Ascites

Voda v břiše, hydroperitoneum

Jako ascites označujeme přítomnost tekutiny ve volné dutině břišní. Pro vznik ascitu jsou důležité 2 faktory:

  1. nízký osmotický tlak séra v důsledku nízké hladiny albuminu v krvi
  2. vysoký portální žilní tlak (tj. tlak v cévním řečišti, které přivádí veškerou žilní krev z břišní části trávicího systému do jater).

Oba faktory se společně podílejí na poruše výměny tekutin přes pobřišniční membránu. Svůj podíl má i uzávěr jaterních mízních cév. Ledviny nadměrně zadržují ionty sodíku. U pacientů s ascitem je koncentrace sodíku v moči typicky nižší než 5 až 6 g/l (tj. 5 mmol/l). Zvýšená koncentrace hormonu aldosteronu v krevním oběhu, která je způsobena jeho nadprodukcí a omezeným rozkladem, přispívá k zadržování sodíku v organizmu. Mechanizmy vzniku ascitu jsou komplexní, složité a ještě ne zcela jasné.

Kapitoly

Příčina / rizikové faktory

Ascites se vyskytuje při chronických nebo subakutních jaterních poruchách, ale nebývá při akutních stavech (jako jsou virový zánět jater, nežádoucí reakce po užití léků, uzávěr žlučových cest). Nejčastější příčinou ascitu je cirhóza, zvláště alkoholická. Ostatními jaterními příčinami jsou chronický aktivní zánět jater, těžký alkoholický zánět jater a uzávěr jaterní žíly (tzv. Buddův - Chiariho syndrom). Mechanizmem, který vede k tvorbě ascitu při mimojaterních příčinách, je povšechné zadržování tekutin při celkových chorobách (jako jsou srdeční selhání, nefrotický syndrom, nízká hladina albuminu v séru, zánět osrdečníku - tzv. konstrikční perikarditida). Dále mohou ascites vyvolat mnohočetné nitrobřišní metastázy zhoubného nádoru na pobřišnici. U akutního zánětu slinivky břišní se také objevuje volná tekutina v dutině břišní ( tzv. pankreatický ascites). U pacientů se selháním ledvin mluvíme při přítomnosti volné tekutiny v břiše o tzv. nefrogenním ascitu.

Chorobopis

Zatímco menší množství tekutiny ve volné dutině břišní nedělá pacientovi žádné obtíže, masivní ascites zpravidla provázejí nespecifické břišní obtíže a dušnost. Ascites u pacientů s jaterní cirhózou, především u alkoholiků, se může někdy infikovat z nejasného zdroje  (mluvíme o tzv. spontánním bakteriálním zánětu pobřišnice). To může způsobit náhlé zhoršení zdravotního stavu pacienta s bolestmi břicha a teplotou.

Rozpoznání / vyšetření

Diagnózu lze často stanovit klinicky při fyzikálním vyšetření břicha průkazem proměnlivého ztemnění při poklepu na přední břišní stěnu. V pokročilém stadiu ascitu je břicho vzedmuté, napjaté, zjišťujeme přítomnost undulační vlny. Pro přesnou diagnózu je nejlépe použít zobrazovací techniky - ultrazvuk nebo CT (rentgenová počítačová tomografie), které jsou schopny rozpoznat i velmi malá množství tekutiny. V nejasných případech lze užít diagnostické punkce břicha (tzv. paracentézy). Při punkci se odebere 50 až 100 ml tekutiny a hodnotí se makroskopický vzhledem, obsah bílkovin, krevních elementů, obsah amyláz. Dále se odebraná ascitická tekutina vyšetřuje  cytologicky a mikrobiologicky. Ascitická tekutina je zpravidla čirá a slámově zbarvená. Zákal a vysoký obsah bílých krvinek budí podezření na infekci, kdežto přítomnost krve v ascitu může svědčit pro nádorové onemocnění pacienta nebo tuberkulózu. Vzácný mléčný ascites nacházíme při onemocnění lymfomem. Koncentrace bílkoviny v ascitu méně než 30 g/l svědčí pro choroby jater, vysoký obsah bílkovin v ascitické tekutině bývá u nádorů nebo infekcí.

Léčba

Klid na lůžku a omezení příjmu sodíku v potravě jsou základní léčbou ascitu. Pacienti však dietu s nízkým obsahem sodíku (povoluje se 20 až 40 mmol/den) špatně snášejí. Léky na odvodnění (tzv. diuretika) musíme použít, když dieta s nízkým obsahem sodíku selhává. Účinnost léčby hodnotíme podle změny tělesné hmotnosti a obsahu sodíku v moči. Optimální je pokles hmotnosti o 0,5 kg / den. Ascites lze také  léčit opakovanými punkcemi a odsáváním tekutiny z břicha (tzv. léčebná paracentéza). Tímto způsobem léčby lze zkrátit pobyt pacienta v nemocnici při malém riziku selhání ledvin nebo rozvoje iontové nerovnováhy vnitřního prostředí organizmu. Pacienti však vyžadují trvalé podávání odvodňujících  léků (tzv. diuretik). Pokusy o zpětnou infuzi ascitické tekutiny nazpět do žilního řečiště pacienta jsou spojeny s častými komplikacemi. Jejich léčebná úloha je sporná.

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Dob@Imports Microsoft.IdentityModel.Claims
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události