Závrať
vertigo, točení hlavy
Závrať je symptom, ne samostatná nemoc, jak by snad někdo mohl předpokládat, a objevuje se tehdy, když mozek nemá jasno o orientaci a poloze těla v prostoru (například v tmavé místnosti). Zhruba každý desátý z nás má občas závrať. Zvláště si pak na závratě stěžují lidé starší 65 let. Po bolestech hlavy je závrať druhou nejčastější příčinou návštěvy lékaře. Toto zjištění není nijak udivující, vždyť závrať se vyskytuje u více než 100 nemocí jako průvodní příznak.
O poloze těla informuje statokinetické ústrojí umístěné v lebce náš mozek prostřednictvím osmého hlavového nervu. Svůj podíl má však i zrak a další informace z čidel ve svalech, kostech i šlachách.Závrať neboli vertigo definujeme jako stav, při němž je zdánlivý pohyb okolí vnímán vůči postiženému jedinci v různých směrech. Postižený nedokáže přesně rozeznat polohu těla v prostoru, čímž dochází k vrávorání, hledání opory či pádu. Spolu se závratí se objevuje také nutkání na zvracení či samotné zvracení.
Na vině může být zánět statokinetického ústrojí a osmého hlavového nervu, roztroušená skleróza, nedostatečnost mozkových tepen, nádory nebo poruchy cirkulace endolymfy v lebečních prostorech.Závrať se může vyskytovat také při otravě nikotinem či dalšími drogami, po úrazu hlavy, při selhávání krevního oběhu a rozvratu vnitřního prostředí organismu.Není-li příčina závrati zřejmá, je potřeba co možná nejdříve obrátit se na neurologa. V případě, že se spolu se závratí objeví i zvracení nebo bolest hlavy, voláme sanitku. Objeví-li se závrať po tupém nárazu, doporučujeme vyšetření na chirurgii či traumatologii.
Kapitoly
Příčiny/rizikové faktory
Příčiny závratě jsou neobyčně různorodé, právě proto, že se často jedná o průvodní jev mnoha různých nemocí. V mnoha případech se nedá příčina ani zjistit.
Podle místa původní poruchy rozlišujeme závratě periferní a centrální.
Periferní závrať je také nazývána ušní, labyrintová nebo vestibulární. Porucha leží uvnitř vnitřního ucha, nejčastěji jde o nedostatečné prokrvování, které může souviset s celkovými poruchami krevního oběhu, ale také s poškozením některými léky, například antibiotikem streptomycinem nebo kyselinou acetylsalicylovou (aspirin), případně s infekcemi způsobenými viry nebo bakteriemi. Dochází k poruchám vestibulárního aparátu (orgán ve vnitřním uchu, který zajišťuje udržování rovnováhy), případně k jeho úplnému vyřazení. Příčina periferní závratě může ovšem ležet také v mozkovém kmeni, některém mozkovém nervu nebo v mozečku. Velice často se vyskytuje takzvaná nezhoubná polohová závrať. K té nejčastěji dochází i při určitých pohybech a drženích hlavy nebo těla: projevuje se jako závrať z otáčivého pohybu, která trvá asi 1 minutu. Vinu na tom nesou částice uhličitanu vápenatého, které se uvolní z otolitů (nerostné krystalky), které se zachytnou v polokruhovité chodbičce labyrintu. Tam dráždí smyslové buňky, čímž přestane fungovat koordinace mezi vestibulárním aparátem (ten reaguje na změny polohy a rychlosti) a optickými a hmatovými vjemy.
Centrální závrať je způsobena poruchami v mozku, a je proto také označována jako mozková závrať. U starých lidí je často její příčinou porucha prokrvování mozku, způsobená kornatěním tepen. Tím dochází k nedostatku kyslíku v mozku a je rušen přenos nervových impulzů do mozku a zpět.
