Čeleď: Kopřivovité (Urticaceae)
Tato vytrvalá bylina je rozšířena po celém světě, byť je považována hlavně za plevel. Kopřiva je lidově nazývána také jako žíhavka, žihlava či žahavka, velká kopřiva nebo prhlinka. Kopřiva dvoudomá má vzpřímenou a chlupatou lodyhu, která může dorůst výšky až 2 metrů. Kořen je rozvětvený, tmavě zelené listy mají vejčitý a pilovitý tvar a kopinaté palisty. Květy vyrůstají od června až do září z paždí horních listů. Zatímco samičí květy jsou převislé a dlouhé, ty samčí jsou kratší a přímé a plodem kopřivy je nažka ve tvaru vejce. Rostlina je charakteristická především svými žahavými chlupy, kterými je celá pokrytá.
Jako plevel roste kopřiva téměř po celém světě, na čemž se podílelo i znečišťování spodních vod polními hnojivy. Tam, kde se vyskytuje kopřiva, jsou zcela určitě půdy s vysokým obsahem dusíku (což ostatně platí i pro bez černý) čí bývalá zemědělská stavení. Roste také na loukách, pasekách, podél cest a silnic, na okraji potoka, v lesích, rumištích, křovinách či příkopech a na mnoha dalších místech.
Používají se především listy a kořen kopřivy. Pro sběr listů, který probíhá přes léto až do září, nejprve kopřivu pokosíme a následně trháme rozvinuté listy, avšak doporučujeme vám si na tuto práci vzít rukavice. Listy sušíme ve stínu, při umělém teplu maximálně do 50 °C. Kořeny naopak sušíme buď na jaře v březnu, nebo až na podzim v listopadu. Po očištění je můžeme sušit i na slunci či obdobně jako listy. Usušená droga je bez pachu i chuti, a zatímco listy jsou tmavě zelené, kořeny mají světlou zelenou barvu. Skladujeme je v suchu a ve stínu.
Kopřivové listy v sobě mají vitamin B2 i K, karoten, chlorofyl (3 %), xantofyl, histamin či bílkoviny. Obsahují také kyseliny mravenčí, askorbovou a pantotenovou, dále třísloviny, glykosid urcitrín a karotenoidy.
Kopřiva je známá pro svůj hemostyptický účinek, kterým zastavuje krvácení z nosu, dělohy či hemoroidech, při vnějším použití je aplikována na chronické varikózní vředy. Zastavuje vykašlávání krve a silnou menstruaci. Pomáhá proti zácpě, při trávicích, žaludečních a střevních těžkostech a zvyšuje napětí v cévách, střevech a děloze. Příznivě působí na arterosklerózu, cukrovku, žloutenku, žlučníková a jaterní onemocnění. Kopřiva rovněž podporuje látkovou výměnu a tvorbu mléka, léčí poruchy menstruačního cyklu i řeší akné. Díky vysokému množství červených krvinek a vitaminů je droga při chudokrevnosti a hypovitaminóze ještě účinnější. Kopřiva je rovněž používána na bolesti kloubů pro své antirevmatické účinky a pomáhá dýchání při astmatu. Odvar z této drogy zrychluje srážení krve, zlepšuje srdeční činnost a pomáhá při hojení ran.
V lidové léčitelské praxi se doporučují listy a kořen proti šedivění či vypadávání vlasů: odvar z kopřivy lze buď vypít, nebo smíchat s octem a směsí si vlasy umývat. Výluh spolu s olivovým olejem zase pomáhá léčit rány a popáleniny. A nejznámějším příkladem lidového léčitelství je zřejmě šlehání se kopřivou jako léčba i prevence revmatu.
Emailu
Zaregistrovat se
