Čeleď: Bezovité (Sambucaceae)
Bezu se přezdívá smradinky, bezinky, psí bez či kozičky, jeho květům pak kosmatice. Bez černý se vyskytuje v podobě drobného stromku či keře. Má rozvětvenou korunu a bílou dřeň, přičemž jeho listy jsou lichozpeřené s lístky po 2−3 párech, jejichž délka je do 20 centimetrů. Tvar je podlouhlý nebo vejčitý, na konci jsou lístky zašpičatělé a pilovité. Bez černý má malé žlutobílé kvítky sdružující se ve vrcholičnatých květenstvích, kterým se obecně říká bezinky. Každý květ se skládá z 5zubého kalichu, pěti tyčinek se žlutými prašníky a koruny – 5 srostlých lupenů. Plody těchto květů jsou trojsemenné peckovičky a dorůstají asi 6 mm. Jejich zralost poznáte podle barvy, která je u nejzralejších plodů tmavě fialová až černá.Tohoto mezi lidmi velmi známého keře či stromku lze využívat nejen při léčení, ale rovněž v potravinářském či farmaceutickém průmyslu. Bez má malé žlutobílé květy, tzv. bezinky, a fialově černé plody.
Tato rostlina potřebuje poměrně dost vody, a proto se jí daří hlavně na vlhkých místech či v půdách s vysokou hladinou spodní vody. Bez černý roste vedle plotů i domů, na neobdělávaných pozemcích, ale lze jej objevit i na rumišti či skládce.
Z bezu černého jsou využívány především květy, Flos sambuci, plody (Fructus sambuci)či listy (Folium sambuci), avšak použít lze i jeho kořen či vnitřní kůru. Ideální doba na sběr květů je před jejich rozvinutím v květnu a červnu. Samotný sběr je nejlepší naplánovat na slunečný a suchý den. Při sušení květů se vyhýbáme přímému slunci a teplota v sušárně by neměla přesáhnout 40 °C. Po usušení mají květy libou vůni a žlutobílou barvu. Abychom je oddělili od stopek, použijeme síto. Plody bezu černého naopak sbíráme až v době jejich zralosti, tedy v srpnu či září, a sušíme je obdobně jako květy. Plody pak mají fialově černou barvu a scvrklý vejčitý tvar.
Ze všeho nejdříve sbíráme bezovou kůru, se sběrem je třeba začít již na jaře, neboť právě v této době začíná proudění mízy. Při jejím sušení se opět vyvarujeme slunce a teploměr v sušárně nastavíme maximálně na 45 °C. Kořeny bezu lze vykopat buď na jaře v dubnu či květnu, nebo až na podzim v říjnu. Řádně je očistíme, nakrájíme a sušíme jako květy. Drogy bezu vždy skladujeme na vzdušném a suchém místě, neboť mohou mít vlhkost maximálně ve výši 12 %.
Květy bezu v sobě zahrnují éterický olej, hořčiny, flavonoidy, živice, slizovité látky, eldrin, třísloviny, alkaloidy, cholin, ale také sacharidy či vitamin C. Dále obsahují organické kyseliny a jiné látky, jež mají potopudné účinky. Ve složení bezové kůry zaujímá své místo éterický olej, fytosterin, cholin, třísloviny, živice, kyselina valerová a další. Plody pak obsahují vitaminy B a C, karoten, železo a kyseliny jablečnou i vinnou. Dále se skládají z glykosidu sambunigrinu, sambucinu, sambukyaninu, aminokyselin a jiných látek.
Květy bezu černého působí protizánětlivě, potopudně a sekretolyticky. Pomáhají odstraňovat hleny při zánětech dýchacích cest a bronchitidě, ale také při pneumonii či prochladnutí. Zatímco plody bezu jsou povzbuzující, listy mají naopak zklidňující účinek a působí močopudně.
Drogy z bezu černého doporučujeme při jaterních, ledvinových a žaludečně-střevních nemocích, pomohou také proti revmatismu, dně a při zánětu močového měchýře. V domácnostech byl bez užíván při astmatu, dušnosti, vysokém tlaku či problémech s močením a krvi v moči. Kořeny a kůra bezu pomáhají pacienta uklidnit a léčí obezitu i vodnatost, zatímco plody se používají při neuralgii pro své povzbuzující účinky. Výtažek z listů pak aplikujeme na hemoroidy, vředy a kožní choroby.
Je však třeba mít na paměti, že kůra i kořeny bezu jsou jedovaté a způsobují nevolnost, průjem a zvracení. Tepelnou úpravou či sušením pak svoji jedovatost ztrácejí plody. Bez má rovněž specifický zápach, což bylo v minulosti důvodem jeho vysázení u domů a stodol – odpuzoval totiž hlodavce.
Květy bezu necháváme vyluhovat, na dvě lžičky potřebujeme čtvrt litru vroucí vody a nápoj necháme půlhodinku stát. Následně přecedíme. Doporučené množství jsou 2−3 šálky denně, při nachlazení můžeme kombinovat s acetazylem.