Často si také staří pacienti stěžují na závrať vyvolanou pohledem očí do výšky. V tomto případě je příčinou zvápenatění zadní, spodní malé mozkové arterie.
U mladých lidí je v mnoha případech příčinou závratě nízký tlak krve, při kterém také vzniká nedostatek kyslíku v mozku. Podobně působí i příliš vysoký nebo kolísavý krevní tlak.
Dále mohou závrať vyvolat různá poškození krční páteře, kdy také dochází k špatnému prokrvování mozkové tkáně. K takovým poškozením dochází například při osteoporóze obratlů nebo artróze kloubů páteře. Podobné následky mohou mít některé poruchy srdeční činnosti. Také psychické vlivy (strach, fobie) mohou vyvolat závratě, podobně jako nadměrné pití alkoholu a kávy. Vzácnou příčinou závratí jsou mozkové nádory.
Průběh
Projevy závratě jsou velice rozdílné. Periferní závrať se projevuje jako závrať z otáčivého pohybu, polohová závrať nebo pocit snění. Hodiny nebo dny dlouhá závrať je typická pro Meniérovu chorobu, záněty sluchového nervu nebo poškození vnitřního ucha. Tyto formy závratě jsou často doprovázeny náhlou nevolností a zvracením.
Centrální závrať se projevuje jako pocit snění, nejistota nebo omámení a případnou tmou před očima.
Nápadně často se společně vyskytují projevy závratě, nedoslýchavosti a tinitu.
Následky
Závratě mohou být pro postiženého velice trýznivé a mohou být příčinou vzniku pocitu nejistoty, protože se většinou dostavují bez jakéhokoli varování. Vedle nebezpečí pádu existuje riziko, že se postižený stále více a více straní pohybu v prostředí, které dokonale nezná, až jednou začne raději stále zůstávat doma a netroufne si vyjít na ulici. To následně vede k nedostatku pohybu, a činnost rovnovážného orgánu stále více a více upadá.
Rozpoznání/vyšetření
Nejdříve musí být rozpoznáno původní onemocnění, jehož průvodním jevem závrať je. Proto je velice důležité, abyste lékaři naprosto přesně popsali své potíže. Tím mu dodáte potřebné informace k tomu, aby mohl určit, kde je hlavní příčina problémů (například ve kterých fázích dne se závrať objevuje? Při kterých činnostech se vyskytuje? Jak se projevuje? Jak dlouho záchvat závratě trvá? Jakými potížemi je závrať doprovázena? Jak často se záchvat objevuje? Vyskytuje se závrať vždy při určitých činnostech nebo pohybech?). Měření tlaku krve nebo EKG (elektrokardiogram) pomůže objasnit, zda jde o poruchy prokrvování, srdeční potíže aj.
Pro určení, zda se jedná o centrální nebo periferní závrať, se provádí jednoduchý test: pacient zavře oči, natáhne paže před sebe a jednu minutu pochoduje na místě. Leží-li porucha ve vnitřním uchu, otáčí se pacient při testu na místě okolo vlastní osy. Otočení se o více než 45° se považuje za nemoc. Zůstane-li pacient po ukončení testu stát na místě a zvětšuje-li se přitom jeho vrávoravost, jedná se o centrální závrať.
Ke stanovení diagnózy dále pomáhá elektronystagmografie. Podle rychlosti a směru spontánních i uměle vyvolaných pohybů očí (nystagmus) se dá určit charakter poruchy vestibulárního aparátu.
Léčba
Je-li to možné, je snaha léčit nejprve primární onemocnění. Není-li to možné, nebo nedochází-li při léčbě původní nemoci (např. arterioskleróze) k žádnému zlepšení, jsou ošetřovány pouze projevy při akutních potížích.
Jedním z cílů léčby je uklidnit vestibulární aparát. K tomu se používají sedativní antihistaminika - léky, které blokují receptory pro histamin, zlepšují prokrvení vnitřního ucha a mají uklidňující účinky (difenhydramin, meklizin aj.).
