Krevní cévy

Tepny (arterie) a žíly (vény) jsou 2 druhy velkých krevních cév v těle. Tepny jsou jako potrubí přivádějící krev ze srdce do tkání, zatímco žíly vedou krev cestou zpátky do srdce. Hlavní čerpací komora na levé straně srdce – levá komora, vypuzuje krev do hlavní tepny těla – do aorty. První její větve odstupují z aorty ihned, jakmile tato opustí srdce. Jsou to věnčité (koronární) tepny, které zásobují krví samotné srdce.

Téměř okamžitě, jakmile odstoupí z aorty, se levá koronární tepna rozdělí na 2 velké větve. Takže jsou vlastně 3 koronární tepny: 1 pravá tepna a 2 větve levé koronární tepny. Ve svém průběhu zcela obepínají a prostupují srdce, aby zásobily krví každou jeho část. Ostatní tepny vedou krev do všech dalších částí těla, rozdělují se nejprve do větví zvaných tepénky (arterioly), které nakonec přecházejí do sítě vlásečnic (kapilár). Levá komora vytváří značný tlak, aby protlačila krev tepnami až do periferie. Tlak, který dosáhne nafukovací manžeta používaná okolo paže při měření krevního tlaku, je stejný jako tak vytvořený maximálním stahem levé komory v aortě při každé srdeční kontrakci.

Stavba tepen

Tepny musí mít silnou a pružnou stěnu odolávající krevnímu tlaku, který je způsoben každým srdečním stahem. Zevní stěna tepny je řídká pochva z vazivové tkáně. Uvnitř ní je silná elastická a svalová vrstva, která dává tepně její pevnost a pružnost. Vnitřní povrch tepny je vystlán hladkou vrstvou buněk, zvanou endotel, které umožňují krvi hladký průtok.

Silná elasticita stěny tepen má zásadní význam pro funkci krevního oběhu. Většina tlaku každého stahu srdce je zachycena elastickými stěnami velkých tepen. Ty pak pokračují v protlačování krve vpřed v přestávkách mezi jednotlivými stahy srdce.

Tělesný tep

Když lékař cítí puls, cítí vlastně každý stah srdce přenesený na periferii. Každý stah je přenášen po stěnách tepen přesně jako vlna cestující po hladině jezera. Stěny tepen jsou elastické a roztahují se, aby převzaly počáteční sílu srdečního stahu. Později v průběhu srdečního stahu se smršťují, a tímto způsobem protlačují krev hladce systémem.

Puls lze cítit na řadě tepen, které leží blízko povrchu těla. Nejobvyklejším místem, kde je puls vyšetřován, je radiální tepna na zápěstí, kterou lze hmatat na vnitřní ploše zápěstí těsně pod palcem. Je doporučováno hmatat tento puls jedním či dvěma prsty jinými než palec, protože palec má svůj vlastní puls dosti intenzivní a mohlo by dojít k záměně. Pažní tepna (arteria brachialis) na paži má puls snadno hmatatelný na vnitřní straně loketního kloubu prakticky v linii procházející malíčkem.

Lékař může vyšetřovat puls také na krku na karotické tepně. Tento puls je hmatný asi 2,5 cm (l palec) pod úhlem čelisti. Puls lze hmatat také v třísle, v podkolenních jamkách, za vnitřním kotníkem a na hřbetu nártu.

Lékař může poslouchat velkou tepnu, například karotickou, fonendoskopem, aby odhalil šelest tepny při jejím zúžení. Šelest se projevuje jako pravidelný šustivý zvuk při každém srdečním stahu. Ten může znamenat částečný uzávěr tepny, i když puls je cítit zcela normálně.

Kapiláry

Vlásečnice (kapiláry) měří pouze asi 8 tisícin milimetru a jsou tedy jen těsně širší než jedna krevní buňka. Každá kapilára se skládá z velmi tenké vrstvy tkáně tvořící trubici, která je obalena stejně tenkou membránou. Celá stěna kapiláry je dost tenká , aby umožnila průnik určitých látek do tkání a z tkání zpět do krve. Regulace průsvitu kapilár je zajištěna svaly.

Kromě výměny látek mají kapiláry uložené v kůži další speciální úlohu – pomáhají udržovat tělesnou teplotu. Když je tělo horké, kožní kapiláry se rozšiřují, aby umožnily zvětšení krevního průtoku kůží nad obvyklé množství, aby se mohlo ochladit více krve.

Protože jsou tenkostěnné, jsou kapiláry zranitelné. Nejzranitelnější jsou kožní kapiláry. Jestliže je kůže rozříznuta nebo poškrábána nebo zraněna tupým úderem, dojde k poškození stěny vlásečnic a průniku krve mimo průsvit těchto cév. Pohmožděnina ("boule") je zevním projevem nahromadění krve v podkoží.

Kapiláry mohou být zničeny popálením, ale mají určitou schopnost regenerace. Ve vyšším věku nebo jako následek vysoké dlouhodobé konzumace alkoholu mohou kapiláry praskat a zanechávat fialové skvrny nebo načervenalé čáry.

Po průchodu kapilárami se krev vrací žilami směrem k srdci.

Žíly

Žíly (vény) jsou podobné tepnám v tom, že jsou podobně umístěny v lidském těle – tepny a žíly zásobující krví určitý orgán nebo tkáň často běží společně. Avšak jsou jiné zásadní rozdíly mezi žilami a tepnami. Například žíly jsou obvykle opatřeny chlopněmi zabraňujícími zpětnému toku krve, zatímco tepny tyto chlopně nemají; stěny tepen jsou vždy silnější než stěny žil odpovídajícího průsvitu, zatímco průsvit (lumen) bývá mnohem větší u žil než u tepen.

Žíly jsou trubice tvořené několika vrstvami. Zevní vrstvou je vazivo (tunica adventitia), střední vrstvou jsou svalová vlákna (tunica intermedia), daleko slabší než je svalovina arteriálních stěn, a vnitřní povrch žíly vystýlá endotel (tunica intima).

Další části

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Dob@Imports Microsoft.IdentityModel.Claims
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události