Bolest

      Bolest potkává každého z nás téměř denně. Má velice důležitou funkci upozorňovat nás, stejně jako hlad nebo žízeň, na momentální změny stavu těla. Je-li ovšem bolest chronická, stává se z ní samostatná nemoc. Ztrácí funkci upozorňovat a osamostatňuje se.
      Co vlastně  přesně bolest je? “Bolest je nepříjemný pocit a prožitek, který souvisí s aktuálním nebo potenciálním poškozením nějaké tkáně nebo je tímto poškozením vyvolán.“ Tak zní oficiální definice mezinárodní odborné veřejnosti. Soudí se, že bolest je velice individuální záležitost, kterou vnímá každý člověk po svém.
      Nemusí mít vždy jen příčiny tělesné, k tělesným bolestem mohou vést i strázně duševní (psychomatické bolesti). Nejčastějšími typy bolestí jsou bolesti zad a hlavy. Se zvyšujícím se stářím stoupá výskyt bolestí v souvislosti s postupujícím opotřebením kloubů, cév a nervové soustavy, a častějším výskytem nádorů.

Kapitoly

Akutní bolest

      Příčinami akutní bolesti jsou nejen vnější zranění, ale i poškození a záněty uvnitř těla. Tento typ bolesti signalizuje nějakou poruchu v těle. Podnět vyvolávající bolest a prožívaná bolest jsou v přímém spojení. Proto je také akutní bolest označována jako účelná. Bolest vzniká při překročení snesitelnosti podráždění těla mechanickým (např. úrazem), termickým (např. chladem nebo horkem), chemickým nebo elektrickým podnětem.
      Takto způsobené poškození tkání způsobí uvolňování faktorů bolesti, které následně aktivují receptory bolesti na nervových zakončeních. Reakce na těchto zakončeních mohou zahajovat i smyslové podněty, jako je například nadměrné teplo nebo chlad. Receptory bolesti jsou přizpůsobeny k varování organismu před poškozením. Jsou přítomny v kůži, sliznicích, svalech, okosticích, kloubech a pouzdrech vnitřních orgánů. Odtud hlásí vzniklou bolest dále do míchy, kde je vyvolán reflex, například  úniková reakce (zvednutí ruky z horké plotny). Mimo to je informace o bolesti vedena dále do mozku, kde je  zpracována a zhodnocena. Výsledkem je obranná reakce proti příčině bolesti, která je spuštěna, jakmile  to situace umožňuje. Někdy (například při zranění) se opravdová bolest projeví až po ukončení stresové fáze, protože až tehdy dojde k rozložení tělu vlastních  látek, podobných opiátům, které omezují vnímání  bolesti.

Chronická bolest

      Jako chronická je označována bolest trvající déle než šest měsíců. Z každé akutní bolesti může vzniknout  bolest chronická, protože každý bolestivý podnět vyvolává v nervovém systému trvalé změny. Práh vnímání bolesti může být někdy natolik snížen, že již jen nepatrné vnější podněty vyvolávají pocit bolesti. Tu a tam jsou nervové buňky podrážděny natolik, že k pocitu bolesti není nutný žádný podnět.
      Dosud nebylo přesně vysvětleno, jaké mechanismy se u chronické bolesti uplatňují. Jeden z rizikových faktorů je příliš silná nebo dlouhotrvající akutní bolest, která není náležitě ošetřena. Např. příliš slabé nebo krátkodobě působící  léky proti bolesti mohou umožnit její návrat. Existují také primární chronické bolesti, při kterých se bolest objevuje periodicky - například migréna. Zneužívání léků proti bolestem je první faktor zaviňující  vznik chronické bolesti.
      Dalším rizikovým faktorem je bolestivá zkušenost v raném věku  (např. nešetrné zacházení s novorozenci). Aby  se u dětí co možná nejvíce předešlo traumatickým zážitkům, je vhodné před každým  lékařským zákrokem - například před náběrem krve - provést znecitlivění ošetřovaného místa. Nejčastějšími příčinami bolestí dětí jsou virová onemocnění a infekce sliznic.
      Bolesti starých lidí jsou nejčastěji vyvolány chronickými záněty nebo opotřebením pohybového aparátu, nemocemi žilního systému, neuropatickými nemocemi (např. polyneuropatie po záchvatu mrtvice) a nádorovými onemocněními.

