Emailu
Facebooku
LiveID
Google
Yahoo
Zaregistrovat se
Novotvary žlučových cest - Anamneza.cz
Nahrávám ...
Téměř u 50 procent nemocných není mimojaterní blokáda žlučovodů způsobena konkrementy. Jako příčiny blokády se zde uplatňují především maligní ( tedy zhoubné ) nádory. Nádor vzniká nejčastěji v oblasti hlavy slinivky břišní, kudy prostupuje konečná část společného žlučovodu. Méně často vznikají nádory v oblasti tzv. ampuly ( tj. konečné části společného žlučovodu ), ve žlučovodech, žlučníku nebo v játrech. U nemocných s onemocněním sklerotizující cholangitidou a u nemocných s cystickou chorobou žlučovodů je popisován častější výskyt cholangiokarcinomu ( tj. maligního nádoru ze žlučových cest ). Uzávěr žlučových cest méně často způsobuje metastazující nádor ( tj. druhotná ložiska primárního maligního nádoru jiného tělesného orgánu ) nebo také lymfom ( tj. zhoubný krevní nádor ). Benigní ( tj. nezhoubné ) nádory, nejčastěji tzv. papilomy nebo tzv. vilózní adenomy, mohou také způsobovat blokádu mimojaterních žlučovodů.
Příčiny vzniku nádorů žlučových cest nejsou dosud dostatečně objasněny. Popisuje se častější výskyt karcinomu žlučových cest u nemocných se sklerotizující cholangitidou a u nemocných s cystickou chorobou žlučovodů.
V případě onemocnění nádorem žlučových cest má postupně vznikající blokáda žlučových cest obvykle zhoršující se klinický obraz. Zvýrazňuje se žloutenka, pozorujeme bolesti břicha různé intenzity, nechutenství, úbytek hmotnosti, můžeme nahmatat okraj zvětšeného žlučníku. Horečka s třesavkou mezi běžné klinické příznaky blokády žlučových cest nádorem nepatří.
Většina maligních ( tj. zhoubných ) nádorů žlučových cest představují adenokarcinomy. Ty nebývají obvykle radikálně operačně odstranitelné s cílem chirurgického vyléčení nádoru. Chirurgicky lze občas radikálně odstranit primární ampulomy a cholangiokarcinomy. Maligní nádory žlučových cest ve většině případů nejsou vyléčitelné, způsobují postupně blokádu žlučových cest, tím dochází k narůstání žloutenky i bolestí. U pacienta se pozvolna rozvíjí sepse. Pacienta kromě jiného velice trápí pruritus ( tj. svědění ). Onemocnění v naprosté většině případů progreduje a je neodvratně smrtelné.
Diagnostika blokády žlučových cest maligním nádorem se opírá o ultrasonografický nález, CT vyšetření ( tedy rentgenová počítačová tomografie ) nebo vyšetření tzv. přímou cholangiografií ( tedy přímým nástřikem žlučových cest rentgenkontrastní látkou metodou tzv. ERCP – tedy endoskopickou retrográdní cholangiopankreatografií nebo tzv. PTC – tedy přímým napichnutím žlučových cest přes kůži a játra ). Při nádorech slinivky břišní lze přímou transabdominální aspirační biopsií ( tedy přímým odběrem přes stěnu břišní vzorku tkáně k histologickému vyšetření ) získat specifické cytologické nálezy ( tedy charakteristické buněčné změny ) až v 85 procentech případů. Pomocí odběru vzorku jater a jeho histologickým vyšetřením lze občas diagnostikovat i přítomnost metastatického procesu ( tedy výskyt druhotných nádorových ložisek primárních nádorů jiných tělesných orgánů ).
V závislosti na individuálním nálezu a podmínkách se volí optimální léčebný postup. Nejpřesnější informace o radikální operabilitě nádoru ( tedy o možnosti vyléčit maligní nádor žlučových cest radikálním operačním odstraněním ) podává pouze přímé ohledání nitrobřišního nálezu v průběhu operace. Během operačního výkonu můžeme také provést odběr vzorku tkáně k histologickému vyšetření, a pokud to situace vyžaduje, můžeme i provést vhodnou drenáž žlučových cest k zajištění odtoku žluče. Většinu maligních onemocnění žlučových cest bohužel představují adenokarcinomy, které obvykle nejsou operabilní ( s cílem chirurgického vyléčení ), což občas neplatí o primárním ampulomu a cholangiokarcinomu. Všechny uvedené nádory, které postihují žlučové cesty, jsou naneštěstí radiorezistentní ( tedy necitlivé na léčbu ozařováním ). Rovněž všechny současné cytostatické protokoly ( tedy všechny současné možné kombinace léčby protinádorovými léky ) představují jen paliativní léčbu ( tedy léčbu ulevující pacientovi od klinických obtíží, ale přitom neléčící základní maligní onemocnění ). Jinou než chirurgickou možností, jak umožnit odtok žluče z nádorem zablokovaných žlučových cest, je endoskopické zavedení flexibilní protézy ( tedy zavedení ohebné drenážní hadičky ) do žlučových cest přes zúžené místo způsobené nádorem. Jinou možností drenáže žluče je tzv. zevní transhepatální drenáž žluče ( tj. zavedení odvodné hadičky do žlučových cest nad maligní překážku přes stěnu břišní a játra a odvod žluče touto hadičkou z těla pryč ). Odvádění žluče mimo tělo ovšem způsobuje organizmu pochopitelně značné ztráty tekutin, iontů a dalších látek, které je nezbytné trvale nahrazovat. Tyto nechirurgické drenážní výkony jsou určeny zejména ke zmírnění klinických obtíží pacienta – především ke zmírnění velmi nepříjemného pruritu ( tj. svědění ), k odvrácení sepse ( tj. celkové bakteriální infekce organizmu ) a dále ke zmírňování bolestí. Mnozí pacienti s maligní blokádou žlučových cest se naštěstí nikdy nesetkají s uvedenými nepříjemnými obtížemi vzhledem k rychlému postupu onemocnění.
