Zápach z úst (foetor ex ore, halitóza) znamená nepříjemný zápach dechu.
Skutečný zápach z úst může být způsoben požitou potravou nebo vydechovanými látkami, vylučovanými plícemi, nebo onemocněním dásní a zubů, rozkladem částic potravy v ústní dutině, anebo může souviset s celkovým onemocněním (např. onemocněním jater, komplikovanou cukrovkou, infekčními nebo nádorovými chorobami dýchacího ústrojí).
Průsvit jícnu tvoří za normálních klidových okolností uzavřená štěrbina a jícen je oddělen od dýchacích cest. Proto je mylné se domnívat, že zápach dechu ukazuje na funkci zažívacího ústrojí, tj.stavu trávení; onemocnění žaludku a střev obvykle zápach z úst nezpůsobují.
Reakce okolí na zápach z úst je zčásti určena sociálním prostředím. Postižená osoba si nemusí být zápachu vlastního dechu vůbec vědoma.
Vsugerovaná (psychogenní) halitóza je stížnost osoby na páchnutí vlastního dechu, vyvolaná psychologickými faktory. Objektivně není zápach okolím vnímán.
Psychogenní zápach z úst se může objevit např. v průběhu úzkostných stavů. Setkáváme se s ní u osoby zveličující normální tělesné pocity (hypochondra). Někdy může být projevem vážné psychické poruchy (schizofrenie, nutkavé psychózy).Účinné je odstranění nebo léčení specifické příčiny (viz. výše). Dokud však údaje z předchorobí a základní lékařské fyzikální vyšetření nenajde pravděpodobný podklad choroby, není na místě obsáhlé vyšetřování. Nejdůležitější je v tom případě pozorné vyslechnutí a uklidnění pacienta, v těžkých případech může být nutná i konzultace psychiatra.