Kůže

Kůže představuje mnohem více než pouhý obal našich těl. Je to aktivní a univerzální orgán, který je vodotěsný, takže nevyschneme v horku a nerozpustíme se v dešti, a ochrání nás proti škodlivému slunečnímu záření. Je dosti pevný jako kryt proti zranění, ale zároveň je dostatečně poddajný pro volný pohyb. Kůže zadržuje teplo i chlad podle potřeb organismu, a tím pomáhá udržovat stálou teplotu našeho těla.

Stavba kůže

Kůže (cutis) je tvořena dvěma vrstvami: zevní pokožkou (epidermis) a vnitřní škárou (dermis). Pokožka je tvořena několika vrstvami buněk, nejspodnější z nich jsou tak zvané mateřské buňky, které se neustále dělí a pohybují směrem k povrchu, kde se zplošťují, odumírají a přeměňují na materiál zvaný keratin, který je nakonec odloučen jako nepatrné, stěží viditelné šupiny. Dosažení kožního povrchu z nejnižší vrstvy trvá buňce 3 až 4 týdny. Tato zevní ochranná vrstva je pevně spojena s dermis, která leží těsně pod ní. Drobné výběžky škáry tvaru prstů jsou usazeny v jamkách v epidermis a toto zvlnění ve spojení obou vrstev kůže dává základ pro tvorbu kožních rýh. Kožní rýhy jsou patrné hlavně na konečcích prstů a umožňují snímat otisky prstů.

Škára je tvořena svazky kolagenních a elastických vláken. Má bohaté cévní a nervové zásobení. V dermis jsou uloženy vlasové pochvy (folikuly), dále potní, mazové a apokrinní žlázy. (pozn. Apokrinní žlázy jsou potní žlázy v krajině kolem konečníku, na genitálu a v podpaží.). Nervy pronikají skrz škáru, ale krevní cévy jsou omezeny jen na škáru. Vlasy a vývody žláz pronikají pokožkou až na její povrch.

Každá potní žláza je tvořena stočenou trubicí z pokožkových buněk, která vede do potního kanálku, a ten ústí na kožní povrch. Potní žlázy jsou kontrolovány nervovým systémem a jsou stimulovány k sekreci buď emocemi nebo potřebou těla uvolnit teplo.

Mazové žlázy ústí do vlasových folikulů a jsou tvořeny speciálními buňkami pokožky, produkujícími kožní maz. Nejčastější jsou na hlavě včetně tváře, hrudníku a zádech. Jejich funkcí je promazávat vlasy a okolní kůži a jsou ovlivňovány pohlavními hormony.

Apokrinní žlázy se vyvíjejí v pubertě a jsou hlavně v podpaží, na prsou a v oblasti genitálií. Produkují výměšky s příznačným pachem, hustého, mléčně bílého charakteru.

V obou vrstvách kůže končí jemná síť nervů, obzvláště početné jsou v konečcích prstů. Přenášejí příjemné vjemy tepla a dotyku, stejně tak jako vjemy zimy, tlaku, svědění a bolesti, které mohou vyvolat obranné reflexy.

Vlasy a nehty

Vlasy podobně jako nehty jsou tvořeny speciální bílkovinou zvanou keratin..

Ačkoli nehty jsou tvořeny živými buňkami kůže, vlastní nehet je mrtvá tkáň, a proto při poranění nebolí ani nekrvácí. Tělo nehtu je viditelnou částí nehtu a jeho tvar je částečně dán genetickými faktory. Dolní část nehtu, která je zanořená do drážky v kůži, se nazývá kořen (radix). Kořen nehtu je překryt kůžičkou (eponychium). Eponychium kryje bělavou poloměsíčitou část nehtu u jeho baze zvanou lunula. Lunula je obvykle nejzřetelněji vidět na palci. Je mírně tlustší než zbytek nehtu a vypadá bíle, protože pod sebou skrývá krevní zásobení. Nejspodnější vrstva buněk v kůži tvořící nehtovou rýhu se nazývá nehtové lůžko. Buňky lůžka se dělí a povrchovější vrstvy jsou ztlušťovány a zesilovány keratinem. Když pak buňky odumřou, stávají se částí nehtu. Jestliže je lůžko vážně poškozeno, je ztracen celý nehet.

