Nový zákon o sterilizaci

Sterilizace je zákrok, který zabraňuje plodnosti, aniž by odstranil nebo poškodil pohlavní žlázy. Je nově upraven zákonem č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách, který nahrazuje směrnici starou již 40 let.„O zákrok nyní může zažádat každý občan starší 21 let, aniž by k tomu měl zdravotní důvod,“ uvádí MUDr. Petr Kovář z Gynprenatalu. „Lékař musí žadatele poučit o výkonu samotném, o jeho nevratnosti a také o možných rizicích.“ „Věková hranice 21 let byla stanovena s ohledem na úpravu obvyklou v zahraničí. Je nutné, aby pacient byl dostatečně rozumově i osobnostně vyzrálý k udělení takového souhlasu,“ dodává  Vlastimil Sršeň, ředitel odboru komunikace z Ministerstva zdravotnictví.

V České republice je ve srovnání s mnoha jinými zeměmi počet sterilizací nízký (sterilizovaných žen jsou v ČR necelá tři procenta). Nízký počet sterilizací je způsoben podle gynekologa Petra Kováře zastaralými předpisy.„Sterilizace jako antikoncepční metoda je vhodná pro ženy, které mají naprosto jasno v tom, že již další děti nechtějí a jejich reprodukční funkce je tedy spíš na obtíž,“ vysvětluje Kovář. „Nyní již nebudou limitovány věkem ani počtem dětí. Přesto předpokládám, že každý z gynekologů bude velice pečlivě probírat zejména s mladšími pacientkami nevratnost plodnosti po sterilizaci (alespoň přirozenou cestou), a domnívám se, že novelizaci zákona budou využívat spíše ženy po 30.-35. roce, které již mají doma více dětí a jsou přesvědčeny, že žádné další zplodit nechtějí.“

Od dubna 2012 není potřeba souhlas komise

Před zavedením zákona, musela žena dosáhnout věku 40 let, aby mohla podstoupit sterilizaci, nebo musela mít alespoň tři děti, pokud jí bylo 35 a více. V případě, že nedosáhla věku 35 let, musela mít čtyři a více dětí, aby jí byla sterilizace povolena odbornou komisí, která rozhodovala o každém zákroku. „Muž nemohl zákrok na vlastní žádost bez zdravotní indikace absolvovat vůbec,“ dodává MUDr. Petr Kovář. „Výjimečně mohl podstoupit sterilizaci místo své manželky, pokud ta ze zdravotních důvodů již podmínku splňovala, a zároveň by pro ni byla narkóza spojená se zákrokem výrazným rizikem.“

Podle právníka Mgr. Jakuba Uhra vyžaduje nový zákon souhlas komise jen v těchto případech: „Souhlas odborné komise je nutný u pacienta zbaveného způsobilosti k právním úkonům, u pacienta s omezenou způsobilostí k právním úkonům tak, že není způsobilý posoudit poskytnutí zdravotních služeb, popřípadě důsledky jejich poskytnutí, nebo u nezletilého pacienta.“

O sterilizaci se musí nejprve požádat, žadatel je poté poučen od svého lékaře o možných rizicích celého zákroku. Vše se děje za přítomnosti svědka z řad zdravotních pracovníků (pokud chce, může mít i dalšího svědka). Mezi poučením a udělením souhlasu následuje minimálně čtrnáctidenní lhůta. Per Kovář vysvětluje: „Přítomnost svědka při poučení a následná 14denní lhůta má chránit lékaře od případných námitek a žalob, že žadatel nebyl dostatečně poučen nebo že jednal ve stresu či spěchu“.

Jak se sterilizace provádí

Sterilizace zabraňuje plodnosti, aniž by došlo při zákroku k odstranění nebo poškození pohlavních žláz. U mužů se tento zákrok nazývá vasektomie a provádí se podvázáním obou konců chámovodů v šourku. U žen se sterilizace provádí přerušením obou vejcovodů a vajíčko tedy nadále nemůže putovat do dělohy a setkat se tak se spermiemi. Vajíčko, kterému je znemožněn transport, se vstřebá. V současné době se v ČR sterilizace u žen provádí laparoskopicky, tedy v celkové anestézii na operačních sálech, event. při císařském řezu. Petr Kovář z Gynprenatalu dodává: „Ve světě se dá sterilizace provést i ambulantní formou pomocí hysteroskopie, tedy přes pochvu a dělohu. Doufám, že v brzké době se tato metoda rozšíří i u nás.“

DJ