Šeroslepost

nyctalopia

Šeroslepost (neboli latinským názvem nyctalopia) je onemocnění oka, které se projevuje zhoršeným nebo zaniklým viděním v noci a za šera. Příčinou onemocnění šeroslepostí je špatná funkce zrakových tyčinek v oku. Zrakové tyčinky jsou smyslovými buňkami oční sítnice, které mají za úkol zachycovat světelné vjemy a předávat nervové signály do mozku. Tyčinky se zapojují hlavně pro černobílé vidění, a proto je oči využívají zejména v šeru a ve tmě. Kromě tyčinek jsou v sítnici i další smyslové buňky známé jako čípky, ty se ovšem soustřeďují spíše na vnímání barev za většího osvětlení.

Kapitoly

Příčiny/rizikové faktory

Nejčastější příčinou šerosleposti je nedostatek vitamínu A (vitamin A je důležitý pro tvorbu sloučeniny rhodopsinu, která je využívána smyslovými buňkami oka), i když může být tato choroba i vrozená a zděděná po předcích. Ovšem dědičně podmíněné vrozené formy šerosleposti jsou vzácné (např. nemoc retinitis pigmentosa, což je vrozené onemocnění oka provázené degenerací zrakových tyčinek), získané formy mohou souviset kromě nedostatku vitaminu A také s některými očními chorobami, jako jsou například některé případy odchlípení oční sítnice, keratokonus (jedná se o vrozené onemocnění oční rohovky ) či šedý zákal (jedná se o onemocnění oka se zakalením oční čočky), a pak některé stavy po operacích oka.

Každý člověk má ztížené vidění za šera, kdy musí pracovat zejména zrakové tyčinky. Člověk trpící šeroslepostí ztrácí periferní vidění (pacient udává jakoby se díval přes trubici)  a pokud je jeho stav zhoršeného zraku v pokročilé fázi, může dojít až ke ztrátě zraku. V noci pak má nemocný problém s orientací v tmavých prostorech, má problémy při řízení auta v noci nebo v mlze, má prodloužené přizpůsobování zraku v rámci přechodu ze světla do tmy. Pro nemocného se šeroslepostí je typické, že při slabém světle vráží do nábytku, případně do rámu dveří, zakopává, udává potíže s periferním viděním při sportu. Při dobrém denním světle se mu však vidění upravuje prakticky k normálu. Šeroslepost dále doprovází suchost očí, nechutenství, poruchy hojení ran a dochází i ke změnám na očních spojivkách nebo dokonce i k poškození oční rohovky, což nakonec může vést až k oslepnutí. Šeroslepost se vyskytuje také u lidí s poruchami vstřebávání živin, a proto se může objevit už v dětství. Nejčastěji se však šeroslepost objevuje u lidí okolo třicátého až čtyřicátého roku života. 

Průběh a léčba

Rozvoj onemocnění šeroslepostí probíhá pomalu a bezbolestně. Proto určení správné diagnózy není jednoduché. Každý člověk s charakteristickými obtížemi (tj. s poruchou vidění za šera) by měl být vyšetřen očním lékařem k vyloučení chorob oka. Šeroslepost odhalí oční lékař. K základnímu vyšetření patří zjištění ostrosti vidění, změření nitroočního tlaku, vyšetření předního segmentu oka i očního pozadí. Vhodné je i vyšetření krve na hladinu vitamínu A.

K určení správné diagnózy může pomoci elektroretinogram (elektroretinografie je vyšetřovací metoda využívaná v očním lékařství, elektroretinogram je záznam elektrických potenciálů, které vznikají drážděním fotoreceptorů v oku světlem),  elektrookulogram (slouží k záznamu pohybu očních bulbů, elektrookulogram je záznam změn elektrického napětí vyvolaných pohybem oka), perimetrie (pomocí přístroje perimetru se používá k vyřešení periferního vidění), barvocit (vyšetření schopnosti rozpoznávat barvy), adaptace očí na tmu i genetické testy. V případě, že je šeroslepost již ve velmi pokročilém stádiu, může lékař nemoc odhalit pečlivou prohlídkou očí pacienta. Důležité je zjištění, jestli se šeroslepost nevyskytuje u někoho z  příbuzných členů rodiny pacienta, a dále vyšetření příbuzných, a také seznam pacientem používaných léků a jejich možná toxicita. Léčba šerosleposti závisí na rozpoznání a určení skutečné příčiny onemocnění.

V případě, že šeroslepost způsobil nedostatek vitamínu A, je důležité organismu tento vitamín dodat. Pokud je příčinou šerosleposti deficit vitaminu A, léčba sestává s podání 15,000 až 20,000 IU ( mezinárodních jednotek ) vitaminu A na kilogram tělesné hmotnosti po dobu minimálně 5 dní. V léčbě je nutné dodávat i ostatní látky nezbytné pro správnou funkci světlocitlivých buněk, mezi které zařazujeme lutein/ zeaxantin a omega3 nenasycené mastné kyseliny. Dokázaný je pozitivní efekt vazodilatancií (tj. přípravků rozšiřujících cévy a zlepšujících prokrvení oka). Při geneticky podmíněném onemocnění probíhá na experimentální úrovni chirurgická léčba s transplantací pigmentového epitelu a genovou terapií. Při šerosleposti velmi příznivě působí podávání preparátů z výtažků borůvek, kdy dochází ke zvýšené citlivosti na světlo, k regeneraci očního purpuru a vidu. Pomoci může nejen vyvážená strava, ale i některé potraviny, které obsahují zvýšené množství vitaminu A, jako jsou například mrkev, nebo také kvalitní čokoláda, rybí tuk a játra. Do jídelníčku však doporučujeme zařadit také i špenát, brokolici, žlutý meloun, sýry, mléčné výrobky a brambory, grapefruit.

Kromě dodání vitamínů a upravení stravy je možno léčebně užít i nízkofrekvenční pulzní magnetoterapii, která vede ke zlepšení prokrvení a okysličení očí a rovněž to přináší i lepší zásobení této oblasti živinami. Zdravé stravování pomáhá předcházet komplikacím nedostatku vitaminu A. Důležité rovněž u této nemoci je i pravidelná kontrola očního lékaře a sledování stavu onemocnění.

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Dob@Imports Microsoft.IdentityModel.Claims
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události