Prostata – benigní hyperplazie

Zvětšení prostaty

Benigní adenomatozní hyperplazie prostaty ( tj. nezhoubné žlaznaté zvětšení prostaty – tedy předstojné žlázy, způsobené zmnožením počtu jejích buněk ) v okolí močové trubice ( tedy periuretrálně ) je častým onemocněním, které postihuje muže zpravidla ve věku nad 50 let. V důsledku hyperplazie prostaty dochází k různě velké blokádě vývodné části močového měchýře.

Zajímá Vás více? Pokračujte také na informačním webu mojeprostata.cz

Kapitoly

Příčiny / rizikové faktory

V periuretrální oblasti prostaty ( tedy v okolí místa, kde prostatou prochází močová trubice ) se nacházejí mnohočetné fibroadenomatozní uzly ( tedy vazivovo-žlaznaté útvary ). Tyto uzly mají pravděpodobně svůj původ spíše v samotných periuretrálních žlázách než ve vlastní fibromuskulární ( tedy vazivovosvalové ) části prostaty, která tvoří tzv. chirurgické pouzdro prostaty. V důsledku progresivního růstu těchto uzlů dochází k vytlačování fibromuskulární části prostaty do periferie celé žlázy. Hyperplazie může postihnout laterální ( tj. bočné ) stěny prostaty ( pak mluvíme o tzv. hyperplazii středního laloku prostaty ). Histologicky je tkáň žlaznatá s rozličným množstvím fibrózní ( tedy vazivové ) tkáně. V důsledku sekundární infekce může dojít k rozvoji chronické prostatitidy ( tj. chronického zánětu prostaty ). Postupující zužování průsvitu prostatické části močové trubice má zpravidla za následek  progresivní obstrukci močové trubice s následnou kompenzatorní hypertrofií měchýřového detrusoru ( tj. zbytnění tzv. svalu – vypuzovače, který umožňuje vyprazdňování močového měchýře při narůstající blokádě močové trubice ), dále má za následek trabekulaci stěny měchýře ( tj. přeměnu stěny močového měchýře s vytvářením   trámců ) a dokonce vznik divertiklů ( tedy vakovitých vychlípenin stěny močového měchýře ). Neúplné vyprazdňování močového měchýře je spojeno s močovou stázou ( tj. se zadržováním a  hromaděním moče v těle pacienta ), a predisponuje k vzniku infekce a sekundárním zánětlivým změnám v měchýři a horní části močového systému. Déletrvající obstrukce – tedy blokáda močových cest ( i když je neúplná ) - může podmínit rozvoj hydronefrózy ( tj. rozšíření ledvinové pánvičky ) a následně také vést k poškození ledvinových funkcí. Nahromadění moče rovněž umožňuje vznik močových kamenů.

Chorobopis

Obstrukce ( tedy blokáda ) vývodné části močového měchýře se projevuje zpravidla častějším močením, častým nutkáním na močení, dále také nykturií ( tj. hojným močením v průběhu noci ), která je podmíněna neúplným vyprazdňováním močového měchýře a jeho rychlejším naplňováním. Močový proud se pomaleji spouští, je slabší a pacient musí vynaložit větší sílu, aby udržel stejný proud moči. Po vymočení zůstává pacientovi pocit neúplného vyprázdnění, často se objevuje terminální odkapávání moči. Může se rozvinout trvalá inkontinence ( tj. neschopnost udržet moč v močovém měchýři ) při naplnění močového měchýře nebo také může dojít k úplné zástavě močení.

Při vyšetření per rektum ( tj. při manuálním vyšetření pacienta konečníkem ) zjišťujeme obvykle zvětšenou prostatu s gumovitou konzistencí a často se ztrátou středního rozhraní. Nicméně velikost prostaty může být zdrojem omylu. I v případech, kdy se prostata při vyšetření per rektum nezdá být zvětšená, může být dostatečně velká, aby podmínila obstrukci. Kongesce ( tedy překrvení ) v oblasti povrchových žil prostatické části močové trubice a trigona ( tj. trojúhelníkovité části stěny močového měchýře v místě odstupu močové trubice ) může být zdrojem hematurie ( tj. přítomnosti krve v moči ) v důsledku jejich ruptury ( tedy prasknutí ) při namáhavém vyprazdňování močového měchýře.

Zajímá Vás více? Pokračujte také na informačním webu mojeprostata.cz

Pálení při močení, mrazení a horečka svědčí pro močovou infekci. K akutní úplné retenci ( tj. k zadržení moče ) může dojít v důsledku úsilí zadržet moč, nebo také v důsledku imobilizace ( tj. nepohyblivosti ), chladu, také působením některých léků ( jako jsou například anestetika, anticholinergika nebo sympatomimetika ) a po požití alkoholu. Zvětšený močový měchýř může být prokazatelný při fyzikálním vyšetření palpací ( tedy pohmatem rukou ) nebo poklepem. Déletrvající močová retence – tedy hromadění moči ( ať již částečné nebo úplné ) – může podmínit rozvoj progresivního selhávání ledvin se zvýšenou azotémií ( tj. zmnožením dusíkatých látek v krvi ).

