Poranění močovodu většinou vzniká v průběhu břišních operačních zákroků.
Většina poškození močovodů souvisí s pánevními chirurgickými výkony ( ať již urologickými, gynekologickými nebo při břišní chirurgii ). Poškození močovodu při zevním traumatu není příliš časté, ale může sekundárně ( tedy druhotně ) vzniknout při penetrujícím poranění. Tupé úrazy, zvláště jestliže jsou spojené s extrémní hyperextenzí trupu ( tj. při natažení trupu, které převyšuje normální hranici ), mohou vést k odtržení močovodů od ledvinové pánvičky nebo k odtržení celé ureteropelvické soustavy ( tj. komplexu močovodu s pánvičkou ledvinnou ) od ledviny.
Na poranění močovodu často upozorní až projevy následujících manifestních klinických příznaků: náhle vzniklé oligoanurie ( tj. snížení až úplné zastavení tvorby a vylučování moči ), bolestí, horečky nebo objevení se močové píštěle.
Ke stanovení diagnózy poranění močovodu je nutno standardně použít vyšetření intravenózní vylučovací urografií ( tedy rentgenového vyšetření močovodů pomocí sledování vylučování rentgenkontrastní látky podané do žíly pacienta ) a vyšetření rentgenovou počítačovou tomografií. V některých případech je nutné použít i vyšetření retrográdní pyelografií ( tj. vyšetření močového systému pomocí rentgenkontrastní látky podané přímo přes močovou trubici a močový měchýř do močovodu a ledvinové pánvičky ). Vyšetření močových cest pomocí perkutánní nefrostomie ( tj. napíchnutí ledvinné pánvičky přes kůži pomocí injekční jehly ) s antegrádní ureteropyelografií ( tedy s následným nástřikem močovodů a ledvinné pánvičky rentgenkontrastní látkou a poté provedením série rentgenových snímků ) je někdy nezbytné ke stanovení přesné diagnózy a následně k volbě léčby.
Urychlené rozpoznání poškození močovodu, které bylo způsobeno v průběhu operace jeho ligaturou ( tedy podvazem ), umožní následnou okamžitou adekvátní chirurgickou nápravu. Obstrukce ( tedy blokáda ) nebo vznik močové píštěle po chirurgických výkonech mohou vyžadovat založení přechodné nefrostomie ( tj. vyvedení moče punkcí ledvinové pánvičky přes břišní stěnu ) nebo proximální ureterostomii ( tj. vyvedení močovodů v jejich přední části vně těla ), eventuálně transuretero – uretrostomii ( tj. odvedení moči z močovodů do močové trubice katétrem ). Někdy je možná primární operační úprava ( uretero – ureteroanastomóza – tj. nové napojení přerušených konců močovodů , nebo uretero – neocystostomie – tj. vytvoření nového vyústění močovodů do močového měchýře, nebo transuretero – uretrostomie ). Katetrizace močovodu ( tedy zavedení cévky do močovodu ) a ponechání této cévky v močovodu po dobu 3 až 6 týdnů umožňuje postupnou dilataci striktury ( tedy rozšíření zúžené části močovodu ) nebo uzavření existující močové píštěle. Penetrující poranění nožem nebo střelné poranění je možné většinou primárním chirurgickým výkonem napravit.
Emailu
Zaregistrovat se
