Syndrom mnohočetné endokrinní neoplázie – typ II ( MEN – II )

Syndrom mnohočetné endokrinní neoplázie neboli syndrom mnohočetné endokrinní adenomatózy – typ II ( MEN – II ), označovaný jako  Sippleův syndrom, charakterizuje medulární karcinom štítné žlázy, feochromocytom a hyperparatyreóza ( tedy nadměrná funkce příštítných tělísek ). Klinické projevy MEN – II závisí na typu nádorového a dalších postižení.

Kapitoly

Příčiny / rizikové faktory

Jedná  se o dědičné onemocnění s autozomálně dominantním způsobem přenosu. V některých rodinách byla zaznamenána tzv. dalece krátkého raménka 20. chromozomu, ale genové výzkumy z poslední doby ukazují, že genetická abnormalita sídlí spíše na 10. chromozomu. Medulární karcinom štítné žlázy mají téměř všichni pacienti se syndromem mnohočetné endokrinní neoplázie – typu II. Feochromocytom se vyskytuje asi u 50 procent postižených pacientů v rodinách se syndomem mnohočetné endokrinní neoplázie – typu II a  v některých  rodinách  je  příčinou  až  30 procent úmrtí. mnohočetné endokrinní neoplázie – typu II. Ve srovnání se sporadickými ( tj. ojedinělými ) případy feochromocytomů při familiární ( tj. dědičné ) variantě v rámci syndromu MEN – II začíná proces hyperplázií dřeně nadledvin ( tj. zvětšením dřeně nadledvin způsobené zmnožením všech jejích buněk ) a v  50 procentech případů je feochromocytom multicentrický ( tj. mající původ na mnoha různých místech ) a bilaterální ( tj. oboustranný ). Extraadrenální ( tj. vyskytující se mimo nadledviny ) feochromocytomy jsou ve spojení se syndromem mnohočetné endokrinní neoplázie – typu II vzácné. Feochromocytomy obvykle produkují  adrenalin a v časných fázích onemocnění může zvýšená sekrece adrenalinu jedinou zjistitelnou abnormalitou. Feochromocytomy jsou téměř vždy benigní – tj. nezhoubné, ale u některých familiárních ( tj. dědičných ) případů byla zaznamenána místní recidiva ( tj. opětovné objevení se nádoru po jeho odstranění ). Hyperparatyreóza ( tj. nadměrná funkce příštítných tělísek ) je méně běžná než medulární karcinom štítné žlázy nebo feochromocytom. Stejně jako při syndromu mnohočetné endokrinní neoplázie - typu I postihuje i u typu MEN – II často hyperparatyreóza více žláz najednou v podobě difúzní hyperplázie ( tj. zvětšení příštítných tělísek způsobené zmnožením počtu všech jejich buněk ) nebo mnohočetných adenomů. I když nejsou nádory vycházející z buněk ostrůvků slinivky břišní součástí syndromu mnohočetné endokrinní neoplázie – typu II, byly popsány nádory z ostrůvkových buněk slinivky břišní ( často nefunkční ) ve spojení s feochromocytomem v nadledvinách oboustranně ( často familiárním – tj. dědičným ) u nemocných bez jiných projevů komplexu mnohočetné endokrinní neoplázie – typu II.

Chorobopis

Klinickou manifestaci onemocnění mnohočetnou endokrinní neoplázií - typu II lze zaznamenat již v 1. roce života nebo také až v 7. dekádě života a závisí na typu endokrinního nádoru. Klinické projevy syndromu MEN – II závisí na charakteru nádorového a dalších postižení u jednotlivých nemocných. Častým způsobem manifestace feochromocytomů je tzv. hypertenzní krize ( tj. náhlé, prudké, enormní zvýšení krevního tlaku ) a na mnoho pacientů se pozornost lékaře zaměří až poté, kdy u někoho z příbuzných byl diagnostikován oboustranný feochromocytom. Hypertenze u nemocných s feochromocytomem při syndromu mnohočetné endokrinní neoplázie –   typu II je častěji paroxysmální ( tj. záchvatovitá ) než trvalá, na rozdíl od případů sporadických feochromocytomů. Foechromocytomy při syndromu mnohočetné endokrinní neoplázie – typu II mohou být zcela symptomatické ( tj. bez jakýchkoli klinických příznaků ). Asi 25 procent nemocných postižených familiárním ( tj. dědičným ) syndromem MEN – II má klinické známky hyperparatyreózy ( která může být i dlouhotrvající ) s hyperkalcémií ( tj. zvýšenou hladinou vápníku v krvi ), nefrolitiázou ( tj. kameny v ledvinách ), nefrokalcinózou ( tj. tvorbou vápenatých usazenin v ledvinách ) nebo i ledvinovým selháním. V dalších 25 procentech případů bez klinických či biochemických známek hyperparatyreózy se hyperplazie příštítných tělísek ( tj. zvětšení příštítných tělísek způsobené zmnožením všech jejich buněk ) zjistí zcela náhodně při operaci štítné žlázy pro medulární karcinom. Byl zaznamenán vyšší výskyt Hirschprungovy choroby u dětí z rodin se syndromem mnohočetné endokrinní neoplázie – typu II. Zcela vzácně se mohou projevit klinické symptomy typické pro onemocnění syndromem mnohočetné endokrinní neoplázie – typu I ( podrobně viz příslušná kapitola ), jako je Zollinger – Ellisonův syndrom, u pacientů s onemocněním syndromem MEN – II. 

