Torakotomie

Torakotomie (otevřená plicní biopsie) je invazivní výkon, při němž je odebrán vzorek plicní tkáně otevřeným řezem hrudní stěny. Vzhledem k „destrukci“ hrudní stěny v místě řezu i charakteru vlastního výkonu na nitrohrudním orgánu je torakotomie považována za velký operační výkon, zatěžující pacienty relativně významnou pooperační nemocností (morbiditou).

Díky rychlému rozvoji tzv. miniinvazivní chirurgie využívající šetrné přístupové cesty k operačnímu poli, je v současné době klasická chirurgická torakotomie vytěsňována videotorakoskopií a video-asistovanou hrudní chirurgií (viz. článek Torakoskopie).

Důvody: O výkonu uvažujeme u pacientů s nediagnostikovaným ložiskovým nebo difúzním plicním onemocněním neznámého původu, kdy méně zatěžující výkony nevedly k výsledku; nejčastěji je nutné odlišit zánětlivé infekční choroby od nádorů. Metoda má mnohem větší výtěžnost než pouhá punkční plicní biopsie (napíchnutí plíce přes hrudní stěnu s odběrem vzorku tkáně silnou jehlou nebo nasátím materiálu tenčí aspirační jehlou).

Torakotomii nelze provádět u závažně nemocných osob, např. u srdečního selhání, šokových stavů, při závažných poruchách srdečního rytmu, dechové nedostatečnosti, těžkých poruchách výživy a látkové přeměny a při selhání ledvin.

Postup: Výkon je prováděn v celkovém znecitlivění, na operačním sále za přísně sterilních podmínek. U difúzních plicních chorob se provádí klínovité vyříznutí vzorku plicní tkáně velikosti asi 3 až 4 cm, přístup do pohrudniční dutiny je zjednán řezem buď v mezižebří nebo podél hrudní kosti. Místo otevření hrudní stěny se volí podle přístupnosti k postiženému úseku plicní tkáně a podle předpokládané diagnostické výtěžnosti. Proto je obvykle zvolen řez v 5. mezižebří (tj.prostoru mezi 5. a 6. žebrem) vpravo v úrovni předního okraje podpažní jamky, odkud je možný přístup ke všem třem lalokům pravé plíce. Někdy je zvolen postup se dvěma řezy oboustranně nad dolními laloky. U ložiskových procesů je rozsah výkonu závislý na tom, jak hluboko v plicní tkáni je chorobné ložisko uloženo. Periferní ložiska jsou odstraňována kompletně klínovitým vyříznutím, hlouběji uložená ložiska je možné ošetřit radikálním odstraněním celého plicního laloku (lobektomií). Po výkonu je do pohrudniční dutiny zaveden pojistný drén, který odvede zbytkový vzduch a krev.

Mezi nejzávažnější komplikace patří krvácení, pneumotorax, píštěl mezi průduškou a pohrudniční dutinou (tzv. bronchopleurální píštěl) nebo zavlečení infekce do pohrudniční dutiny.