Čeleď: Bobovité (Fabaceae)
Jehlice je lidově nazývána jako babí hněv, mužská láska či vochlice. Jde o keř dosahující výšky zhruba 80 centimetrů. V Evropě roste jak v nížinách, tak v horských oblastech a nalezneme ji rovněž na sušších asijských vápencových půdách. Tento středně vysoký keř je rozvětvený, má tmavě hnědý oddenek a boční kořeny. Jednoduché listy rostoucí u vrcholu keře mají palisty a zoubkovanou čepel, zatímco listy blíže u země jsou trojčetné. Květy rostou až po 2 kusech z úžlabí listů a na vrcholcích vytvářejí soukvětí připomínající hrozny. Jehlice kvete růžově od června do září a její květy tvoří koruna a 2krát kratší kalich. Následně vyrostou plody ve tvaru lusku, přičemž každý v sobě obsahuje 2−4 semena.
Používá se kořen jehlice trnité, který lze sbírat předtím, než rostlina začne kvést, tedy od března do dubna, nebo až po odkvetení, v září až listopadu. Sbírání je nejjednodušší po dešti, přičemž stačí tahat jen za jednu větvičku. Po umytí a očištění kořenu jej sušíme na slunci, případně v sušárně nastavíme teplotu na 50−60 °C. Po usušení má kořen šedavě hnědou barvu a uvnitř je žlutý. Na jazyku pálí a má osobitou vůni. Uchováváme je v balících v suchu, ve stínu a na vzdušném místě, přičemž maximálně mohou obsahovat 12 % vody.
Necelé čtvrt procento drogy tvoří silice, dále pak flavonoidy, třísloviny, saponin ozonid, kyselina citronová, sacharóza a další.
Kořen jehlice působí diureticky a napomáhá pocení, jež způsobuje silice. Používá se také při srdeční slabosti, obezitě, otocích, zánětu ledvin a ledvinových či žaludečních kamenech. Jeho největší předností je, že pomáhá při hromadění tekutin v organismu, ale rovněž snižuje i tlak a zvětšuje amplitudu úderů srdce. Podle tradic domácího léčení je kořen jehlice používán i na revmatismus, neplodnost a dnu, ale zastavuje také krvácení při hemoroidech.
Emailu
Zaregistrovat se