Rozpoznání / vyšetření

Protože feochromocytomy u pacientů s mnohočetnou endokrinní neoplázií – typu II mohou být zcela bez klinických příznaků, bývá obtížné vyloučit feochromocytom s naprostou jistotou. Nejcitlivějším způsobem potvrzením diagnózy je měření volných katecholaminů v moči za 24 hodin se specifickou analýzou adrenalinu. Exkrece kyseliny vanilmandlové je v časných fázích onemocnění velmi často zcela normální. Vyšetření metodou rentgenové počítačové tomografie ( tedy CT vyšetření ) nebo metodou magnetické rezonance ( tedy MRI vyšetření ) je užitečné pro lokalizaci feochromocytomu nebo potvrzení oboustranných nádorů. Použití radioizotopové scintigrafie s jód131 – metajódobenzylguanidinem  pravděpodobně u těchto pacientů nepřinese žádná další zjištění. Medulární karcinom štítné žlázy se diagnostikuje stanovením koncentrace plazmatického kalcitoninu po provokačním nitrožilním podání pentagastrinu a vápníku. U většiny nemocných s hmatným postižením štítné žlázy je bazální ( tj. klidová ) koncentrace hormonu kalcitoninu zvýšená. V časných stadiích choroby mohou být bazální koncentrace normální a medulární karcinom lze diagnostikovat pouze podle zvýšené reakce na podaný vápník a pentagastrin nitrožilně. Hyperparatyreóza se diagnostikuje při nálezu hyperkalcémie ( tj. při nálezu zvýšené hladiny vápníku v séru ), hypofosfatémii ( tj. snížené hladině fosfátu v séru ) a při nálezu zvýšené koncentrace parathormonu v krvi. Příbuzní v postižených rodinách by měli být každoročně kontrolováni od útlého dětství do věku 35 let, protože byly popsány případy postižení i v prvních dvou letech života. Po 35. roce života mohou být preventivní kontroly méně časté. Měla by být podrobně prozkoumána anamnéza ( tj. předchorobí ) s ohledem na obtíže svědčící pro feochromocytom ( tj. záchvatovité bolesti hlavy, pocení či pociťované bušení srdce ) nebo pro renální ( tj. ledvinovou ) koliku ( tedy záchvat typických bolestí v bederní krajině kolísavé intenzity ). Měl by být pravidelně měřen krevní tlak, citlivě pohmatem vyšetřena štítná žláza a provedena všechna výše popsaná laboratorní vyšetření. Časná diagnóza medulárních karcinomů u dětí z postižených rodin je obzvláště důležitá, aby mohly být nádory včas odstraněny, dokud jsou lokalizovány pouze ve štítné žláze.

Léčba

Nejprve by měl být odstraněn chirurgicky feochromocytom, protože i bezpříznakový ( tj. tzv. asymptomatický ) feochromocytom značně zvyšuje riziko operace pro medulární karcinom štítné žlázy nebo pro hyperparatyreózu. Protože je neléčený medulární karcinom štítné žlázy nepochybně jistě smrtící chorobou, kterýkoli nemocný z rodiny se syndromem mnohočetné endokrinní neoplázie – typu II , u kterého se objevil feochromocytom nebo hyperparatyreóza, by se měl podrobit totální tyreoidektomii ( tedy úplnému odstranění celé štítné žlázy ), i když nelze diagnózu medulárního karcinomu štítné žlázy potvrdit před operací. Chemoterapie není v léčbě reziduálního ( tj. zbytkového ) nebo metastatického medulárního karcinomu štítné žlázy účinná, ale radiační léčba může prodloužit život. 

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Dob@Imports Microsoft.IdentityModel.Claims
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události