Vlasy jsou vytvářeny buňkami ve vlasových pochvách (folikulech) a jsou dvojího typu: jemný chloupek, který se vyskytuje na většině těla kromě dlaní rukou a plosek nohou, a tlustý, pigmentovaný vlas, který je ve vlasaté části hlavy, v obočí, ve vousech a v oblasti genitálu. Viditelná část vlasu se nazývá vlasový kmen či stvol (skapus): je složen z mrtvé tkáně tvořené keratinem. Vlasový kmen je zakořeněn v trubicovité prohlubni kůže zvané vlasová pochva (folikul). Vlas se vyvíjí z vlasového kořene (radix), který je bazálně rozšířený ve vlasovou cibulku. Do vlasové cibulky se vyklenuje kožní papila živená krevním oběhem. Jestliže je vlasový kořen zničen, růst vlasu se zastaví a nemusí se nikdy obnovit. Vlasový folikul obsahuje také mazovou žlázu a svaly zvané vzpřimovače vlasů. Když je člověk vystaven chladu, obavám nebo neklidu, tyto svaly se smrští, napřímí vlas a shlukují kůži kolem vlasu, čímž vytvoří klinický obraz toho, co je lidově nazýváno "husí kůže".

Dospělí mají na hlavě asi 120 000 vlasů; lidé se zrzavými vlasy jich mají méně, blondýni jich mají více. Vlasy rozlišujeme podle jejich složení: 1. jemné, měkké dětské chloupky, které rostou po těle; 2. dlouhé vlasy, které rostou na vlasaté části hlavy; 3. krátké, tuhé vlasy, které tvoří obočí. Blond vlasy jsou nejjemnější; černé jsou nejhrubší.

Průřez vlasovým kmenem určuje, zda vlas je rovný nebo kudrnatý. Kruhový vlasový kmen utváří rovný vlas, oválný vlasový kmen vytváří kudrnatý nebo vlnitý vlas a zploštělý nebo fazolovitý kmen vytváří vlas mající charakter vlny.

Buňky, které pro vlasy vytváří keratin, patří mezi nejrychleji se dělící buňky v těle. Vlasy ve vlasaté části hlavy rostou v průměru 1,25 cm (1/2 palce) za měsíc. Růst vlasů není plynulý, a každých 5 nebo 6 měsíců mají vlasy odpočinkovou fázi, během níž nerostou. Kořínky odpočívajících vlasů dostávají kyjovitý tvar, odtud plyne jejich název "kyjovité vlasy", a ztrácejí normální zbarvení. Až deset procent vlasů na naší hlavě je vždy v odpočinkové fázi. A zdá se, že právě kyjovité vlasy nám padají při mytí. Tímto padáním kyjovitých vlasů však naprosto není poškozen vlasový folikul, a když vlasový kořen ukončí svou odpočinkovou fázi, obnoví se normální růst vlasů.

Barva kůže

Barvu kůže způsobuje černé barvivo melanin. Melanin můžeme také najít ve vlasech a v duhovce oka. Je tvořen melanin-tvořícími buňkami, zvanými melanocyty, které jsou v základní vrstvě kůže.

Bez ohledu na rasový původ je v kůži každého člověka stejný počet melanocytů. Množství melaninu, které tyto buňky produkují, se ale velmi liší. U ras s tmavou kůží jsou melanocyty větší a produkují více melaninu. Funkcí melaninu je chránit kůži proti škodlivým slunečním paprskům; proto tmavší kůže méně pravděpodobně utrpí popáleniny způsobené slunečním zářením.

Složitý chemický proces, který přeměňuje aminokyselinu tyrozin na melanin, se odehrává v zevní části každého melanocytu. Jakmile je barvivo melanin jednou vytvořeno, pohybuje se do středu buňky, kde se shlukuje, a tím chrání vysoce citlivé jádro buňky. Ozáření ultrafialovým světlem z umělého zdroje nebo ze slunce stimuluje melanocyty k tvorbě melaninu, což je podstatou normálního procesu opalování. Vytvořením melaninu se melanocyty rozšíří a kůže ztmavne. Odpověď organizmu se liší u každého jednotlivce, ale všem lidem kromě albínů se může zbarvit kůže, pokud jsou dostatečně vystaveni slunečnímu záření.

Dalšími faktory, které přispívají k barvě kůže, jsou přítomnost krve v kožních cévách a přirozené žlutavé zbarvení kožní tkáně. Stav krve v krevních cévách může velice měnit barvu kůže. Například při strachu zbledneme, protože dojde k uzávěru malých cév, při vzteku zčervenáme, protože se zvýší krevní průtok kůží, a v chladu zmodráme, když většina kyslíku z krve přejde do tkání, protože se krevní průtok zpomalí.

Další části

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Dob@Imports Microsoft.IdentityModel.Claims
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události