujeme ji při léčbě žaludečních chorob, onemocnění žaludečních cest a kamenů, chronické pankreatitidě, těžkému trávení, průjmu, nevolnosti a zvracení. Mentol pomáhá rovněž rozšiřovat koronární cévy při stenokardii a má tišící a protizánětlivé účinky u chorob horních cest dýchacích a bronchitidy. Inhaluje se při bronchiektáziích a lihový roztok z mátového oleje umí lokálně tišit bolest, takže je vhodný při neurodermatitidě.
Lidé ji doma běžně používají na nespavost, melancholii, závratě i epilepsii či na mozkovou mrtvici. Kloktání odstraňuje zápach z úst i léčí zánět dásní a tlumí bolest zubů, při nervovém vypětí přidejte do koupele její odvar.
Emailu
Zaregistrovat se
