Orgány

Struktura ukazuje jednotlivé stavební prvky, z kterých je sestaven celek. V případě lidského těla se jedná o velmi komplikovanou strukturu, vezmeme-li v úvahu základní stavební součásti a jejich vzájemné uspořádání. Hlavním úkolem anatomie je popsat tvar a uspořádání částí lidského těla. Nástavbový obor anatomie – fyziologie – se zabývá funkcí různých částí těla. Protože však stavba orgánů a jiných tělesných tkání je úzce spjata s jejich funkcí (rolí), jsou anatomie a fyziologie velmi příbuzné obory. Například popis stavby žaludku musí nutně souviset s poznáním jeho specifické funkce, tedy s trávením jídla. Orgán lidského těla je jednotka složená z různých tkání se specifickou stavbou a funkcí. Na zkoumání orgánů je založeno studium celého lidského těla. Úvodem je vhodné seznámit se s hlavními orgány lidského těla, které jsou uloženy ve třech velkých tělesných dutinách: v lebce, hrudníku a břiše.

Dutina lebeční

Lebka je tvořena dvěma částmi: lebeční dutinou, ve které je uložen mozek, a obličejovou částí, která tvoří kostru obličeje včetně očí, nosu a úst. Mozek úplně vyplňuje lebeční dutinu. Růst mozku určuje tvar lebky. Zpočátku jsou kosti lebky spojeny chrupavkou, která umožňuje vzájemný pohyb lebečních kostí. Chrupavka je v prvních 18 až 24 měsících života postupně nahrazena kostí a lebka se stane pevnou. Mozek je tvořen měkkou rosolovitou hmotou, která je lehce zranitelná zhmožděním nebo roztržením. Je kryt velmi pevnou vrstvou tkáně zvanou tvrdá plena mozková (dura mater). Právě tato plena a lebeční kosti chrání mozek před poraněním, avšak při velkém zevním násilí nebo otoku mozku z různých příčin může být mozková tkáň tímto kostním krytem poraněna. Součástí lebky jsou nosní dutina a tzv. vedlejší nosní dutiny. Ve spodině lebky je několik otvorů, které umožňují cévám (tepnám a žilám) a nervům průchod skrze kostní kryt. Největším z těchto otvorů prochází prodloužená mícha a nazývá se týlní otvor (foramen magnum).

Dutina hrudní

Kostra hrudníku tvoří pevnou schránku tvaru zvonu, ve které jsou uloženy dva životně důležité orgány lidského těla: plíce a srdce. Základní funkcí plic a srdce je přenos kyslíku ze vzduchu do tkání, kde je využíván k látkové výměně. Kostra hrudníku je tvořena žebry, která jsou vzadu připojena k páteři. Žebra jsou uložena pod kůží hrudníku. Kostra hrudníku chrání plíce a srdce před zevním násilím. Dole je hrudní dutina oddělena silnou svalovou přepážkou – bránicí – od břišní dutiny. Prostor mezi dvěma sousedními žebry překlenují interkostální (mezižeberní) svaly. Stěna hrudníku je tedy pružná a svým roztahováním a smršťováním během dýchání umožňuje vdechování a vydechování vzduchu z nosní, resp. ústní dutiny přes průdušnici a průdušky do plic a zpět do okolní atmosféry.

Celý vnitřní povrch hrudní stěny, bránice a tzv. mezihrudí (mediastinum), kde je mimo jiné uloženo i srdce, jsou pokryty membránou zvanou pohrudnice (pleura parietalis). Stejná membrána zvaná poplicnice (pleura pulmonalis) pokrývá plíce. Největší část hrudní dutiny vyplňují levá a pravá plíce, které jsou napojeny trubicemi zvanými hlavní průdušky (bronchy) na průdušnici (tracheu). Hlavní průdušky se pak v obou plicích stromovitě dále větví v menší průdušky pro jednotlivé plicní laloky a nakonec v malé průdušinky (bronchioli), které přivádějí vzduch do vzdušných vaků v plíci (plicních sklípků). Zde je kyslík extrahován ze vzduchu a přenesen do krve a zároveň je zde transportován v opačném směru kysličník uhličitý – odpadový produkt látkové výměny v tkáních.

