Čeleď: Hvězdnicovité (Asteraceae)
Lidově se lopuchu přezdívá knoflíky, babí kořen, lapáčky či hořký lupen. Dvouletá bylina, kterou známe především jako plevel, roste na rumištích, smetištích, kolem cest i polí či na neobdělávaných půdách. Nalezneme jej v nížinách i horských oblastech. Tato bylina má silně rozvětvenou lodyhu, která vyroste v prvním roce do necelého metru, v druhém roce nabývá výšky až 1,5 metru. Lopuchový kořen je vřetenovitý a dřeňový, zvenku má šedohnědou barvu a uvnitř je bílý. Tato rostlina je charakteristická svými velikými přízemními listy, které doplňují stonkové lístky menší velikosti. Lopuch kvete postupně od půlky června až do září černofialovou barvou. Jeho květy se skládají do úborů na lodyhových vrcholech, jsou oboupohlavní a trubkovité. Listeny mají zelenou barvu a specifické, dovnitř zahnuté háčky. Tato dvouletá bylina plodí černé vrásčité nažky vejčitého tvaru, které mají krátký chmýr a ve své spodní části jsou zploštělé a žebrovité.
Lopuch je u nás považován spíše za plevel, který roste v nížinách i na horách. Vyskytuje se i na smetištích a navážkách, podél cest a na rumištích. Nejlépe se mu daří ve vápencových a obecně sušších bohatých půdách.
Pro léčebné účely je sbírán kořen lopuchu, ale pouze jednoletých rostlin. Ze země je vyrýván buď na podzim v říjnu či listopadu, nebo v prvním jarním měsíci březnu. Dřevnaté a duté kořeny, jež mají dvouleté rostliny, použít nelze. Navíc mají květonosnou lodyhu, zatímco ty jednoleté pouze listy. Lopuchové kořeny jsou křehké a dlouhé, a proto je po umytí rozdělíme na kousky dlouhé asi 15 centimetrů. Usušíme je umělým teplem do 40 °C nebo ve stínu a kořeny jsou pak uvnitř šedožluté, zatímco zvenku mají tmavohnědou barvu. Jsou bez pachu a chutnají hořce. Skladujeme je v suchu (maximální vlhkost drogy musí být do 12 %)a na vzdušném místě.
V lopuchovém kořenu je zastoupen inulin (do 45 %), dále polysacharidy a proteiny (cca 12 %), silice, kyseliny palmitová a stearová, glykosid arkciín, třísloviny, hořčiny a slizovité látky. Droga dále obsahuje tuky, živice, sulfáty a fosfáty vápníku, draslíku či hořčíku a další. V listech jsou zastoupeny slizovité látky, silice, kyselina askorbová a třísloviny.
Lopuch je vyhledáván pro své diuretické, antibakteriální a potopudné účinky. Pomáhá léčit cukrovku, dnu, ledvinové i močové kameny a zlepšuje látkovou výměnu. Doporučujeme jej užívat při gastritidě, žaludečních vředech i zánětech dutiny ústní, stejně jako při artróze, kloubních a kožních onemocněních. Na dermatitidu a ekzémy použijeme obklady.
V běžné praxi se lopuchové kořeny užívají na revmatismus, malárii, hemoroidy, žaludeční obtíže či plynatost. Pomáhají i zesílit vlasy a působí proti jejich vypadávání, zevně se pak přikládají na různá poranění či odřeniny. Obdobné účinky má i lopuch menší (Arctium minus) či pavučinatý (Arctium tomentosum Miller).
Emailu
Zaregistrovat se