Průběh

      Akutní bolest je v přímém spojení s faktorem vyvolávajícím bolest. Například při úderu kladivem do palce si nejdříve uvědomíte palčivou bolest v palci a reflexivně uhnete rukou. Tato bolest je označována jako první.
      Teprve potom následuje o něco tupější a pálivější druhá bolest, která trvá podstatně déle než první. Síla akutní bolesti se dá měřit dle projevů vegetativního systému. Tělo začne vytvářet hormon noradrenalin, zrychlí se tep, stoupne krevní tlak, který později zase velice rychle  klesá, ze všech pórů se řine pot a zvětší se zorničky. U chronické bolesti chybějí vegetativní projevy, ale většina postižených  je depresivně naladěna. Vinou strachu je navíc snížen práh bolesti.
      Někdy se nedá zcela jasně určit, zda trpí pacient chronickými bolestmi, protože je v depresi, nebo zda má depresi, protože trpí chronickou bolestí. Práh a hodnocení intenzity bolesti jsou u každého člověka jiné. Bolesti, které někteří lidé shledávají nesnesitelnými, jsou pro někoho stále ještě únosné. Za to je v první řadě odpovědný ochranný systém proti bolestem, v druhé řadě také osobní, citové zpracování bolestivého podnětu. Tento osobní prožitek bolesti se dá ovlivňovat psychofarmaky.

Různé druhy bolesti

Bolesti rozlišujeme podle vzniku a síly vyvolávajících podnětů.  

Nociceptorová bolest (nociceptory = receptory bolesti)
      Spočívá v poškození tkání vnějším  podnětem (rána, spálenina, pohmožděnina, skřípnutí…), nebo v důsledku zánětu, nádoru či koliky. Při kolice se křečovitě stáhnou svaly vnitřních orgánů, čímž dojde k přímému podráždění receptorů bolesti. K tomuto typu bolesti patří hlavně nemoci zánětlivéhob charakteru, jako jsou bolesti zubů, revmatoidní artritida nebo zanícené otlačeniny.  

Neuropatická bolest 
      Vzniká při poškození periferních nebo centrálních nervových vláken a neuronů. Příklady jsou: polyneuropatie, neuralgie trojklaného nervu (trigeminu), neuralgie po prodělaném pásovém oparu, záchvat mrtvice, výhřez meziobratlových plotének, porušení  míchy po úrazu páteře.  

Reflexivní bolest
      Může vznikat buď chybnou regulací cévního systému  nebo špatným držením  těla. Příkladem je migréna, bolesti zad nebo otoky a reflexní atrofie svalů po úrazu hlezenného kloubu (Sudeckův syndrom).  

Psychosomatická bolest
      Může být vyvolána i primární duševní poruchou. Příkladem jsou bolesti hlavy. Protože bolest vyvolává silné duševní napětí, mohou se oba tyto faktory ovlivňovat - zvětší se jak bolest hlavy, tak duševní napětí. Často se dá velice těžko určit, která potíž se objevila první.

Viscerální bolest
      Je bolest pocházející z vnitřních orgánů (např. střev). Bolest je tupá a  špatně lokalizovatelná.

Somatická (tělesná) bolest
      Se dělí na povrchovou a vnitřní. Vnitřní bolest vzniká v kostech, svalech, kloubech a pojivových  tkáních. Velice často je taková bolest tupá, vyzařuje a provázejí ji vegetativní příznaky (nevolnost, třes, pocení). Povrchová bolest naproti tomu vzniká v kůži a sliznicích a souvisí s faktory uvolňovanými při zánětu nebo zranění. Je dobře lokalizovatelná a většinou po odeznění podnětu sama vymizí.
      Určení typu bolesti má veliký význam při rozvaze o  nejvhodnější terapii, protože různé bolesti reagují  na různé typy léků. Bolesti se dají také rozlišovat podle síly.
      K tomu jen několik příkladů: vystřelující bolest záchvatového typu (neuralgie trigeminu), pálivá, tupá bolest (při poranění nervů), hluboká vrtavá bolest (zaviněná otoky, jako např. při  Sudeckovu syndromu), tupá bolest, která má tendenci vyzařovat a často je provázena vegetativními příznaky (bolest hlavy, svalová křeč).

