Jak název napovídá, jaterní testy jsou vyšetření jater, které zahrnuje především vyšetření 4 jaterních enzymů, doplňované v případě potřeby vyšetřením bilirubinu.
Jaterní enzymy jsou sloučeniny, které nalezneme v jaterních buňkách a pro jaterní testy jsou důležité hlavně následující 4:
AST (aspartátaminotransferáza)
ALT (alaninaminotransferáza)
GMT neboli GGT (gama-glutamyltransferáza)
ALP (alkalická fosfatáza)
Tyto enzymy jsou z jater uvolňovány do krve, kde je při jaterních testech měřena jejich koncentrace (měřeno v jednotkách mikrokatal na litr [μkat/l]). Pokud je odhalena zvýšená koncentrace těchto enzymů v krvi, obvykle za tím hledáme poškození jaterní tkáně a poruchu odtoku žluči z jater. Do jisté míry je možné říci i jak moc jsou játra poškozená.
Obecně je důležité, že AST, ALT a GMT by měly být vždy v nižší koncentraci než 1 μkat/l. Každá laboratoř má přesné hodnoty nastavené jinak, ale obecně můžeme říct, že normální hodnoty jaterních enzymů by měly být následující:
AST: 0,05-0,75 μkat/l
ALT: 0,1-0,78 μkat/l
GMT neboli GGT: 0,05-0,72 μkat/l
ALP: 0,05-2,2 μkat/l
Testy se provádí v laboratoři ze vzorku žilní krve a provádí se běžně v rámci celkového vyšetření krve. Pokud jsou naměřené hodnoty zvýšené, je něco v nepořádku s játry. Z valné většiny se jedná o poškození jaterní tkáně, obvykle zapříčiněné nemocí (infekce, nádory atd.), nebo přítomností toxické látky.
Požití větší dávky alkoholu, dlouhodobý alkoholizmus, požití větší dávky paracetamolu, infekční hepatitidy, mononukleóza, rakovina jater, metastázy jakýchkoliv nádorů v játrech, hromadění krve v játrech u pravostranného srdečního selhání, poruchy odtoku žluči (často způsobené žlučovými kameny), Wilsonova choroba, hemochromatóza jsou jen některými z mnoha příčin zvýšených hodnot jaterních enzymů.
Obvykle jsou při problémech s játry zvýšené hodnoty všech 4 jaterních enzymů, ale ve specifických situacích mohou být některé zvýšené více.
GMT (spolu s ALP) nabývá často vyšších hodnot v souvislosti s poruchami odtoku žluči (tzv. cholestáza). Chronický alkoholismus je také jedním z typických příčin zvýšeného GMT. U alkoholiků často vidíme typický příklad, kdy jedinec na vyšetření má výrazně zvýšené GMT, ale jen velmi slabě zvýšené ostatní enzymy. Po přijetí na oddělení a opakovaných vyšetřeních se pak ukáže snižující tendence u hodnot GMT, to se děje proto, protože pacient nemá v nemocnici přístup k alkoholu. Jakmile přestane pacient pít, hodnoty GMT se obvykle vrací do normálu během několika dní.
ALP (spolu s GMT) nabývá často vyšších hodnot v souvislosti s poruchami odtoku žluči (tzv. Cholestáza). Pokud je ale zvýšeno pouze ALP, nejedná se většinou o poškození jater, vzhledem k tomu, že se ALP vyskytuje i v kostech, je možné, že se jedná právě o onemocnění kostí, jako například kostní metastázy způsobující odbourávání kostí.
Jde o dva základní enzymy indikující poškození jater, přičemž platí, že čím je hladina ALT a AST vyšší, tím závažnější je poškození jaterních buněk. Kromě celkové hladiny je určující i poměr těchto dvou enzymů. Pokud je hladina ALT vyšší než AST, jde většinou o lehčí poškození, než pokud je tomu naopak, vyšší AST než ALT obvykle značí těžké poškození a odumření velkého množství jaterních buněk.
Bilirubin je látka vznikající při rozpadu červených krvinek, pokud se nahromadí v tkáních, mluvíme o žloutence. Bilirubin se obvykle vyšetřuje jako doplněk k vyšetření jaterních enzymů. V laboratoři se měří také v žilní krvi a je udáván v mikromolech na litr [μmol/l]. Koncentrace bilirubinou rostou při poškození jater, protože játra hůře bilirubin metabolizují a také při narušení odtoku žluči, protože se nevylučuje do střeva. Nenahraditelné je vyšetření bilirubinu při podezření na výše zmiňovanou žloutenku (ikterus).
Norma bilirubinu v krvi je nižší než 17-20 μmol/l, při vyšších hodnotách se může objevit žlutavé zabarvení tkání, při hodnotách větších než 30 μmol/l se již jedná o žloutenku.