Čeleď: Lípovité (Tiliaceae)
Tyto stromy mají košatou korunu a dorůstají do výšky 20 až 30 metrů. Daří se jim na vlhčích místech a ve smíšených lesích, ale rostou i podél cest, na kamenitých stráních nebo jako křovinné porosty. Oba druhy se obvykly kříží. Tyto až 30metrové stromy s košatou korunou jsou charakteristické svými listy ve tvaru srdce. Jsou na dlouhých stopkách, střídavé a na okraji zubaté či dokonce pilovité. Lípa malolistá má svrchní listy tmavě zelené, zatímco její spodní listy nabývají modrozelených odstínů a mají žlutavě červené chloupky. Oproti tomu spodní listy lípy velkolisté mají bělavé chloupky. Květy tvoří vidlice a jsou srostlé s podpůrným kožovitým a holým listenem, jenž je zelenožlutý. Malolistá lípa kvete v červnu a červenci bíle či nažloutle a vidlice tvoří 5−7 květů, zatímco velkolistá lípa kvete později světlou žlutou a vidlice je tvořena 2−6 květy. Kalich mají obě lípy pětipočetný a koruna květu není srostlá. Lípa plodí tvrdé nažky, které klíčí až v druhém roce a rozšiřují se větrem.
Určit, zda jde o lípu malolistou, či velkolistou, není jednoduché, a to zejména v současné době, kdy se obě zvláště v nových výsadbách často kříží. Od jiných druhů jsou však rozpoznatelné a někdy bývají obě označovány souhrnným názvem jako lípa evropská či obecná. Vyrůstají ve vlhkých půdách, v lesích či okolo cest a také se vysazují do parků či tvoří aleje.
Sbírá se květ lípy (možno i s listenem) v červnu a červenci, přičemž lípa malolistá kvete dříve než lípa velkolistá. Květy se nesmí pomačkat či nalepit na sebe, neboť hrozí zapaření a následné ztmavnutí. Při sušení se vyhýbáme přímému slunci, a pokud používáme sušárnu, teplota musí být do 45 °C. Zda je droga dobře usušená poznáme podle toho, že se okvětní lístky při ohybu zlomí. Ani po usušení nepatří květy lípy na slunce, kde by zbělaly. Musí mít žlutavou barvu (případně se zelenožlutým listenem), mají libou vůni a hořkosladkou chuť. Skladujeme je v suchu (maximální vlhkost drogy musí být do 13 %)a ve stínu na vzdušném místě. Čistá droga neobsahuje příměsi jiných druhů tohoto stromu, které mají ochlupené listeny a nápadně zbarvené tyčinkové nitky.
Éterický olej je v květu lípy zastoupen v množství 0,04−1 % a obsahuje farnesol. V listenu jsou slizovité látky, dále droga obsahuje třísloviny, flavonoidy, saponiny, vitamin C, sacharidy i tilirozid, jenž působí potopudně.
Lipové květy pomáhají snižovat teplotu a působí potopudně, diureticky účinkují při chřipce, zápalu plic, angíně, bronchitidě a také při zánětech ledvin, močového měchýře a uretritidě. Jejich použití se doporučuje i na léčbu zánětu dýchacích cest i žaludečních a střevních onemocnění. Působí protizánětlivě, je utišující a má spazmolytický účinek. Lidé lipové květy přidávají do koupele na neurózu i do kloktadel pro ústní dutinu a krk.