Projevy

      Díky špatné a nedostačující léčbě akutní bolesti se může z malé bolesti stát téměř nesnesitelná chronická bolest. V protikladu k akutním bolestem jsou chronické bolesti těžko léčitelné. Je-li chronicita již v pokročilém stádiu, je velkým úspěchem i jen zmírnění bolesti. U mírně silné a středně dlouho trvající chronické bolesti dochází často k zneužívání léků. Lidé s chronickou bolestí užívají často ze strachu před většími a vracejícími se bolestmi sice slabé léky, ale za to ve velkém množství. Jejich účinek se dostaví poměrě rychle, ale o to rychleji vyprchává. K zneužití často přispívají i kombinované preparáty. Kvůli  neuspokojivé léčbě dochází k stálým návratům problémů, k frustraci a ke konfliktům s ošetřujícími lékaři.
      Léky proti bolestem mohou navíc samy vyvolávat bolesti, jsou-li užívány příliš často. Jde  o tupé bolesti, které trvají po celý den a při vyšší tělesné zátěži nabírají  ještě více na síle. Jsou často  vyvolávány dlouho užívanými léky nebo kombinovanými  preparáty proti migréně. Zapamatujte si proto: Léky proti bolestem hlavy by neměly být užívány déle než tři dny po sobě  a ne častěji než desetkrát za měsíc. To platí pro monopreparáty i kombinované preparáty. Proti bolestem hlavy z přílišného užívání léků na bolesti hlavy pomáhá pouze snížení dávky užívaných léků, nebo ještě lépe jejich vysazení.
      Léky proti bolestem - jsou-li nasazovány nesprávně a nekriticky - mohou vyvolávat i jiné vedlejší účinky. Ty se mohou projevovat například vředy a krvácením v trávicím traktu (ibuprofen a jiná nesteroidní antirevmatika, kyselina acetylsalicylová - aspirin), poškozením jater (např. paracetamol), poškozením ledvin (např. fenacetin) nebo poruchami dýchání (např. opioidy).
      Trvalá bolest vyvolává depresi a strach. Téměř každý bolestmi trpící člověk je přinejmenším špatně naladěn (deprimován). Deprese a strach snižují práh bolesti, takže nemocný vnímá bolest daleko silněji. Tak upadají nemocní do trvalého bludného kruhu, který může mít za následek sociální pokles a izolaci od okolí. Tento začarovaný kruh se dá prolomit pouze vhodnou léčbou.

Rozpoznání/prohlídka

      Aby mohl lékař určit vhodnou léčbu bolesti, je nutné nejprve určit její příčiny. K tomu je velice důležité co nejpřesnější popsání bolestí samotným pacientem. Velký význam mají následující otázky:

  • Kdy přesně bolesti začaly?
  • Kde se bolesti vyskytují? (Důležité: nepopisovat jen slovně, ale ukázat prstem).
  • Jakého typu jsou bolesti? (například tupé, bodavé, tepající, táhlé…).
  • Jak často k bolestem dochází?
  • Jak jsou bolesti silné?

      Děti reagují na bolesti zcela jinak než dospělí lidé. Novorozenci jsou přepadlí, bledí nebo dýchaviční a navenek neprojevují  bolesti křikem, ale neustálým kňouráním. I to je důvod, proč se u novorozeňat dlouhou dobu  žádná léčba neprováděla. Starší kojenci s bolestmi  nepřetržitě  křičí.
      Občas lze zaregistrovat kontaktní bolest. Je-li bolest příliš silná, přestávají naříkat a pouze kňourají. Malé dítě se většinou projevuje při bolestech zcela obecně - “au, to bolí”, “hlava bolí”, “břicho bolí”, nebo je jim jen špatně. Některé děti jsou ale již ve věku od tří do pěti let schopné např. sdělit, že mají bolesti ucha.
      Přesnější lokalizace a popis bolesti je zpravidla možný teprve u dětí školního věku, přičemž dítě s bolestí má tendenci někam zalézt a být v nápadném naprostém klidu.

Léčba

      V seznamu léků používaných proti bolestem hlavy stojí na prvním místě analgetika. Rozdělují se na silně, slabě a středně silně působící. Všechna analgetika musí být vybrána lékařem přesně pro daný typ bolesti.