Rozpoznání / vyšetření

Benigní hyperplazie prostaty ( tedy nezhoubné zvětšení prostaty ) s blokádou vývodné části močového měchýře se projevuje charakteristickými symptomy a znaky. Při manuálním vyšetření per rektum ( tj. konečníkem ) můžeme nalézt indurovanou prostatu ( tj. zatvrdnutí tkáně prostaty způsobené zmnožením vaziva ), což je obvykle projevem zánětlivých změn, naproti tomu nález  „kamenně“ tvrdé modulární ( tj. uzlovité ) prostaty je zpravidla projevem karcinomu prostaty ( tj. zhoubného nádoru ), pouze v ojedinělých případech to může být projev prostatických kamenů. Laboratorně zjišťujeme středně zvýšenou hladinu specifického prostatického antigenu ( označovaného PSA ), a to asi v 30 až 50 procentech případů onemocnění benigní hyperplazií prostaty. Zvýšení hladiny specifického prostatického antigenu závisí na velikosti prostaty a závažnosti blokády močového měchýře.

Při vyšetření intravenózní urografií ( tedy při vyšetření močového systému pomocí rentgenkontrastní látky podané pacientovi nitrožilně ) je možno prokázat změnu polohy konečných částí močovodů a defekt v náplni na bazi měchýře – což svědčí pro zvětšení prostaty. Při delší čas trvající blokádě močového měchýře dochází k  rozšíření močovodů a hydronefróze ( tj. k rozšíření ledvinové pánvičky ). Cystogram ( tj. rentgenový snímek močového měchýře ) pořízený po dokončení mikce ( tedy po vymočení ) prokazuje nález reziduální ( tj. zbytkové ) moči v močovém měchýři. Objem reziduální moči v močovém měchýři po vymočení lze posoudit také na podkladě katetrizace ( tj. po zavedení cévky do močového měchýře ) a nebo pomocí ultrasonografického vyšetření močového měchýře po vymočení. Katetrizace umožňuje včasnou drenáž moče za účelem stabilizace ledvinových funkcí a možnosti adekvátního léčení močové infekce.

Zajímá Vás více? Pokračujte také na informačním webu mojeprostata.cz

Cystoskopie ( tj. přímé endoskopické vyšetření močového měchýře ) umožňuje posoudit velikost prostaty a vhodnost eventuálního chirurgického přístupu k prostatě. Dále toto vyšetření umožňuje rozlišení mezi kontrakturou ( tj. stažením ) hrdla močového měchýře, chronickou prostatitidou a jinými příčinami obstrukce. Instrumentální vyšetření ( tj. vyšetření močových cest pomocí nástrojů ) by však nemělo být prováděno, pokud není učiněno rozhodnutí o definitivní terapii, protože tento vyšetřovací postup může způsobit zhoršení obstrukce močových cest, dále může způsobit trauma – tedy poranění močových cest a nebo také zapříčinit infekci.

Léčba

Jestliže je obstrukce vývodné části močového měchýře spojena s infekcí močových cest nebo s azotémií ( tj. se vzestupem dusíkatých látek v krvi pacienta ), měla by počáteční terapie být  konzervativní a zaměřena především na stabilizaci ledvinových funkcí, mělo by být zastaveno podávání látek s anticholinergním účinkem a sympatikomimetik a prováděno vhodné léčení infekce. V případech pokročilé obstrukce vývodné části močového měchýře je indikována drenáž pomocí ureterálního katétru ( tj. cévky zavedené do močovodu ) nebo drenáž moči suprapubickou cestou ( tj. pomocí cévky zavedené do močového měchýře přes kůži v krajině nad stydkou kostí ).  Dekomprese po dlouhou dobu rozepjatého močového měchýře musí být pomalá. Je potřeba počítat s tzv. post – obstrukčním zvýšením diurézy ( tj. se zvýšením vylučování moči po vyřešení blokády močového měchýře ). Močení může být zlepšeno podáváním léků ze skupiny tzv. alfa – adrenergních blokátorů. V současné době je zkoušeno podávání léku finasteridu ( tj. inhibitoru 5 alfa – reduktázy ).Tato látka může u některých pacientů zmenšit velikost prostaty a usnadnit močení. Definitivní terapie benigní hyperplazie prostaty je ovšem chirurgická.

Zajímá Vás více? Pokračujte také na informačním webu mojeprostata.cz

Z chirurgických metod je třeba preferovat tzv. transuretrální resekci prostaty – tj. odstranění zvětšené prostaty endoskopickou cestou přístupem přes močovou trubici ( tento operační výkon se označuje TURP ). Tato terapie je přijímána dobře nemocnými, nevyžaduje incize ( tj. rozříznutí břišní stěny ) a mortalita ( tj. úmrtnost ) a morbidita ( tj. nemocnost ) spojené s touto chirurgickou metodou léčby benigní hyperplazie prostaty jsou nízké. Větší benigní ( tj. nezhoubná onemocnění ) prostaty mohou být chirurgicky zvládnuty na podkladě suprapubického    ( tj. nad stydkou sponou ) nebo retropubického ( tj. za sponou stydkou ) operačního přístupu, který umožňuje vyjmutí adenomatozní ( tj. žlaznaté ) tkáně. Všechny chirurgické metody vyžadují následně ponechat po několik dní katetrovou drenáž močového měchýře ( tj. zavedení močové cévky ). Prognóza je velmi dobrá a sexuální potence zůstává obvykle na předoperační úrovni, která je však bohužel obvykle spojena s retrográdní ejakulací. Eventuální možnost balónkové dilatace prostatické části uretry   ( tj. rozšíření části močové trubice, která prochází prostatou, pomocí balónkové sondy ) u některých pacientů s benigní hyperplazií prostaty je dosud ve stadiu výzkumu.

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události