Angiografie

Arteriografie, koronarografie, flebografie

Nemoci, při nichž je angiografie prováděna: portální hypertenze

Angiografii lze definovat jako zobrazení krevního řečiště. Podle místa pak můžeme rozlišovat arteriografii neboli zobrazení tepen i flebografii, která zobrazuje žíly. V případě koronarografie jsou zobrazeny cévy zásobující srdce (koronární řečiště). Angiografie patří mezi rentgenové zobrazovací metody s aplikací kontrastní látky. Tuto látku tvoří jodová sloučenina a je vstříknuta do tepenného řečiště v oblasti, která má být vyšetřena. Prostřednictvím rentgenových paprsků pak může lékař danou oblast prohlédnout. Kontrastní látka je aplikována katétrem přes stehenní tepnu, který je zaveden vpichem v oblasti třísel.

Tato metoda je označována jako invazivní, což znamená, že je při ní porušen tělní povrch. I tak ale většinou nestráví pacient v nemocnici více než jeden den. Pomocí angiografie lze odhalit různé choroby cévního řečiště, jako je například cévní aneurysma neboli výduť a rozšíření cévy či tepenné zúžení vinou aterosklerózy. Angiografie však představuje nejen vyšetřovací metodu, ale zároveň také léčebnou, neboť prostřednictvím zavedeného katétru lze některé choroby rovnou i léčit.

Kapitoly

Na jakém principu angiografie funguje

Nejprve je prostřednictvím Seldingerovy metody zaveden katétr do stehenní tepny z třísla. Tříslo je před zavedením potřeba oholit, vydezinfikovat a ohraničit sterilní rouškou. Následuje místní znecitlivění a poté je jehlou nabodnuta stehenní tepna. Lékař zavede tenký kovový vodič, který vypadá jako drátek. Na angiografii se pacient dostaví do specializovaného zdravotnického zařízení. V průběhu vyšetření je pak pacient kontrolován prostřednictvím pohyblivého rentgenového ramene, aby mohl mít lékař pod dozorem polohu zaváděných nástrojů. Jakmile je vodič uvnitř, následuje zavedení speciální plastové trubičky (tzv. sheath) do tepny.

Pojistka trubičky přitom zabraňuje krvácení do tepny. Tento sheath je nutný k zavedení katétru do dané oblasti. Aplikaci přitom vždy doktor kontroluje prostřednictvím rentgenu. Katétr následně umožní vstříknutí kontrastní látky, což je sloučenina jódu, díky které se místa průtoku látky na rentgenu zviditelní. Pak může doktor vysledovat zúžení cév či odhalit místa, z nichž látka uniká do tkání.

Po odhalení cévní choroby následuje v určitých případech léčebný zákrok. Jestliže je tepna pod vlivem aterosklerózy zúžena, tkáně nemohou fungovat tak, jak mají, neboť jsou nedostatečně zásobeny krví. V tom případě dokáže lékař daný úsek rozšířit, čímž se zvýší krevní průtok do tkáně a tím pádem se následně obnoví její funkce. Cévu lze rozšířit prostřednictvím nafukovacího balonku, tuto metodu nazýváme jako perkutánní transluminální angioplastiku. Řešením může být i zavedení stentu, který má za úkol vyztužit stěnu tepny. V případě aneuryzmatu neboli vakuovitých rozšíření v místě nedokonalé stěny cévy je provedena arteriografie a daná místa jsou ucpána. Pokud by k takovému zákroku nedošlo, hrozí prasknutí a krvácení.

Rizika

Stejně jako jiné invazivní metody představuje angiografie určitá rizika. Je však třeba si uvědomit, že v porovnání s důsledky neléčeného cévního onemocnění jsou tyto rizika minimální. U někoho může vyvolat aplikace kontrastní látky alergickou reakci, avšak tomu lze předejít podáním léků, které tyto reakce tlumí. Další riziko představuje samotné napíchnutí cévy, jež může krvácet.

Každý pacient, který má před sebou angiografii, musí svému lékaři sdělit, jestli je na něco alergický, zvlášť v případě alergie na jód. Doktor pak zváží, zda je riziko angiografie příliš vysoké, doporučit může i léky tlumící alergickou reakci. Stejně tak je nutné informovat doktora o ledvinových onemocněních, kterými pacient trpí, neboť kontrastní látka se z těla vylučuje ledvinami. V případě jejich nedostatečné funkce může být angiografie riziková. Mezi nejběžnější komplikace pak patří drobné krvácení v místě vpichu. Objeví se tak hematom, ale většinou sám během 14 či 20 dnů zmizí. Velmi výjimečně se může objevit další komplikace, jako například ucpání cévy (trombóza, embolie), ale v porovnání s rizikem při neléčení nemoci se rozhodně angiografii vyplatí podstoupit.

