Listy koky a jejich účinky

Historie užívání listů koky

Kokainovník pravý, latinsky Erythroxylum Coca, patří do čeledi rudodřevitých. Vypěstoval ho kmen Čibčů žijící ve střední Kolumbii. Bylina se rozšířila obchodováním s jinými kmeny a následně nájezdem Inků, kteří považovali koku za posvátnou rostlinu. Dávala jim totiž sílu, zbavovala nevolnosti, utišovala hlad a psychicky uklidňovala.

Španělé pak dokázali bylinu snadno zneužít na svých otrocích, kteří po ní neměli takový hlad a byli otupení. Listy koky ale po svém vysušení ztrácí mnohé účinné látky, a proto se po převozu do Evropy příliš neuchytily.

Není třeba se podrobně zabývat tím, jak se účinky koky lékařsky a chemicky zkoumaly, a jak vedly k výrobě kokainu. Za zmínku ale stojí, že čistý kokain se získal z listů koky teprve v druhé polovině 19. století. Začátkem 20. století bylo USA největším uživatelem a propagátorem listů koky a kokainu. Farmaceutické firmy používaly různé sirupy z koky na léčení reálných či smyšlených chorob. Čaj z koky byl hlavním lékem na léčení chronické nervozity spojené s rychlou urbanizací a soutěživým způsobem života, což byla nejčastější choroba zlaté americké éry koncem 19. století. I recept na Coca-Colu až do roku 1904 obsahoval výtažky z koky.

Ke konci 19. století se kokain hodně používal jako anestetikum i pro složité případy jako operace očí.

Pohled USA na kokain se začal na začátku 20. století otáčet a listy koky jsou od roku 1961 v seznamu zakázaných drog OSN spolu s heroinem a kokainem.

Oficiálně jsou listy koky, i balené jako čaj, celosvětově zakázané, až na Andské státy. V Peru existuje úřad, který má na starosti dozor nad oficiálními plantážemi koky a který kupuje od rolníků skoro celou produkci a prodává ji potravinovému anebo farmaceutickému průmyslu. Listy koky a jakékoliv produkty z nich je přísně zakázané vyvážet!

Kokainovník pravý

Kokainovník má asi 250 druhů rostoucích především ve Střední a Jižní Americe. Nejznámější z nich je kokainovník pravý – keř rostoucí do výšky 2,5m má malé, zelené listy elipsovitého tvaru a větve kryté červenohnědou borkou (proto rudodřev). V malých svazcích z něj rostou bílé kvítky. Kokainovník pravý se dělí ještě na další dvě variety – peruánská a bolívijská koka.

Kokainovník pravý roste na teplých a vlhkých svazích And ve výšce 800 m.n.m.-2000 m.n.m.  Keře mohou růst i schované pod vyššími stromy. To je vlastnost, které hojně využívají drogové kartely. Doprostřed pralesa totiž člověk běžně nevkročí, a z helikoptéry a si tak prakticky nemáte šanci plantáží koky všimnout.

Listy koky obsahují 14 alkaloidů, ovšem do zahraničí se vyváží jen jeden – ten, který slouží k výrobě kokainu. Jeho výrobci ale kupují rostlinu na černém trhu. Oněch zbývajících 13 alkaloidů poskytuje vedle jiných základních složek také bílkoviny, vitamíny, uhlovodany, tuky, vlákninu, kalorie, vápník, fosfor a železo.

Kokain v této rostlině má povzbuzující, anestetické a terapeutické účinky. Snižuje hlad, žízeň a únavu. Kokain se v malém množství získá i žvýkáním listů koky. Aby se podpořilo uvolnění kokainu, je třeba používat nějakou alkalickou substanci. V Andách se nejčastěji používá popel z rostliny Quinoa, turistům dávají popel ze stévie, který je sladší.

Největším producentem listů koky je Jižní Amerika (Peru, Bolívie, Kolumbie a severozápadní Brazílie), najdete ho ale i na Srí Lance, Jávě a v Austrálii.

Do roka jsou většinou tři sklizně, ale v těch nejlepších podmínkách se může sklízet až šestkrát do roka. Natrhané listy se musí nechat opatrně osušit, aby nezčernaly a nepřeschly. Delším skladování pozbývá vůni i účinnosti, která je potřebná na výrobu kokainu. Na 1kg kokainu se spotřebuje 100-170kg listů.

Účinky listů koky

Listy koky se na území Jižní Ameriky žvýkaly od pradávna. Indiáni si jí nosili s sebou a žvýkali jí s vápenatou přísadou (zrní nebo spálené mušle). Listy s vápenitou hmotou se nepolykají, pouze žvýkají, ze „zbytku“ se udělá kulička a ta se dá pod horní ret. Přibližně po 45min kuličku vyplivnete. Žádné návykové projevy nejsou prokázané, a i dnes žvýká koku denně asi 15 miliónů lidí. Ti jí ale nepoužívají jako omamnou látku, ale jako potravu. Průměrně použijí denně 25-50 g čerstvých listů, což je přibližně 0,05-0,1g kokainu (pouze v případě čerstvých, nikoli usušených listů). Vědci dokázali, že listy koky mají vyšší výživovou hodnotu než zelenina.

Čaj z koky je mírným stimulantem bez vedlejších nebo intoxikačních účinků kokainu, snižuje bolesti žaludku a hlavy a pomáhá fyzické zdatnosti i duševní odolnosti. Listy se také mohou rozdrtit a natřít na spánky, což má odstranit bolesti hlavy, dále se z nich dělají nejrůznější zábaly a masti. S medem by měly zklidnit žaludek. Dnes již můžete najít mnoho produktů s výtažky listů z koky jako krémy, zubní pasty, nápoje a další.

Koka vysušuje dýchací aparát, předchází vředům a gastritidě, formuje svalové buňky, ředí krev, má analgetické účinky, potlačuje horskou nemoc, je močopudná, zlepšuje činnost jater a žlučníku, urychluje trávení, reguluje kožní melanin a brání zubnímu kazu.

V Peru, Bolívii, Ekvádoru, Kolumbii i Argentině můžete koupit listy koky na ulici, v tržnicích a obchodech. Listy koky jsou legální a indiáni v Andách je denně užívají. Turistům pomáhá čaj z koky anebo žvýkání listů zmírnit výškovou nemoc. Lidem z And zase listy z koky poskytují různé minerály, které by jinak neměli odkud získat – například draslík.