Slabě a středně silně působící léky
      Jsou děleny do podskupin a jejich účinek vede k omezení bolesti a ochraně před zánětem, protože  brání  tvorbě prostaglandinu, tělu vlastní látky, která se podílí jak na vzniku bolesti, tak na rozvoji  zánětu. Mimo to mají díky dalším mechanismům působení schopnost uklidnit podrážděná  nervová zakončení.
      K první skupině (antipyretická analgetika) patří deriváty kyseliny salicylové (například kyselina acetylsalicylová). Působí velice rychle proti bolestem, bohužel je jejich působení  často provázeno vedlejšími účinky. Při  vyšším dávkování může dojít k nevolnosti, závratím, pískání v uších a zvracení. Po delší době se nezřídka projevují žaludeční potíže, pálení žáhy i krvácení ze stěny žaludku nebo dvanácterníku.
      K druhé skupině (anilinové deriváty) patří paracetamol a fenacetin. Bolest potlačující účinek obou těchto látek je relativně nižší, přičemž ochrana před vznikem zánětu chybí úplně. Obecně je paracetamol lépe snášen než fenacetin a je-li podán hned při prvních známkách bolestí, může mít i velice dobré účinky proti virovým onemocněním. Proto je také často obsažen v dětských léčivech.
      Ovšem při předávkování (u dospělých 10 až 15 gramů na den) hrozí poškození jaterních buněk. Mimoto při delším užívání ve větších dávkách může dojít k poškození ledvin.

Prevence

     Člověk se může alespoň částečně chránit před bolestmi, které souvisejí s opotřebením těla ve starším věku. Nezapomeňte, že výměna kostní hmoty je velice povzbuzována pohybem. Pravidelnou a přiměřenou aktivitou můžete předejít vývoji artrózy, která  patří k nejčastějším příčinám bolestí dospělých a starších lidí.

     Nikdy se neřiďte  výroky “Indián nezná bolest a “zatni zuby!. Těžké akutní bolesti, které dlouho trvají  a nejsou dostatečně léčeny, mohou přecházet do bolestí chronických. To platí obzvláště pro bolesti zad. Snažte se posilovat svaly. Pomůžete tím práci kloubů při držení těla.

     Bolesti hlavy většinou souvisejí se způsobem  života. Kdo musí v zaměstnání převážně sedět, by měl do svého denního programu zařadit cviky na uvolnění svalů. Dávejte pozor na dostatečný spánek a snažte se to nepřehánět s alkoholem. Alkohol sice pomůže při usínání, ovšem zhorší kvalitu spánku a způsobuje nepříjemné bolesti druhý den po probuzení.

     V žádném případě neužívejte žádné léky proti bolestem hlavy proto, abyste byli „fit“, v žádném případě bez porady s lékařem neužívejte kombinované preparáty. Mnoho lidí si na tyto léky rychle zvykne a zvýší  tím svoji  citlivost na bolest.

Časté dotazy

Trpím častými bolestmi hlavy a můj lékař mi předepsal morfium. Mohu se na něm stát závislý?

     U pacientů s bolestmi hlavy nedochází k dlouhodobé závislosti. Tělo nepožaduje morfium  proto, že je závislé, ale z důvodů bolesti. Při náhlém vysazení může sice dojít ke krátkodobým akutním projevům chybění léku,  ale jen jestliže jste užíval příliš vysoké dávky. To ovšem není žádná známka závislosti. 

Můj lékař mi k léčbě předepsal kortizon. Jaký to má smysl?

     Kortizon zmenšuje otoky a záněty. Působí na snížení tlaku, čímž pomáhá i od bolestí.

Již několik let trpím migrénou. Dříve jsem trpěl záchvaty, poslední rok mám trvalé bolesti hlavy. V čem by mohl být problém?

     Mohlo by se jednat o dlouhodobou bolest hlavy vyvolanou léky proti migréně. Typickým projevem jsou bolesti, které nemají žádné přestávky. Tento typ bolesti hlavy může být vyvolán například preparáty obsahujícími ergotamin.

Morfiové tablety u mě vyvolávají zvracení a nevolnost. Na druhou stranu mi nejsou injekce příjemné. Jaké mám další alternativy?

     Jednou možností je fentanylová náplast. Fentanyl je podstatně silnější opiát než morfin, což umožňuje působení přes kůži. Pomalu se rozkládá, takže náplast musí být měněna jen jednou za 72 hodin. Dokonce se s ní může člověk sprchovat.

I přes užívání silných léků (morfiových tablet), trpím občas bolestmi hlavy. Existuje nějaká možnost proti tomu bojovat?

     K tomuto účelu byly vyvinuty přípravky s krátkou dobou působení, jejichž účinek se dostaví velice rychle a rychle odezní. Proti morfiu, které musí být dávkováno podle určitého časového schématu, mohou být tyto léky užity až při akutní potřebě. Vhodné jsou například tramadol nebo metamizol.

Související

Bolest
Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Dob@Imports Microsoft.IdentityModel.Claims
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události