Srdeční enzymy

Kardioenzymy, neboli srdečními enzymy, označujeme sloučeniny, které můžeme najít v buňkách srdeční svaloviny. Koncentrace těchto enzymů v krvi je za normálního stavu velmi nízká, ale při odumírání buněk srdeční svaloviny, případně při jakémkoli jejím poškození dochází k uvolňování těchto enzymů a jejich hladina v krvi tak stoupá.

Kapitoly

Na jakém principu srdeční enzymy fungují

Hladina kardioenzymů v krvi tak poukazuje na poškození srdeční svaloviny. V závislosti na jejich množství je možné posoudit závažnost poškození a průběžné změny hladiny enzymů značí zlepšení či zhoršení situace. Velkou roli spolu s EKG hrají tyto enzymy při diagnostice infarktu myokardu, pokud si pacient stěžuje na bolest na hrudi, je na základě těchto vyšetření odeslán na koronarografii.

Případy jsou vždy posuzovány individuálně, ale v zásadě platí, že pacient si stěžuje na bolest na hrudi, EKG i enzymy jsou v normě, pak se koronagrafie spíše neprovádí, v opačném případě, kdy jsou kardioenzymy ve zvýšených hladinách, je koronagrafie nasnadě.

Srdečních enzymů existuje celá řada a mohou být zvýšené i falešně, zároveň jejich hladina v krvi nevzrůstá okamžitě, ale až po nějakém čase od poškození srdce.

Zvýšenou hladinu srdečních enzymů zaznamenáváme zejména v důsledku poškození srdce nedostatečným okysličením, tzv. Ischémie (akutní formou je například infarkt). Dále je ale i řada jiných příčin, které k takovému stavu vedou, jako jsou záněty srdečního svalu (myokarditidy) a záněty osrdečníku (perikarditidy), také v některých případech srdečního selhávání (dochází v závislosti na zátěži na srdeční buňky k různé míře poškození).

Zároveň se ale některé srdeční enzymy nacházejí i ve svalových buňkách a při úrazech nebo zánětech dochází k poškození svalové tkáně (například u kreatinkinázy) a následně růstu koncentrace těchto enzymů. Dále se zvýšení koncetrace kardioenzymů objevuje při selhávání ledvin v důsledku horšího vylučování enzymů do moči. V případě pacientů s vážným selháváním ledvin, není zvýšená koncentrace kardioenzymů (troponinu) neobvyklá, ale je třeba jej kontrolovat.

Vyšetření kardioenzymů je schopná provést téměř každá laboratoř v nemocničních zařízeních a provádí se ze vzorku krve.

 

Hlavní kardioenzymy

Troponin (TnT)

Je poměrně dost spolehlivý enzym odhalující postižení srdeční svaloviny a patří k nejpoužívanějším kardioenzymům. Zvýšení u tohoto enzymu nastává obvykle až v rámci hodin (až 6) po srdečním poškození. Je tedy třeba na to při posuzování hodnot Troponinu myslet a uvědomit si, že negativní vyšetření TnT u člověka, kterého bolí na hrudi teprve hodinu, nemusí být směrodatné a je třeba vyšetření zopakovat za několik hodin znovu. Zároveň TnT zůstává ve zvýšené míře až dva týdny a je tak možné s jeho pomocí odhalit poškození srdeční svaloviny i zpětně.

Kreatinkináza (CK)

Tento enzym můžeme nalézt v srdeční svalovině, kosterním svalstvu a také v mozku. Po infarktu její hladina v krvi stoupá poměrně rychle, ale bohužel její nevýhodou je to, že je nespecifická, hladina roste i v případě zhmoždění svalové tkáně, při zánětech svalů, apod. To znemožňuje vyšetření na kreatinkinázu u pacientů, kteří zároveň s bolestí na hrudi například upadli. Je možné zjistit CK-MB, což je v podstatě podtyp kreatinkinázy, tento podtyp je možné nalézt pouze v srdečních buňkách a je tedy v souvislosti s bolestí na hrudi více specifický.

Laktátdehydrogenáza (LD)

Laktátdehydroenáza je přítomna téměř ve všech buňkách v těle. V diagnostice srdečních poškození je tak prakticky nepoužitelná, protože ke zvýšení její hladiny dochází při jakémkoli významnějším poškození tělních buněk. Ke zvýšení hladiny v krvi také v případě infarktu dochází velmi pomalu a to v řádech desítek hodin až dnů.

Aspartátaminotransferáza (AST)

AST nese mizivý význam v souvislosti se srdečními příhodami a využívá se spíše v jaterních testech (vzhledem k tomu, že ji můžeme nalézt i v játrech) a pomáhá s určením míry poškození jaterních buněk.

Myoglobin

Jde o sloučeninu podobnou hemoglobinu (nejde tedy přímo o enzym) a nalézt ji můžeme ve všech svalových buňkách. Na rozdíl od CK, s kterou má jisté podobnosti, je myoglobin nejrychlejší, k jeho zvýšení dochází v souvislosti s poškození srdeční svaloviny, již po 2-4 hodinách.

Pro shrnutí, jak rychle roste hladina u zmiňovaných enzymů se můžeme podívat na následující přehled:

Troponin – 4-6 hodin, vrcholí asi po 24 hodinách

Kreatinkináza – 4-6 hodin, vrcholí asi po 24 hodinách

Laktátdehydrogenáza – 8-12 hodin, vrcholí asi za 3 dny

Aspartátaminotransferáza – cca 4-6 hodin

Myoglobin – již za 2-4 hodiny, vrcholí za cca 6-12 hodin

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události