Stavba kůže

Kůže (cutis) je tvořena dvěma vrstvami: zevní pokožkou (epidermis) a vnitřní škárou (dermis). Pokožka je tvořena několika vrstvami buněk, nejspodnější z nich jsou tak zvané mateřské buňky, které se neustále dělí a pohybují směrem k povrchu, kde se zplošťují, odumírají a přeměňují na materiál zvaný keratin, který je nakonec odloučen jako nepatrné, stěží viditelné šupiny. Dosažení kožního povrchu z nejnižší vrstvy trvá buňce 3 až 4 týdny. Tato zevní ochranná vrstva je pevně spojena s dermis, která leží těsně pod ní. Drobné výběžky škáry tvaru prstů jsou usazeny v jamkách v epidermis a toto zvlnění ve spojení obou vrstev kůže dává základ pro tvorbu kožních rýh. Kožní rýhy jsou patrné hlavně na konečcích prstů a umožňují snímat otisky prstů.

Škára je tvořena svazky kolagenních a elastických vláken. Má bohaté cévní a nervové zásobení. V dermis jsou uloženy vlasové pochvy (folikuly), dále potní, mazové a apokrinní žlázy. (pozn. Apokrinní žlázy jsou potní žlázy v krajině kolem konečníku, na genitálu a v podpaží.). Nervy pronikají skrz škáru, ale krevní cévy jsou omezeny jen na škáru. Vlasy a vývody žláz pronikají pokožkou až na její povrch.

Každá potní žláza je tvořena stočenou trubicí z pokožkových buněk, která vede do potního kanálku, a ten ústí na kožní povrch. Potní žlázy jsou kontrolovány nervovým systémem a jsou stimulovány k sekreci buď emocemi nebo potřebou těla uvolnit teplo.

Mazové žlázy ústí do vlasových folikulů a jsou tvořeny speciálními buňkami pokožky, produkujícími kožní maz. Nejčastější jsou na hlavě včetně tváře, hrudníku a zádech. Jejich funkcí je promazávat vlasy a okolní kůži a jsou ovlivňovány pohlavními hormony.

Apokrinní žlázy se vyvíjejí v pubertě a jsou hlavně v podpaží, na prsou a v oblasti genitálií. Produkují výměšky s příznačným pachem, hustého, mléčně bílého charakteru.

V obou vrstvách kůže končí jemná síť nervů, obzvláště početné jsou v konečcích prstů. Přenášejí příjemné vjemy tepla a dotyku, stejně tak jako vjemy zimy, tlaku, svědění a bolesti, které mohou vyvolat obranné reflexy.

Vlasy a nehty

Vlasy podobně jako nehty jsou tvořeny speciální bílkovinou zvanou keratin..

Ačkoli nehty jsou tvořeny živými buňkami kůže, vlastní nehet je mrtvá tkáň, a proto při poranění nebolí ani nekrvácí. Tělo nehtu je viditelnou částí nehtu a jeho tvar je částečně dán genetickými faktory. Dolní část nehtu, která je zanořená do drážky v kůži, se nazývá kořen (radix). Kořen nehtu je překryt kůžičkou (eponychium). Eponychium kryje bělavou poloměsíčitou část nehtu u jeho baze zvanou lunula. Lunula je obvykle nejzřetelněji vidět na palci. Je mírně tlustší než zbytek nehtu a vypadá bíle, protože pod sebou skrývá krevní zásobení. Nejspodnější vrstva buněk v kůži tvořící nehtovou rýhu se nazývá nehtové lůžko. Buňky lůžka se dělí a povrchovější vrstvy jsou ztlušťovány a zesilovány keratinem. Když pak buňky odumřou, stávají se částí nehtu. Jestliže je lůžko vážně poškozeno, je ztracen celý nehet.

