Tinnitus neboli šelest v uších a vertigo, tedy závrať, představují nepříjemné onemocnění, na jehož léčbě se podílí jak obor ORL (ušní, krční, nosní), tak neurologie a nezřídka také psychologie, neboť i psychický stav jedince může na průběh nemoci působit. Tyto choroby se mohou u pacienta objevit zvlášť, ale pokud se vyskytují obě najednou, ukazuje to, že mají stejnou příčinu.
Co je to tinnitus
Šelest v uchu neboli tinnitus v sobě zahrnuje veškeré pískání, šumění, praskání a další zvuky v uchu či hlavě, aniž by vznikly na základě vnějšího prostředí. Tato nemoc je velmi nepříjemná a zasahuje do běžného života pacienta, který kvůli ní může trpět depresemi, bolestí hlavy, poruchami spánku a podobně. Statistiky přitom nepředkládají zrovna pozitivní informace, neboť podle nich trpí tímto onemocněním až 15 % populace. V České republice je pak diagnostikováno na 800 000 případů. Podle MUDr. Zdeňka Čady si tímto onemocněním prošel přechodně dokonce každý třetí člověk. Tinnitus není radno podceňovat, protože v případě chronického stadia nemoci je těžko léčitelný a značně zhoršuje kvalitu pacientova života.
Více o tinnitu (ušní šelest) se dočtete zde
Příčiny tinnitu
Proč a jak vlastně nemoc vzniká, není ani odborníkům zcela známo, jednou z možných příčin stále vzrůstajícího počtu nemocných je však zřejmě hlučné a stresové prostředí, ve kterém žijeme. MUDr. Zdeněk Čada upozorňuje také na to, že naše sluchové orgány pracují celých 24 hodin – na rozdíl od zraku a dalších orgánů. Samostatně se však tinnitus objevuje spíše ve výjimečných případech, častěji je to doprovodný projev hlavně cévních či svalových problémů.
Mezi další příčiny vzniku ušní šelestu patří:
Tinnitus způsobuje psychické problémy
Akutní ušní šelest, ve většině případů spojený se závratěmi, často zapříčiňuje hlasitá hudba například na hard rockových koncertech, a to až u třetiny pacientů. U chronických případů tinnitu mohou někteří pacienti projevy onemocnění částečně eliminovat a utlumit či si na ně zvyknout, ale v těžkých případech může vést ušní šelest k psychickým problémům, nespavosti a depresím. Výjimečnými následky je i pracovní neschopnost, sebevražedné sklony či sebepoškozování.
Léčba ušního šelestu
Základem je v případě tinnitu začít s léčbou včas, ideálně ihned po projevu se prvních příznaků, a to obzvláště v případě akutního ušního šelestu, než onemocnění přejde do chronické fáze. Šance na vyléčení je u včasného podchycení nemoci poměrně vysoká.
Tinnitus se léčí především terapiemi. Mezi ty základní patří:
Akutní ušní šelest je spojen s nedostatečným prokrvením vnitřního ucha. Řešením je nasazení kortikoidů či lékl, jež rozšiřují cévy. Ve většině případů jsou pacientovi prášky podávány jednou denně a jedná se o kombinaci prokrvujících a protizánětlivých léků.
Jde o tzv. hyperbarickou terapii kyslíkem a opět zvyšuje prokrvování ucha. Je účinná obzvláště v případě akutního ušního šelestu. Obsahuje několik sezení, která se odehrávají v přetlakové komoře. Pacient inhaluje za dozoru lékaře 100% kyslík, který se tak snadněji dostane do buněk organismu.
V případě, kdy je tinnitus způsoben poškozením či vadným postavením krční páteře, jsou fyzioterapie a masáže jedním z účinných řešení.
Představuje komplexní soubor metod a terapií, jehož součástí je například relaxační terapie, terapie zvukem, akupunktura, laser, autogenní trénink či transkraniální magnetoterapie a další. Účelem terapie při chronickém ušním šelestu je vyrovnání se pacienta s projevy tinnitu. Zároveň by se měl pacient vyhýbat těm faktorům, které projevy ušního šelestu ještě zhoršují. Jak uvádí MUDr. Zdeněk Čada, pro pacienta je nejdůležitější zlepšení jeho psychického stavu. Jedině tak může postupně šelest přestat vnímat i neustále na něj myslet, a tak vést plnohodnotný život.
Jaroslava5. 1. 2015 18:34:52
Emailu
Zaregistrovat se