Celý výkon lékař kontroluje pomocí rentgenu, a proto je vyšetřovaná osoba v malém množství vystavena rentgenovým paprskům.

Kdy je angiografie vhodná

Při angiografii je zobrazeno cévní řečiště a často je během vyšetření zároveň i léčeno. Proto lékaři doporučují angiografii pacientům s cévními chorobami. Tito pacienti mají ve většině případů za sebou už řadu dalších neinvazivních vyšetření, avšak na rozdíl od nich lze řadu onemocnění léčit již během angiografie, například pomocí PTA. Toto vyšetření je dále prováděno u nádorových onemocnění, protože lze jeho prostřednictvím zobrazit cévní zásobení nádoru. Informace je pro lékaře důležitá, neboť na jejím základě zvolí vhodný typ operace.

Pacienti, jimž je angiografie doporučována, trpí většinou ischemickou chorobou dolních končetin (ICHDK) či jsou postiženy cévy vyživující mozek (stenóza karotidy neboli zúžení krkavice) nebo zásobující ledviny či střeva. Angiografie je doporučována pro vyšetření hlubokého žilního systému či cévních malformací, jako je například aneuryzma. Angiografie je zároveň léčebná metoda, díky níž lze například právě u aneuryzmatu předejít prasknutí.

Před angiografií

Při objednání termínu je nutné, aby pacient sdělil doktorovi všechny prodělaná nemoci i pravidelně užívané léky. Nezapomeňte lékaře informovat také o tom, zda trpíte nějakými alergiemi (hlavně v případě alergie na jód), astmatem, ledvinovými chorobami, onemocněním štítné žlázy či cukrovkou. Sdělte mu také, jestliže trpíte poruchou krevní srážlivosti či jste si všimli tendence ke zvýšenému krvácení. Je nutné, abyste lékaře informovali rovněž i o lécích užívaných na krevní srážlivost, jako je například Warfarin či Pelentan. V tom případě vám bude před vyšetřením místo těchto léků podán prostřednictvím injekce heparin.

Den před plánovanou angiografií je pacientovi odebrána krev kvůli testu na srážlivost krve. Je nutné také zvýšit příjem tekutin, stejně tomu je i po vyšetření. Zvýšené množství tekutin totiž pomůže vyloučit z těla kontrastní látku. Vyšetření se provádí na lačno, pacient nesmí alespoň 4 hodiny před vyšetřením konzumovat jídlo či kouřit, pití je vhodné rovněž omezit.

Před samotným vyšetřením užije pacient léky na ředění krve, alergici navíc prášky tlumící alergickou reakci, jako je například Prednison, diabetikům je aplikována glukózová a inzulinová infuze. Zdravotnický personál před angiografií ještě pacientovi vyholí místo vpichu, což bývají třísla.

Průběh

Angiografie probíhá ve speciálním sále s potřebným vybavením. Nad lůžkem je umístěn pohyblivý rentgen. Nejprve je vydezinfikováno místo vpichu, což je většinou tříslo, neboť zde lze napíchnout stehenní tepnu. Dále je místo ohraničeno sterilními rouškami a aplikována anestezie. Kromě tohoto vpichu se znecitlivující látkou je celé vyšetření bezbolestné. Následně je napíchnuta tepna a zaveden katétr na správné místo. Po celou dobu přitom lékař sleduje i rentgenový obraz, aby bylo vše pod kontrolou. Vyšetření je nebolestivé a ve chvíli, kdy je pacientovi aplikována kontrastní látka, se dostavuje pocit tepla, které se postupně rozlévá po celém těle.

Vyšetření provádí zkušený lékař. Dbejte jeho pokynů ke změně polohy či zadržení dechu. Ve většině případů zabere angiografie hodinku až hodinu a půl, vždy v závislosti na typu výkonu.

Rekonvalescence

Po vyjmutí katétru je místo vpichu ošetřeno bandáží a navíc zatíženo pískem. Je nutné, aby pacient strávil následujících 24 hodin vleže, jinak hrozí krvácení z tepny. V některých případech jsou pacientovi aplikovány i protisrážlivé léky, díky nimž lze předejít vzniku sraženiny.

Týden až dva týdny, podle doporučení lékaře, by se měla vyšetřovaná osoba vyvarovat fyzické námaze, čímž se celý proces hojení urychlí.

Výsledek

Již v průběhu vyšetření vám lékař sdělí předběžné výsledky. Popis vyšetření, a to včetně rentgenových snímků, je vyhotoven následující den.

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Dob@Imports Microsoft.IdentityModel.Claims
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události