Srdeční infarkt - Anamneza.cz

Příčiny/rizikové faktory

      Při srdečním infarktu krevní sraženiny (tromby) náhle uzavřou věnčitou srdeční tepnu a přeruší tak přísun kyslíku do části srdečního svalu. Příčinou je zpravidla ateroskleróza věnčité cévy (koronární skleróza). Krevní sraženiny se nejčastěji tvoří v místech, kde došlo k prasknutí aterosklerotického plátu na stěně cévy. Pláty vznikají při poškození cévní výstelky (endotelu) při zánětu, usazováním cholesterolu, bílých krvinek apod.
      Rizikové faktory pro vznik srdečního infarktu (stejně jako pro vznik aterosklerózy) jsou: Vrozené předpoklady, pohlaví, věk, kouření, zvýšená hladina cholesterolu, vysoký krevní tlak a cukrovka.

Průběh

      Typickým příznakem srdečního infarktu jsou silné bolesti za hrudní kostí, které vystřelují do levé paže, do horní části břicha, do šíje a mezi ramena. Bolest trvá dlouho, nezmenšuje se a je spojena se strachem ze smrti. Často se vyskytuje neklid, pocení a především u žen nevolnost a zvracení.
      Podle stupně potíží a místa srdečního infarktu mohou nastat poruchy srdečního rytmu, které narušují normální činnost srdce a mohou vést k nedostatku kyslíku v tkáních a tím k šoku a náhlé smrti. U diabetiků může infarkt proběhnout bez typických příznaků (tzv. němý infarkt), protože cukrovka poškozuje nervy, které vedou bolest.

Následky

      Náhlým uzavřením věnčité tepny se přeruší zásobování kyslíkem a výživujícími látkami té oblasti, kterou zásobuje uzavřená tepna. Následně tato tkáň odumře. U 40% pacientů dojde v první hodině k poruchám srdečního rytmu nebo funkcí srdečních chlopní, které mohou vést k životu nebezpečnému selhání srdce. Z tohoto důvodu je velice důležité, aby se člověk co nejrychleji dostal do nemocnice.
      Schopnost srdce pokračovat v čerpací funkci je přímo úměrná rozsahu poškození myokardu. Na kardiogenní šok umírají lidé, kteří mají infarktem (nebo jizvami po infarktech předešlých) vyřazeno přes 50% srdečního svalu.

Rozpoznání/vyšetření

      K základní diagnóze infarktu myokardu slouží elektrokardiogram (EKG), jakož i zjištění množství určitých enzymů, jejichž hladiny v séru souvisejí s činností srdečního svalu (kreatinkináza, troponiny).

Léčba

      Srdeční infarkt je životu nebezpečné onemocnění, a proto musí být pacient co nejrychleji odvezen do nemocnice. Postižený při převozu obdrží léky tlumící bolest, uklidňující prostředky, kyslík a případně léky proti poruchám srdečního rytmu.
      V nemocnici se dnes zpravidla zkouší uzavřenou cévu co nejdříve zprůchodnit a tím udržet rozsah poškozené tkáně myokardu co nejmenší. Zda se to podaří, závisí na čase mezi počátkem potíží a ošetřením, na stavu sraženiny, na stavu věnčitých cév a na celkovém stavu každého pacienta (průvodní onemocnění, komplikace atd.).
      K dispozici je jednak trombolýza, to znamená rozpuštění sraženiny pomocí léků, jakož i roztažení cév pomocí PTCA, neboli perkutánní koronární angioplastiky, kdy se do cévy zavede tenký katetr s malým balónkem na konci. V oblasti zúžení se potom balónek nafoukne. Cévní průsvit pak obvykle pomáhá udržet pevná děrovaná trubička (stent), navlečená na katetr a  po roztažení cévy balónkem sesunutá do místa poškození.

Prevence

      Rozlišujeme prevenci před prvním infarktem (primární prevence) a při stavu, ve kterém již jsou věnčité cévy nějakým způsobem poškozeny, tj. po prodělaném infarktu (sekundární prevence).
      K prevenci v každém případě patří zdravý životní styl. Pravidelný pohyb a nízkotučná strava prokazatelně snižují riziko vzniku srdečního infarktu. Hladina cholesterolu u lidí se zdravým srdcem by měla být nižší než 200 mg/dl, takzvaný „špatný“ LDL-cholesterol by měl být pod 160 mg/dL. Není-li možné toho dosáhnout dietou, použijí se léky snižující obsah lipidů v krvi (dnes nejčastěji tzv. statiny). K základním lékům, které slouží k prevenci proti infarktu u pacientů s poškozenými věnčitými cévami patří kyselina acetylsalicylová, která snižuje krevní srážlivost a možnost vzniku krevní sraženiny, jakož i tzv. betablokátory, které snižují potřebu kyslíku ve svalech. U starších osob je téměř vždy součástí sekundární prevence snižování krevního tlaku (léčba hypertenze).
      Provozování sportu se doporučuje - ovšem jen pod lékařským dohledem (např. sportování se skupinou lidí s nemocným srdcem). Sporná je prospěšnost vitamínu E, který by měl „neutralizovat“ volné radikály, které poškozují buňky. Jednoznačně zatím nelze hodnotit ani význam konzumace přípravků z česneku a z rybího tuku, které by měly pozitivně ovlivňovat hladinu cholesterolu.

Časté dotazy

      Stále se mi navracejí bolesti na hrudi. Může to být srdeční infarkt?
      Tyto potíže nejsou pro infarkt typické. U srdečního infarktu bolesti nepovolují. Vaše potíže však mohou ukazovat na zhoršení průtoku krve koronárními tepnami (angina pectoris). Určitě vám doporučujeme navštívit lékaře.  

      Může velká sportovní aktivita vyvolat srdeční infarkt?
      U zdravých lidí sport zabraňuje vzniku infarktu. U lidí s poškozenými věnčitými tepnami může vést nezvyklá tělesná zátěž k nedostatečnému zásobení srdečního svalu kyslíkem. V některých případech může dojít i k infarktu.  

      Existují příznaky hrozícího srdečního infarktu?
      Bolesti za hrudní kostí při tělesné zátěži ukazují na poškození  věnčitých cév (angina pectoris). Pokud se tyto bolesti vyskytují v klidu, mohou být příznakem tzv. nestabilní anginy pectoris, u které v dalším vývoji nezřídka dochází k srdečnímu infarktu.  

      Mám zvýšenou hladinu cholesterolu. Jak velké je riziko, že dostanu infarkt?
      Zvýšená hladina cholesterolu je prokazatelně faktorem, který zvyšuje riziko vzniku srdečního infarktu - ale je to jen jeden rizikový faktor mezi řadou dalších. Čím více rizikových faktorů, tím větší riziko. Svůj význam má také kvantitativní stránka - tedy: čím je vyšší hladina cholesterolu, krevní tlak, obsah cukru v krvi atd., tím je také riziko infarktu větší.  

      Jak důležité jsou dědičné předpoklady?
      Dědičné předpoklady jsou jedním z nejdůležitějších rizikových faktorů, přičemž si musíme uvědomit, že se v rodině nepředávají jen geny, ale také určitý životní styl, stravovací návyky a vztah k pohybu.  

      Co je důležité při poskytování první pomoci po srdečním infarktu?
      První pomoc po srdečním infarktu se neliší od první pomoci u jiných nemocí. Důležité je zachovat klid a co nejrychleji zavolat lékařskou pomoc. Když pacient nedýchá, je třeba ihned začít s umělým dýcháním a s masáží srdce.