Čeleď: Hluchavkovité (Lamiaceae)
Hluchavce se jinak přezdívá hluchá či planá kopřiva, planá bazilika nebo mrtvá žíhlava. Tato rostlina dosahuje výšky od 20 do 50 centimetrů a má přímou nevětvenou čtyřhrannou lodyhu. Jde o vytrvalou bylinu, která roste nejen v celé Evropě, ale i v části severní Asie a v Severní Americe. Vytrvalá bylina, jejíž výška je od 20 do 50 cm a která má čtyřhrannou nevětvenou lodyhu. Listy s vejčitě zašpičatělou čepelí, u řapíku vykrojenou, mají pilovitý okraj. Oboupohlavní květy jsou dvoustranně souměrné a mají korunu bílé či smetanové barvy. Rozkvetlou ji můžeme vídat od května až do září. Její koruna je dvoupyská, dlouhá až 15 mm a má v sobě uvnitř ochlupenou trubku.
Hluchavku nalezneme v celé Evropě, severní Asii i Severní Americe. Daří se jí skoro na všech místech: na rumištích, v lesích i křovinách, na stinných zahradách, v příkopech, podél cest, plotů i zdí, ale i na pustinách. Roste v nížinách i na horách, ale upřednostňuje vlhké a výživné půdy a vyhýbá se přímému slunci. V tuzemsku je považována spíše za plevel, ale je třeba si uvědomit, že jde zvláště pro včely o nezastupitelnou rostlinu, neboť z ní čerpají žlutý nektar.
Z hluchavky se sbírá pouze trubkovitá koruna bez kališní části, jež se může vytrhávat kdykoliv po celou dobu, co bylina kvete. Sbírat ji však musíme jen za sucha, neboť je to jedna z nejcitlivějších léčivek, která trpí zapařením i pomačkáním. Při sběru proto koruny ukládáme do vystlaného košíku a následně použijeme sušárnu s maximální teplotou 35 °C. Drogu skladujeme v tmavých nádobách či nahřátých plechovkách a ve stínu. Že je hluchavka dobře usušená, poznáme podle bílé či slabě žlutavé barvy, slabě hořké chuti, chrastění a chybějícího pachu. Pokud jsou květy poškozené a při sušení zhnědnou, je droga prakticky bezcenná.
Drogu tvoří 10 % tříslovin a dále slizy, flavonové glykosidy, kyselý saponin, silice, cholin a některé biogenní aminy.
Vzhledem k tomu, že získání 1 gramu drogy zabere až 100 hodin práce, jde o poměrně drahou drogu. K tomu vědci prozatím neznají zcela přesné složení, a proto se hluchavka většinou nepřidává do obvykle dostupných léčiv. Lidé ji však používají již desítky či stovky let ve formě čaje, který léčí dětem onemocnění dýchacích cest, usnadňuje vykašlávání a pomáhá při trávení.
Tuto bylinu používaly rovněž ženy při menstruačních bolestech a gynekologických onemocněních. Hluchavka působí také protizánětlivě a močopudně, proto ji lze využít při zánětech močových cest. Účinkuje také na nespavost a ve formě záparu se používá na ekzémy, hemoroidy, anální fisury či na mokvavé rány.