Parkinsonova choroba

      Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění, které má čtyři charakteristické příznaky: pohybovou chudost a zpomalení, ztuhnutí (rigiditu) svalů, třes v klidu (patrný hlavně na rukou) a obtížné udržování rovnováhy ve vzpřímeném postoji a při chůzi.
      Když v roce 1996 známý boxer Muhammad Ali (Cassius Clay) třesoucíma se rukama slavnostně zapálil olympijský oheň v Atlantě, byl celý svět svědkem kromě zahájení čtrnáctidenních her i projevů Parkinsonovy choroby. (Anglický lékař James Parkinson popsal onemocnění jako „třaslavou obrnu“ v roce 1817.)
      Parkinsonova choroba je degenerativní onemocnění, které postihuje hlavně oblast mozku, odkud jdou řízeny pohyby. Nervové buňky v této oblasti produkují důležitou látku, přenašeč nervových signálů dopamin. Jejich odumření vede k nedostatku dopaminu v mozku a tím i k narušení signalizace mezi nervovými buňkami. Důsledkem je omezení schopnosti pohybu a jiné neurologické poruchy, které se  projevují zpomalením pohybů, třesením, poruchami držení těla a chůze. Nemoc stále postupuje a potíže se zhoršují.
       Parkinsonova nemoc obvykle začíná až mezi 40.-60. rokem života, i když se stále častěji projevuje i u mladších lidí (celkově postihuje asi 100 až 150 osob ze 100 tisíc).  Na druhou stranu se za posledních deset let podstatně zlepšily možnosti léčby. 

Kapitoly

Příčiny/rizikové faktory

      Parkinsonova choroba není nakažlivá. Vyvolána je poškozením nervových buněk zejména v tzv. černé substanci (substantia nigra) v mozku. Je-li v průběhu několika let nepozorovaně poškozeno nebo zničeno 60 až 70% dopamin produkujících buněk, nemoc se začne projevovat viditelnými příznaky.
      Příčina odumírání buněk je dodnes neznámá. Možná se na poškozování buněk podílejí volné radikály a oxidativní stres, uvažuje se také o příliš vysoká aktivitě jiného neurotransmiteru, glutamátu.
      Jisté je, že se parkinsonské příznaly mohou vyskytnout i po různých nemocech (jako důsledek zánětu mozku při některých encefalitidách, po těžké chřipce i po některých jiných virových infekcích - po spalničkách, planých neštovicích aj., ale např. také po užívání drogy označované jako MPTP, výsledku nekvalifikovaného pokusu o syntézu heroinu, která je vysoce toxická pro nervové buňky produkující dopamin).
      Genetické podněty zcela jistě hrají nějakou roli, nejsou ovšem rozhodující: existují rodiny, v nichž došlo k více případům Parkinsonovy choroby, ale žádný zřejmý genetický faktor dosud nebyl nalezen. Škodlivé vlivy životního prostředí jsou diskutovány mezi odborníky, zatím se je ale nepodařilo prokázat.

Průběh

      Prvními příznaky Parkinsonovy chroby může být ztuhlost v oblasti ramen nebo ztráta citlivosti a bolesti v ramenou nebo nohou. Dále mohou na nemoc ukazovat neohrabanost a rychlá únavnost, a také poruchy vlastnoručního písma (jeho nápadné zmenšení, mikrografie). Důsledkem omezení malých pohybů je zhoršení mnoha běžných úkonů denního života, například čištění zubů, zapínání oblečení atd. Vedle držení těla v předklonu a charakteristické chůze jen velmi malými krůčky se při rozvinuté chorobě objevují tři hlavní příznaky, které jsou známy pod společným označením „parkinsonská trias“: rytmický třes (tremor), zvýšení svalového napětí (rigor) a zpomalení a omezení všech pohybů (akinéza). Tyto příznaky jsou v počátku nemoci vyjádřeny jen na jedné polovině těla („dominantní polovina“): její postižení v dalším průběhu choroby bývá větší. V pokročilejíším stádiu se příznaky většinou rozšíří i na druhou polovinu těla. Čím dříve je  choroba rozpoznána, tím lépe se s ní dá bojovat.

Následky

     U pacientů s Parkinsonovou chorobou dochází k mnoha omezením v denním životě. Tyto potíže jsou stále větší a větší, až je jednou nutná pomoc další osoby. Stejně jako u dalších chronicky postupujících onemocnění trpí pacienti psychickými problémy (poruchami spánku, depresemi, ustrašeností,..) a  sociální osamoceností. Těmto problémům  mohou sami nemocní čelit tím, že se aktivně zapojí do činnosti skupin podobně nemocných lidí, která jim pomůže s nemocí se vyrovnat. V posledních fázích choroby je zpravidla nutná trvalá ošetřovatelská péče.

