Čeleď: Bukovité (Fagaceae)
Dubům je lidově přezdíváno leťňák či křemelák a zimák či drnák. Duby patří mezi posvátné stromy, které svojí až 40metrovou výškou a celkovou mohutností vzbuzovaly v lidech úctu již před stovkami let. Typická je pro ně dlouhověkost i rozmanité užití – už ve starověku byla pro léčebné účely používána nejen dubová kůra, ale i listy či duběnky. Tyto vysoké stromy byly již odedávna používány nejen pro léčebné účely, ale jejich žaludy sloužily především jako potrava, a to nejen pro zvěř, ale také lidi – praobyvatele Evropy.
Dub letní má nepravidelnou korunu, křivolaké větve a tuhé, krátce řapíkaté listy. Zatímco v mládí je borka dubu nahnědlá či stříbřitě šedivá, postupem času se rozpuká a je brázditá, hnědá až černá a s nádechem šedivé. Dub má jednodomé květy, a zatímco samičí jsou po 2−5 kusech na stopkách a mají červené blizny, ty samčí představují převislé jehnědy, jež se rozvíjejí zároveň s listy. Dub letní kvete od května do června a k opylování mu slouží vítr. Jeho plody, žaludy, jsou jednosemenné nažky posazené na šupinovitých číškách.
Dub zimní se od křemeláka liší jen štíhlou korunou a rovnými větvemi. Listová čepel se zužuje k řapíku. Drnák kvete pouze v květnu a jeho žaludy jsou kratší a přisedlé.
Tyto stromy rostou prakticky po celé Evropě, nenalezneme je akorát v nejsevernějších a nejjižnějších oblastech. V tuzemsku se vyskytují jak v nížinách, tak v podhůří, a to nejen v dobravách, ale i smíšených lesích. Dubu se lépe daří v kyselém prostředí a nevadí mu ani skály. Oblíbený je pro svou tvrdost hlavně v dřevařském průmyslu.
Z dubu se používá kůra, kterou je nejlepší sesbírat z již poražených stromů na jaře, ještě předtím, než začnou růst listy. Důležité je sbírat jen mladou a hladkou kůru, jež se objevuje na kmenech či větvích, které nemají v průměru více než 15 centimetrů. Suší se maximálně v 50 °C a výsledkem jsou stočené kusy kůry, ne silnější než 6 mm. Jejich chuť je nahořklá, svíravá a po namočení má kůra tříselný pach.
Kůra dubu je tvořena až z jedné pětiny tříslovinami a obsahuje rovněž kyselinu galovou a elagovou, fytoncidně působící látky i hořčiny. Žaludy v sobě mají rovněž třísloviny, dále škrob, bílkoviny, olej a cukry. Před konzumací je potřeba žaludy opražit, aby kleslo množství tříslovin.
Dubová kůra má protizánětlivé účinky a pomáhá zastavovat krvácení. Přidáním do čajoviny jí lze léčit i hemoroidy a odvar z kůry zevně pomáhá rovněž při otocích, omrzlinách, popáleninách a hemoroidech. Odvar z ní je velmi účinný i při pocení nohou. Dříve se dubová kůra používala rovněž při průjmu či žaludečních a střevních zánětech.
Kromě toho lze využít dubovou kůru i pro veterinární lékařství, neboť je součástí medicinálního lizu. Díky vysokému obsahu tříslovin může být kůra použita při zpracování kůže a dřevo ani ve vodě neshnije, pouze ztmavne. Dubové dřevo je poměrně tvrdé, houževnaté a dobře se zpracovává.
Emailu
Zaregistrovat se
