Spirometrie

Spirografie, funkční vyšetření plic

Nemoci, při nichž je spirometrie prováděna: pneumokonióza, plicní emfyzém

Prostřednictvím spirometrie lze vyšetřit funkci plic a schopnost nádechu i výdechu. Toto vyšetření je prováděno spirometrem a výsledkem je graf, který udává závislost objemu plic na čase.

Kapitoly

Na jakém principu spirometrie funguje

Při vyšetření je spirometrem a plícemi vytvořen uzavřený systém, takže pacient dýchá do i ze spirometru. Přístroj zachytí změnu objemu vzduchu, což odpovídá změně objemu v plicích vyšetřované osoby.

Dechový cyklus

16krát za minutu opakujeme dechový cyklus, tedy nádech a výdech. Při nádechu se do našich plic dostává půl litru vzduchu, který je z 21 % tvořen kyslíkem a z 0,04 % oxidem uhličitým. Při výdechu zase odchází z našich plic půl litru vzduchu, ten je však již jen z 15 % tvořen kyslíkem a ze 4,5 % oxidem uhličitým.

Kyslík

Kyslík potřebuje naše tělo pro získávání většího množství energie ze živin. Ne nedostatek kyslíku jsou pak nejvíce náchylné nervové buňky.

Oxid uhličitý

Tato látka představuje odpadní produkt našeho metabolismu. Ve spojení s kyselinou uhličitou vytváří vodu, při nedostatečném dýchání je vyvolána acidóza, tedy překyselení těla. V opačném případě, když oxid uhličitý vydýcháváme, vzniká alkalóza a vnitřní prostředí těla je zásadité.

Kdy je spirometrie vhodná

Spirometrické vyšetření doporučuje lékař pacientům s dlouhotrvajícím kašlem, dušností či cyanózou, která se projevuje modrým zbarvením kůže. Vyšetření je vhodné také pro osoby, které čeká operace hrudníku, prostřednictvím spirometrie lze rovněž sledovat účinnost léčby plicních chorob.

Plicní choroby

Existují dva hlavní typy plicních onemocnění, tzv. obstrukční a restrikční. Prostřednictvím spirometrie lze odhalit, kterým typem poruchy pacient trpí. V případě restrikční poruchy, jakou je například plicní fibróza, je rychlost výdechu obvyklá, ale plicní objemy jsou zmenšeny. Trpí-li pacient obstrukční poruchou, jako je například astma, má sníženou rychlost výdechu, ale objem plic zůstává obvyklý. V případě kombinace obou poruch je snížen objem plic i rychlost výdechu.

Nevýhoda spirometrie

I při maximálním výdechu nejsou naše plíce zcela bez vzduchu, neboť v nich vždy nějaký zůstane, jde o tzv. reziduální objem. Ten však spirometrie změřit neumí, a proto nelze tímto vyšetřením zjistit celkovou plicní kapacitu. Je-li to pro stanovení diagnózy potřeba, musí pacient podstoupit celotělovou pletysmografii či diluci helia.

Před spirometrií

Pacient by se měl před vyšetřením vyvarovat kouření a těžko stravitelných jídel. Důležité je také si obléci pohodlný oděv, neboť například utažený pásek či korzet dýchání ztěžuje. Do ordinace lékaře dorazte raději s předstihem, ať nejste na vyšetření udýchaní.

Průběh vyšetření

Toto vyšetření je zcela bezbolestné a není nutné z něj mít strach. Pro správný výsledek je však důležitá spolupráce pacienta s lékařem, a proto dbejte jeho pokynů. Vyšetřovaná osoba zaujme místo před spirometrem a na nos si nasadí kolíček. Následně je nutné ústy obemknout náustek spirometru. Pacient dýchá do přístroje a na pokyn lékaře se pokusí o maximální nádech a výdech, přičemž po hlubokém nádechu musí následovat co nejprudší výdech. Vyšetřovaná osoba mívá za úkol také 15 vteřin co nejusilovněji dýchat.

Vyšetření nezabere příliš mnoho času, trvá obvykle 5 či 10 minut. Malým dětem může pomoci animační program, ve kterém se při maximálním výdechu snaží sfouknout svíčku.

Výsledek

Výsledky mají podobu dvou grafů a číselného sloupce a lékař tyto hodnoty porovnává. Jeden graf znázorňuje závislost objemu plic na čase, zatímco druhý znázorňuje závislost průtoku vzduchu dýchacími cestami na plicním objemu. Zkušení lékaři pak dokážou rozeznat plicní chorobu již na první pohled podle tvaru křivek. Důležitým zdrojem informací je pro lékaře především inspirační rezervní objem, který udává, kolik vzduchu můžeme navíc, po normálním nádechu, ještě vdechnout, a expirační rezervní objem, který udává, kolik vzduchu můžeme navíc, po normálním výdechu, ještě vydechnout. Tyto rezervní objemy využívá naše tělo při zvýšené zátěži.

Součet dechových objemů pak udává celkovou kapacitu. V případě vitální plicní kapacity sečteme dechový objem a inspirační i expirační rezervní objem. Pro zjištění celkové kapacity plic sečteme vitální kapacitu a reziduální objem, ten však spirometrie změřit nedokáže, a proto je nutné absolvovat další vyšetření. Funkční reziduální plicní kapacitu pak udává součet reziduálního objemu a expiračního rezervního objemu.

Dynamické objemy plic

Ukazatelem však bývají i plicní objemy v určitém čase, jako je například jednosekundová vitální kapacita. Tato hodnota se udává v procentech a informuje lékaře o tom, kolik z celkové vitální kapacity vydechneme za vteřinu. U zdravého člověka by měla hodnota dosahovat okolo 80 %, v případě astmatiků bývají tyto údaje nižší, neboť kvůli zúženým průduškám je výdech obtížnější.

Normální hodnoty

Hodnoty jsou vždy uváděny v litrech.

  Muž Žena
Klidový dechový objem 0,6 0,5
Inspirační dechový objem 3,2 2,9
Expirační dechový objem 1,8 1,6
Reziduální objem 1,4 1,2
Vitální kapacita plic 5,6 4,0
Celková kapacita plic 7,0 5,2

 

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Dob@Imports Microsoft.IdentityModel.Claims
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události