Katetrizace plicnice, tj. plicní tepny vycházející z pravé komory do plicního („malého“) krevního oběhu, je prováděna pomocí tzv. Swanova - Ganzova balónkového katetru. Katetr je zaváděn cestou jugulární (hrdelní) žíly uložené na krku, dále ve směru toku žilní krve do horní duté žíly, pravé poloviny srdce a nakonec do plicního oběhu. Při zavádění je balónek prázdný, v horní duté žíle se nafoukne vzduchem. Pak vplouvá před pravou síň a komoru do plicní tepny. Během vyšetření se měří tlak v horní duté žíle (tzv. centrální žilní tlak), pravé síni, pravé komoře, plicnici a po posunutí katetru a zaklínění balonku v plicní tepně se změří tzv. „tlak v plicnici v zaklínění“. Z výsledků měření lze vypočítat veškeré hodnoty informující o stavu krevního oběhu.
Katetrizace plicnice se provádí u nemocných s akutními stavy, například se snížením krevního tlaku neodpovídajícího na léčbu (zejména k rozlišení, zda je příčinou nízkého tlaku dehydratace nebo porucha srdeční funkce), při komplikovaném akutním srdečním infarktu, těžkém srdečním selhání, plicním otoku, rozsáhlé plicní embolii (zavlečení pohyblivého vmetku - krevní sraženiny do malého krevního oběhu).
Komplikace vyšetření jsou úměrné tíži stavu nemocného. V průměru je výskyt závažných komplikací několikaprocentní, u kritických stavů však až 20 %. Mezi nejčastější komplikace patří krvácení do měkkých tkání v okolí přístupové (nejčastěji jugulární) žíly nebo přímo krvácení stěnou žíly, poranění plíce, poranění pažního nervového pletence, vyvolání srdeční arytmie, trombóza (tvorba krevní sraženiny) v přístupových žilách. Vyšetření musí přesně odpovědět na položenou otázku a musí dát jednoznačný návod na léčení. Jinak není odůvodněné. V řadě případů může být nahrazeno neinvazivní zobrazovací metodou, především echokardiografií (ultrazvukové vyšetření srdce a cév).