Hormony

Hormony jsou chemické látky, které po těle roznáší vzkazy. Jsou tvořeny ve speciálních žlázách na různých místech těla, a pak přenášeny krevním oběhem k jiným tělesným buňkám, zvaným cílové buňky, kde působí. Žlázy zodpovědné za tvorbu a uvolňování většiny hormonů v těle se nazývají endokrinními žlázami. Jsou bez vývodů, protože uvolňují své sekrety přímo do krve, na rozdíl od exokrinních žláz, které uvolňují sekrety do žlázových vývodů, resp. kanálků.

Jak fungují hormony

Ve srovnání s nervovým systémem mají hormony obvykle pomalý nástup účinku, který pak přetrvává mnohem delší dobu. Platí to zejména pro hormony podílející se na nejzákladnějších celoživotních aktivitách, jakými je růst a rozmnožování. Všeobecně mají hormony tendenci se zaměřit na kontrolu a ovlivňování chemického složení cílových buněk, například určením poměru, ve kterém využijí látky z potravy a uvolní energii, nebo zda budou či nebudou tyto buňky produkovat mléko, vytvářet ochlupení nebo vykazovat jiné známky metabolických procesů.

Hormony tvořené nejdůležitějšími endokrinními žlázami mají obvykle velmi široké pole působnosti, působí prakticky v celém těle; příkladem je hormon inzulín nebo pohlavní hormony. Tělo však tvoří mnoho jiných hormonů, které působí mnohem blíže místu jejich tvorby. Příkladem takového lokálně působícího hormonu je chemická látka zvaná sekretin, který je tvořen v dvanáctníku jako odpověď na přítomnost potravy. Hormon pak cestuje na krátkou vzdálenost krví do blízké slinivky břišní (pankreas) a stimuluje ji k uvolnění velkého množství tekutiny (pankreatické šťávy), která obsahuje katalyzátory chemických reakcí (enzymy) nezbytné pro trávení. Jiným příkladem lokálně působícího hormonu je látka acetylcholin, která je tvořena vždy, když nerv přenáší povel ke stažení svalových buněk.

Bílkoviny a steroidy

Všechny hormony jsou účinné ve velmi malých množstvích. V některých případech stačí k dosažení účinku méně než milióntina gramu. Chemicky lze hormony rozdělit na dva typy, bílkoviny, resp. bílkovinné deriváty a steroidy (chemické sloučeniny obsahující kruhové struktury).

Pohlavní hormony a hormony tvořené zevní částí kůry nadledvin jsou steroidní sloučeniny. Inzulín je bílkovina, hormony štítné žlázy (tyroideální hormony) jsou tvořeny z bílkovinného základu a jsou bílkovinnými deriváty.

Když hormony dosáhnou svého cíle, začnou působit jen tehdy, jestliže najdou příslušnou molekulovou strukturu (receptor) na membráně cílové buňky. Jakmile je hormon připojen na receptorové místo, stimuluje speciální látku zvanou cyklický adenosinmonofosfát (cAMP). Předpokládáme, že cyklický AMP aktivuje řadu enzymatických systémů v buňce, čímž vyvolá chemické reakce, při nichž jsou vytvořeny požadované látky.

Reakce každé cílové buňky závisí na jejím vlastním chemickém složení. Například cyklický AMP vytvořený pod vlivem inzulínu podnítí buňky k příjmu a využití glukózy, zatímco glukagon (produkovaný stejně jako inzulin ve slinivce břišní) způsobí uvolnění glukózy z buněk do krve, kde je spálena jako vysoce energetické palivo.

Po splnění svého úkolu jsou hormony převedeny do inaktivní formy samotnými cílovými buňkami nebo jsou přivedeny do jater k deaktivaci (přeměna v neaktivní formu), pak jsou rozloženy a buď vyloučeny nebo použity k tvorbě nových molekul hormonů.

Role hypotalamu

Hypotalamus (část mezimozku) zajišťuje spojení mezi nervovým systémem a endokrinními žlázami. Jednou z jeho hlavních funkcí je předávat zprávy mezi mozkem a periferními orgány, například ledvinami. Proces předávání informací probíhá tak, že nervové buňky v mozku nejprve uvolní určité chemické přenašeče (mediátory), které ovlivní buňky hypotalamu, a ty pak odpoví jednak tvorbou tzv. uvolňovacích hormonů (releasing faktory), jednak přímým nervovým působením.

Nejbližším cílovým orgánem hypotalamu je podvěsek mozkový (hypofýza). V předním laloku hypofýzy (přední hypofýza, adenohypofýza) je pod vlivem hypotalamických uvolňovacích faktorů tvořeno několik hormonů ovlivňujících další periferní orgány; například hormon ACTH ovlivňuje kůru nadledvin, TSH ovlivňuje štítnou žlázu. V zadním laloku hypofýzy (zadní hypofýza, neurohypofýza) jsou pod přímou kontrolou nervových impulsů z hypotalamu tvořeny dva hormony, antidiuretický hormon (ADH) a oxytocin.

Účinek emocí

Silné spojení mezi mozkem a hypofýzou vysvětluje, proč je tak úzké spojení mezi hormony a emocemi. Mnoho žen například zjišťuje, že jestliže mají starosti nebo jsou rozrušené, může se to projevit porušením jejich pravidelného menstruačního cyklu. Také krevní hladina těchto pohlavních hormonů – estrogenů a progesteronu, které kontrolují menstruační krvácení, může mít velký vliv na náladu ženy. Náhlý pokles hladiny hormonů, který nastane těsně před menstruací, se pravděpodobně podílí na rozvoji klinických příznaků, které označujeme jako premenstruační příznaky (nervozita, nesoustředěnost, bolesti hlavy, únava), zatímco vysoká hladina hormonů uprostřed menstruačního cyklu dovoluje, aby se žena cítila velmi dobře. S kolísáním hladiny pohlavních hormonů souvisí také plodnost a sexuální aktivita ženy. Ale hladina hormonů může být také změněna emocionálními vlivy. Během sexuální předehry se například zdá, že hladina estrogenů a progesteronu stoupá jako přímý důsledek příjemných impulsů přicházejících do mozku, zatímco intenzivní myšlenka na pohlavní styk s někým, kdo je fyzicky odpudivý, působí doslova jako "vypnutí", protože to zabrání produkci hormonů.

Na konci reprodukčního věku, kdy nastává čas menopauzy (trvalé ukončení menstruačního cyklu), může žena prožívat velké emocionální zvraty. To je částečně proto, že její vaječníky přestaly reagovat na hormon zvaný FSH (folikuly stimulující hormon) uvolňovaný z hypofýzy, a tak ustala produkce estrogenů a progesteronu. Tyto změny nálady mohou být také způsobeny psychologickými vlivy.

Také náhlé vymizení hormonů z krevního oběhu ženy po porodu může mít emocionální dopady podobně jako při menopauze.

Další části

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Dob@Imports Microsoft.IdentityModel.Claims
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události