Srdce je uloženo mezi oběma plícemi v přední části prostoru zvaného mezihrudí (mediastinum). Je uloženo v obalu zvaném osrdečník (perikard). Krev z celého těla přitéká do pravé části srdce (pravá předsíň a pravá komora), odkud je aktivními stahy pumpována do plic. Krev se vrací z plic obohacená kyslíkem do levé srdeční předsíně a levé komory, odkud je vháněna do hlavní tepny lidského těla – srdečnice (aorta).

Kromě srdce a plic je v hrudníku uložen také jícen, kterým prochází potrava z úst do žaludku. Žaludek je uložen již v břišní dutině těsně pod bránicí.

Ve vrcholu hrudníku před průdušnicí je uložen brzlík (tymus), což je žláza důležitá pro obranyschopnost (imunitu) organizmu.

Dutina břišní

Břišní dutina je největší dutinou lidského těla, sahá od bránice až k pánevnímu dnu a tříslům. Vzadu je břišní dutina ohraničena páteří a zádovými svaly, horní část dutiny kruhovitě kryjí žebra, vpředu je břišní dutina ohraničena svalovou břišní stěnou, kterou pohmatem vnímáme jen při stažení svalů. Dutina břišní je vystlána membránou zvanou nástěnná pobřišnice (peritoneum parietale). V dutině břišní je uložena řada orgánů, které jsou společně často nazývány útroby. Téměř celé zažívací ústrojí je uloženo v dutině břišní. Začíná zde žaludkem (ventriculus) uloženým těsně pod bránicí a končí konečníkem (rektum), který ústí řitním kanálem (anus) navenek. Zažívací ústrojí slouží v těle ke zpracování potravy a k vyloučení odpadních látek – štěpí přijaté potraviny na jednodušší složky, které mohou být absorbovány do krve a krví dopraveny do všech částí lidského těla, a také vylučuje nestravitelné odpadní látky. Kromě vlastní zažívací roury jsou v břišní dutině uloženy další orgány zažívacího ústrojí jako játra a slinivka břišní a dále slezina, která je součástí lymfaticko – cévního systému (pozn. lymfa – míza). Nitrobřišní orgány mají velmi bohaté krevní zásobení.

Vzadu za zadní pobřišnicí je prostor zvaný retroperitoneum, ve kterém leží ledviny. Každá ledvina je spojena trubicovitou strukturou zvanou močovod s močovým měchýřem, který je uložen v pánvi a ve kterém je shromažďována moč před vymočením. Těsné spojení s močovým systémem má reprodukční (pohlavní) systém. U žen jsou téměř všechny pohlavní orgány uloženy v pánvi, ale u mužů již před narozením část pohlavních orgánů sestupuje do svého trvalého umístění mimo dutinu břišní.

Mohlo by se zdát, že je nemožné namačkat tak velké množství důležitých orgánů do tak malého prostoru. Například 10 metrů (33 stop) střeva je stočením do mnoha kliček srovnáno do vnitřního prostoru dutiny břišní.

Jednotlivé břišní orgány jsou připojeny k zadní břišní stěně břišní dvojitými řasami pobřišnice zvanými okruží (mesenterium). Membrána povlékající všechny útroby v dutině břišní se nazývá útrobní pobřišnice (peritoneum viscerale). Tato pobřišnice pokrývá játra, žaludek a střeva, stejně jako slezinu, žlučník, slinivku břišní, dělohu i červovitý přívěsek slepého střeva (apendix vermiformis). Nitrobřišní útroby jsou fixovány mesenteriem tak, že se mohou do určité míry navzájem posunovat.

Nástěnná pobřišnice má velmi bohaté nervové zásobení zprostředkující vnímání bolesti, takže její poranění nebo zánět se projeví náhlou přesně lokalizovanou bolestí břicha. Nervová zakončení uložená v útrobní pobřišnici reagují naopak na natažení nebo roztažení zažívací roury, a bolest vyvolaná drážděním těchto nervů je neurčitého charakteru.

Další části

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Dob@Imports Microsoft.IdentityModel.Claims
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události