Listy koky a jejich účinky

Kokain je dnes zakázanou drogou. Jak je to ale s listy koky? K čemu jsou dobré a kdo je stále ve velkém používá?

Historie užívání listů koky

Kokainovník pravý, latinsky Erythroxylum Coca, patří do čeledi rudodřevitých. Vypěstoval ho kmen Čibčů žijící ve střední Kolumbii. Bylina se rozšířila obchodováním s jinými kmeny a následně nájezdem Inků, kteří považovali koku za posvátnou rostlinu. Dávala jim totiž sílu, zbavovala nevolnosti, utišovala hlad a psychicky uklidňovala.

Španělé pak dokázali bylinu snadno zneužít na svých otrocích, kteří po ní neměli takový hlad a byli otupení. Listy koky ale po svém vysušení ztrácí mnohé účinné látky, a proto se po převozu do Evropy příliš neuchytily.

Není třeba se podrobně zabývat tím, jak se účinky koky lékařsky a chemicky zkoumaly, a jak vedly k výrobě kokainu. Za zmínku ale stojí, že čistý kokain se získal z listů koky teprve v druhé polovině 19. století. Začátkem 20. století bylo USA největším uživatelem a propagátorem listů koky a kokainu. Farmaceutické firmy používaly různé sirupy z koky na léčení reálných či smyšlených chorob. Čaj z koky byl hlavním lékem na léčení chronické nervozity spojené s rychlou urbanizací a soutěživým způsobem života, což byla nejčastější choroba zlaté americké éry koncem 19. století. I recept na Coca-Colu až do roku 1904 obsahoval výtažky z koky.

Ke konci 19. století se kokain hodně používal jako anestetikum i pro složité případy jako operace očí.

Pohled USA na kokain se začal na začátku 20. století otáčet a listy koky jsou od roku 1961 v seznamu zakázaných drog OSN spolu s heroinem a kokainem.

Oficiálně jsou listy koky, i balené jako čaj, celosvětově zakázané, až na Andské státy. V Peru existuje úřad, který má na starosti dozor nad oficiálními plantážemi koky a který kupuje od rolníků skoro celou produkci a prodává ji potravinovému anebo farmaceutickému průmyslu. Listy koky a jakékoliv produkty z nich je přísně zakázané vyvážet!

Kokainovník pravý

Kokainovník má asi 250 druhů rostoucích především ve Střední a Jižní Americe. Nejznámější z nich je kokainovník pravý – keř rostoucí do výšky 2,5m má malé, zelené listy elipsovitého tvaru a větve kryté červenohnědou borkou (proto rudodřev). V malých svazcích z něj rostou bílé kvítky. Kokainovník pravý se dělí ještě na další dvě variety – peruánská a bolívijská koka.

Kokainovník pravý roste na teplých a vlhkých svazích And ve výšce 800 m.n.m.-2000 m.n.m.  Keře mohou růst i schované pod vyššími stromy. To je vlastnost, které hojně využívají drogové kartely. Doprostřed pralesa totiž člověk běžně nevkročí, a z helikoptéry a si tak prakticky nemáte šanci plantáží koky všimnout.

Listy koky obsahují 14 alkaloidů, ovšem do zahraničí se vyváží jen jeden – ten, který slouží k výrobě kokainu. Jeho výrobci ale kupují rostlinu na černém trhu. Oněch zbývajících 13 alkaloidů poskytuje vedle jiných základních složek také bílkoviny, vitamíny, uhlovodany, tuky, vlákninu, kalorie, vápník, fosfor a železo.

Kokain v této rostlině má povzbuzující, anestetické a terapeutické účinky. Snižuje hlad, žízeň a únavu. Kokain se v malém množství získá i žvýkáním listů koky. Aby se podpořilo uvolnění kokainu, je třeba používat nějakou alkalickou substanci. V Andách se nejčastěji používá popel z rostliny Quinoa, turistům dávají popel ze stévie, který je sladší.

Největším producentem listů koky je Jižní Amerika (Peru, Bolívie, Kolumbie a severozápadní Brazílie), najdete ho ale i na Srí Lance, Jávě a v Austrálii.

Do roka jsou většinou tři sklizně, ale v těch nejlepších podmínkách se může sklízet až šestkrát do roka. Natrhané listy se musí nechat opatrně osušit, aby nezčernaly a nepřeschly. Delším skladování pozbývá vůni i účinnosti, která je potřebná na výrobu kokainu. Na 1kg kokainu se spotřebuje 100-170kg listů.

Účinky listů koky

Listy koky se na území Jižní Ameriky žvýkaly od pradávna. Indiáni si jí nosili s sebou a žvýkali jí s vápenatou přísadou (zrní nebo spálené mušle). Listy s vápenitou hmotou se nepolykají, pouze žvýkají, ze „zbytku“ se udělá kulička a ta se dá pod horní ret. Přibližně po 45min kuličku vyplivnete. Žádné návykové projevy nejsou prokázané, a i dnes žvýká koku denně asi 15 miliónů lidí. Ti jí ale nepoužívají jako omamnou látku, ale jako potravu. Průměrně použijí denně 25-50 g čerstvých listů, což je přibližně 0,05-0,1g kokainu (pouze v případě čerstvých, nikoli usušených listů). Vědci dokázali, že listy koky mají vyšší výživovou hodnotu než zelenina.

Čaj z koky je mírným stimulantem bez vedlejších nebo intoxikačních účinků kokainu, snižuje bolesti žaludku a hlavy a pomáhá fyzické zdatnosti i duševní odolnosti. Listy se také mohou rozdrtit a natřít na spánky, což má odstranit bolesti hlavy, dále se z nich dělají nejrůznější zábaly a masti. S medem by měly zklidnit žaludek. Dnes již můžete najít mnoho produktů s výtažky listů z koky jako krémy, zubní pasty, nápoje a další.

Koka vysušuje dýchací aparát, předchází vředům a gastritidě, formuje svalové buňky, ředí krev, má analgetické účinky, potlačuje horskou nemoc, je močopudná, zlepšuje činnost jater a žlučníku, urychluje trávení, reguluje kožní melanin a brání zubnímu kazu.

V Peru, Bolívii, Ekvádoru, Kolumbii i Argentině můžete koupit listy koky na ulici, v tržnicích a obchodech. Listy koky jsou legální a indiáni v Andách je denně užívají. Turistům pomáhá čaj z koky anebo žvýkání listů zmírnit výškovou nemoc. Lidem z And zase listy z koky poskytují různé minerály, které by jinak neměli odkud získat – například draslík.


(Nehodnoceno)


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události

GRADA - studuješ medicínu?