K prevntivnímu boji proti závrati, zvracení, nevolnosti ve spojení s cestovní horečkou je často používán dimenhydrinat nebo embramin.. Také zde se jedná o antihistaminikum, které přednostně zablokovává takzvané H1-receptory, které jsou v mozkových buňkách v centru zvracení. Protože všechny tyto preparáty mají za následek únavu a celkový útlum, mělo by být jejich použití velice dobře uváženo.
K zmírnění silných závratí je vhodný diazepam, který snižuje dráždivost vestibulárního aparátu. Obecně platí, že léčba sice musí být dostatečně dlouhá a pacient musí léky užívat pravidelně, ale je vždy časově omezena. Mozek je totiž velice přizpůsobivý orgán a může si po určitém čase na změnu způsobenou léky zvyknout a začít nervové signály zpracovávat nenormálním způsobem.
Rostlinné léky
Jako podpůrná léčba závrati, která má spojitost s cestovatelskou nemocí, se může vyzkoušet zázvor. Na trhu je k dostání buď zázvorový prášek nebo kapsle proti cestovatelské nemoci. K rostlinným lékům podporujícím prokrvování patří také výtažky z jinanu dvoulaločného (gingko biloba) nebo z česneku. Pro podporu krevního oběhu při arterioskleróze se doporučují přípravky z jmelí.
Mimo to existuje také řada homeopatických preparátů (jednoduchých nebo komplexních), které podporují léčbu závratí.
Trénink
Důležitou úlohu při léčbě závratě hrají cvičení na udržení rovnováhy a zlepšení koordinace. Tento trénink se hodí pro každého pacienta, bez ohledu na to, jakým typem závratě trpí. Částečně doplňuje medikamentózní léčbu, zkracuje akutní potíže a je dobrý jako preventivní opatření.
Jednoduché cvičení pro začátek: položte se s otevřenýma očima a poté pohybujte očima nejdříve pomalu, poté stále rychleji nahoru a dolů, doprava a doleva. Opakujte cvičení i se zavřenýma očima.
Dále můžete zkusit totéž, ale přidejte pohyby hlavy. Poté fixujte jeden bod na protější stěně a pohybujte hlavou nahoru a dolů, doprava a doleva, aniž byste ztratili bod z očí. Když se nedostaví závrať, opakujte cvičení vsedě.
Další cvičení pro pokročilé: Balancujte po vyznačené linii s otevřenýma i zavřenýma očima. Přitom se snažte házet míč do vzduchu a následně ho chytat. Příklady pro cvičení oblasti páteře a uvolnění svalů: Zvedněte ramena co nejvíce až k uším, počítejte do tří a nechte je opět spadnout. Zároveň oběma rameny kružte dozadu. Složte ruce za hlavu. Lokty by při tom měly ukazovat přesně napravo a nalevo. Poté se snažte zadní část hlavy tlačit co nejvíce proti rukám a dělat dvojitou bradu. Tím dojde k uvolnění zad.
Existuje mnoho brožůr, které radí, jak postupovat při závratích a jak správně cvičit. Váš lékař vám doporučí nevhodnější.
Prevence
Omezte pití kávy, černého čaje, alkoholu. Snažte se omezit spotřebu cukru a soli. Dříve než ráno vstanete, zůstaňte ještě nějakou chvíli ležet nebo sedět na posteli. Vždy dodržujte pravidl „vstávat pomalu“ - hlavně po jídle. Cítíte-li se při chůzi nejistí, snažte se co nejvíce přidržovat partnera, případně noste hůl. Velice důležité je se pravidelně pohybovat.
Trénujte svůj orgán rovnováhy jednoduchými cvičeními, která jsou částečně popsána v odstavci o léčbě, ale jsou i součástí prevence. Pijte dostatek tekutin - zlepšuje se tím tekutost krve a prokrvování orgánů.