Vlasy jsou vytvářeny buňkami ve vlasových pochvách (folikulech) a jsou dvojího typu: jemný chloupek, který se vyskytuje na většině těla kromě dlaní rukou a plosek nohou, a tlustý, pigmentovaný vlas, který je ve vlasaté části hlavy, v obočí, ve vousech a v oblasti genitálu. Viditelná část vlasu se nazývá vlasový kmen či stvol (skapus): je složen z mrtvé tkáně tvořené keratinem. Vlasový kmen je zakořeněn v trubicovité prohlubni kůže zvané vlasová pochva (folikul). Vlas se vyvíjí z vlasového kořene (radix), který je bazálně rozšířený ve vlasovou cibulku. Do vlasové cibulky se vyklenuje kožní papila živená krevním oběhem. Jestliže je vlasový kořen zničen, růst vlasu se zastaví a nemusí se nikdy obnovit. Vlasový folikul obsahuje také mazovou žlázu a svaly zvané vzpřimovače vlasů. Když je člověk vystaven chladu, obavám nebo neklidu, tyto svaly se smrští, napřímí vlas a shlukují kůži kolem vlasu, čímž vytvoří klinický obraz toho, co je lidově nazýváno "husí kůže".

Dospělí mají na hlavě asi 120 000 vlasů; lidé se zrzavými vlasy jich mají méně, blondýni jich mají více. Vlasy rozlišujeme podle jejich složení: 1. jemné, měkké dětské chloupky, které rostou po těle; 2. dlouhé vlasy, které rostou na vlasaté části hlavy; 3. krátké, tuhé vlasy, které tvoří obočí. Blond vlasy jsou nejjemnější; černé jsou nejhrubší.

Průřez vlasovým kmenem určuje, zda vlas je rovný nebo kudrnatý. Kruhový vlasový kmen utváří rovný vlas, oválný vlasový kmen vytváří kudrnatý nebo vlnitý vlas a zploštělý nebo fazolovitý kmen vytváří vlas mající charakter vlny.

Buňky, které pro vlasy vytváří keratin, patří mezi nejrychleji se dělící buňky v těle. Vlasy ve vlasaté části hlavy rostou v průměru 1,25 cm (1/2 palce) za měsíc. Růst vlasů není plynulý, a každých 5 nebo 6 měsíců mají vlasy odpočinkovou fázi, během níž nerostou. Kořínky odpočívajících vlasů dostávají kyjovitý tvar, odtud plyne jejich název "kyjovité vlasy", a ztrácejí normální zbarvení. Až deset procent vlasů na naší hlavě je vždy v odpočinkové fázi. A zdá se, že právě kyjovité vlasy nám padají při mytí. Tímto padáním kyjovitých vlasů však naprosto není poškozen vlasový folikul, a když vlasový kořen ukončí svou odpočinkovou fázi, obnoví se normální růst vlasů.

Barva kůže

Barvu kůže způsobuje černé barvivo melanin. Melanin můžeme také najít ve vlasech a v duhovce oka. Je tvořen melanin-tvořícími buňkami, zvanými melanocyty, které jsou v základní vrstvě kůže.

Bez ohledu na rasový původ je v kůži každého člověka stejný počet melanocytů. Množství melaninu, které tyto buňky produkují, se ale velmi liší. U ras s tmavou kůží jsou melanocyty větší a produkují více melaninu. Funkcí melaninu je chránit kůži proti škodlivým slunečním paprskům; proto tmavší kůže méně pravděpodobně utrpí popáleniny způsobené slunečním zářením.

Složitý chemický proces, který přeměňuje aminokyselinu tyrozin na melanin, se odehrává v zevní části každého melanocytu. Jakmile je barvivo melanin jednou vytvořeno, pohybuje se do středu buňky, kde se shlukuje, a tím chrání vysoce citlivé jádro buňky. Ozáření ultrafialovým světlem z umělého zdroje nebo ze slunce stimuluje melanocyty k tvorbě melaninu, což je podstatou normálního procesu opalování. Vytvořením melaninu se melanocyty rozšíří a kůže ztmavne. Odpověď organizmu se liší u každého jednotlivce, ale všem lidem kromě albínů se může zbarvit kůže, pokud jsou dostatečně vystaveni slunečnímu záření.

Dalšími faktory, které přispívají k barvě kůže, jsou přítomnost krve v kožních cévách a přirozené žlutavé zbarvení kožní tkáně. Stav krve v krevních cévách může velice měnit barvu kůže. Například při strachu zbledneme, protože dojde k uzávěru malých cév, při vzteku zčervenáme, protože se zvýší krevní průtok kůží, a v chladu zmodráme, když většina kyslíku z krve přejde do tkání, protože se krevní průtok zpomalí.