Čeleď: Lilkovité (Solanaceae)
Kustovnici se přezdívá wolfberry, západní pámelník či bobule goji. Tento vytrvalý keř je vysoký až 3 metry a její příbuzný druh, kustovnice cizí (latinským názvem Lycium barbarum) roste v tuzemsku podél železničních náspů, v živých plotech nebo na stráních a loukách jako plevel. Větve této trvalky, která může mít až 3 metry na výšku, se snadno rozklánějí a její listy mají kopinatý či vejčitý tvar. Rostou jednotlivě či po třech a kustovnicové květy nabývají lehce fialového zbarvení. Z květů vyrůstají červené bobule, jejichž tvar je protáhlý a veliký zhruba 2,5 centimetrů.
Zatímco příbuzný druh této rostliny, kustovnice cizí, u nás roste jako plevel, kustovnice čínská je pěstována na severu a západě Číny. Daří se jí i v chudších či lehčích půdách, a pokud má dostatek vláhy a dobré podmínky, projeví se to na velikosti i množství jejích plodů.
Kustovnice čínská je průmyslově pěstována převážně pro své plody, ale jako droga se používají i její listy, kůra z kořene a olej ze semen. Plody se sbírají těsně před dozráním, tedy když jsou zralé z 80 či 90 %. Při sběru je třeba být opatrný, aby nedošlo k poškození plodů, a navíc nesmí se sbírat po dešti. Sušení probíhá buď přirozenou cestou na vzduchu (vrstva maximálně do výše 2 centimetrů, během sušení se plody neotáčejí), nebo mechanickou dehydratací. K té je potřeba proud horkého vzduchu a nejprve je sušíme celý den při teplotě 40−50 °C. Následující půlden až celý den zvýšíme teplotu na 50 až 55 °C a celý další den je sušíme při 55−65 °C. Teprve poté odstraníme stopky.
Z hlediska svého složení představuje kustovnice to nejhodnotnější ovoce, neboť obsahuje 18 různých aminokyselin, 11 minerálů v organické formě a 22 stopových prvků, jako je zinek, měď, vápník, železo, selen, germanium či fosfor. Právě tyto prvky bojují proti rakovinotvorným buňkám, a navíc se v běžné potravě objevují jen málo. Ze všech rostlin, které jsou vědcům po celém světě známy, je kustovnice nejbohatší na karotenoidy (betain, provitamin A karoten, zeaxanthin či fysalen), které působí proti volným kyslíkovým radikálům. Mezi nejdůležitější karotenoidy se zahrnují alfa a beta karoten, lykopen, lutein a zeaxanthin. Kustovnice čínská dále obsahuje vitaminy C, B6, B2 a B1, E, beta sisterol, jenž má protizánětlivé účinky, a skupinu lycium sacharidů, které eliminují volné radikály. V obsahu beta karotenu navíc předčí kustovnice i mrkev.
Kustovnicové plody pomáhají v boji proti plicní tuberkulóze, mužské i ženské neplodnosti, očním chorobám, bolesti hlavy, hučení v uších, závrati či vzniku bolestí v kříži a kolenou. Posilují ledviny a játra, pevnost nehtů i šlach, snižují krevní tlak i cukry a tuky v těle. Podporují trávení, krvetvorbu i činnost střev, mají pozitivní účinky na menstruační cyklus a rovněž antioxidační účinky, díky kterým se snižuje riziko vzniku rakovinových buněk ze slunce a předčasného stárnutí. Kustovnicovou kůru lze využít při nachlazení a bolesti v krku, krvácení z nosu, kašli, revmatismu a bolestech zad či cukrovce. Léčí také impotenci a pomáhá snižovat cholesterol. Ten léčí také čaj z listů a plodů, stejně jako snižuje krevní tlak a posiluje ledviny a játra. Olej ze semen kustovnice je vhodný pro suchou pokožku a působí jako lokální antibiotikum při svědění kůže. Čínské léčitelství připisuje kustovnici také afrodiziakální účinky a věří, že zvyšuje množství pohlavních hormonů v krvi.
Emailu
Zaregistrovat se