Rozpoznání/vyšetření

      První příznaky jsou většinou přehlédnuty nebo špatně odhadnuty (první diagnóza Parkinsonovy choroby bývá nesprávná až u 25% pacientů!). Řada lidí také připisuje příznaky jako je zpomalení, neobratnost a únavnost běžnému procesu stárnutí. Pacienti zpravidla přijdou k lékaři, až když jsou příznaky vážné.
      Diagnostika je postavena na klinickém nálezu charakteristických příznaků. Diagnóza se považuje za velmi pravděpodobnou, když jsou přítomny alespoň dva typické příznaky: za nejdůležitější se při tom považuje nesymetrický (jednostranný) třes. Elektroencefalogram (EEG) je zpravidla nenápadný: u dvou třetin pacientů je normální, u zbylé třetiny nejsou změny nijak specifické. Důležité naproti tomu, jak pacient odpovídá na léčbu levodopou - dobrá odpověď (zlepšení stavu) podporuje podezření na Parkinsonovu chorobu. Nedají-li se neurologické poruchy pacienta zřetelně přiřadit k Parkinsonově chorobě, musí být vyloučeno jiné neurologické onemocnění s podobnými příznaky. Když se vyskytnou „parkinsonské“ příznaky před 50. rokem života pacienta, měla by být například vyloučena porucha látkové výměny mědi (Wilsonova choroba).

Léčba

Léčba parkinsonovy choroby má tři složky:  

  • Kondiční cvičení doprovází všechny ostatní terapeutické postupy, a je velmi důležité pro udržení  schopnosti  pacienta vykonávat běžné denní činnosti.
  • Léčba, která nahrazuje nedostatek dopaminu v mozku. V široké míře je používána látka levodopa (látka, z které je normálně v lidském těle dopamin tvořen) a řada dalších léků, které zvyšují účinnost dopaminu (brání jeho rozkladu enzymy nebo zvyšují citlivost receptorů pro dopamin: např. bromokriptin nebo pergolid) - aby mozek plně využil i jeho omezené množství. Patří k nim také inhibitory MAO (monoaminooxidázy, jednoho z enzymů, které se podílejí na rozkladu dopaminu v mozku), např. selegilin. Původně zavedené léky pro léčbu Parkinsonovy choroby, anticholinergika, se dnes užívají jen u některých pacientů.
  • Neurochirurgický zásah přichází v úvahu tehdy, je-li kvalita života i přes provedenou léčbu silně poškozena.

Prevence

      Jakákoliv účinná  prevence proti Parkinsonově chorobě není dodnes známa.

Časté dotazy

      Trpím častým třesením rukou, mám tedy Parkinsonovu chorobu?
      Třesení rukou má velice různé příčiny. Může jimi být například naprosto neškodná nervozita, ale i nějaké závažné onemocnění. Prohovořte to s neurologem.  

      Právě mi byla diagnostikována Parkinsonova choroba. Který lék mi pomůže nejlépe?
      Léčba musí být přesně přizpůsobena každé jednotlivé osobě. Jaký lék, případně jaké léky jsou pro vás nejúčinnější, musí po provedených vyšetřeních rozhodnout ošetřující lékař.  

      Bylo mi právě 54 let a již dva roky trpím Parkinsonovou chorobou. Můj lékař mi předepisuje pouze lék levodopa. Mohou mi více pomoci jiné léky?
      V časné fázi choroby se dnes zpravidla dává přednost lékům ze skupiny tzv. agonistů dopaminu - látek, které zlepšují využívání zmenšeného množství dopaminu v mozku. Levodopa ovšem zůstává velmi důležitým lékem. Ale protože se při dlouhodobém užívání její účinnost snižuje, a protože je léčba spojena i se značnými nežádoucími účinky,  užívá se, až když se ukáže, že agonisté dopaminu nemají dostatečný efekt. Na trhu je dnes několik různých skupin léků pro léčbu Parkinsonovy choroby.  Který z nich je pro vás vhodný, případně zda je vůbec možné použití léku ve vašem případě, musí ovšem po konzultaci rozhodnout váš ošetřující lékař.

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.

6
1Josef9. 7. 2014 15:25:27
Od 06/2014 je možné léčit tuto nemoc pomocí patentovaného preparátu. Více informací zde: Kontakt: tel. 774 150 280, email: vittalicci@gmail.com http://youtu.be/3uz_nhYrok0
1
2Martina6. 10. 2015 12:32:18
Matka má časté křeče a špatný pohyb nohou, skoro nemůže chodit, vydím velké zhoršení, byla na všech vyšetření a nic konkrétního nebylo zjištěno, snad jen nějaké degenerační vady, jde o parkinsonovu chorobu, dosud nebere žádné léky,děkuji.
7
3kasicka55@seznam.cz19. 8. 2018 12:08:14
Je to hrozná nemoc!Hlavně když postihne mladého člověka.Slyšela jsem že ulevuje konopí ...máte někdo zkušenosti???

Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události