Bechtěrevova nemoc - Anamneza.cz

Příčiny/rizikové faktory

      Příčina Bechtěrevovy nemoci je dosud neznámá. Uvažuje se zatím o neznámých virech nebo bakteriích, ale také o poruchách látkové výměny. Stejně jako u jiných revmatických onemocnění  by mohly hrát roli také takzvané autoimunitní pochody, při nichž imunitní systém útočí proti vlastním tělním strukturám a vyvolává a udržuje trvalý zánět. Jisté je, že sklon ke vzniku Bechtěrevovy nemoci je dědičný. Asi u 80% postižených se na krvinkách vyskytuje určitý znak, takzvaný faktor HLA-B27. Jelikož však všichni nosiči faktoru HLA-B27 neonemocní,  předpokládá se, že musí přistoupit jeden nebo více dalších faktorů (např. infekce), aby nemoc propukla.

Průběh

      Bechtěrevova nemoc je onemocnění celého organismu, především však bývá postižena páteř. Přibližně u třetiny pacientů jsou zachváceny také kyčle a ramenní klouby, kolena a kotníky. Bechtěrevova nemoc začíná většinou nočními bolestmi v oblasti bederní části páteře (bolestmi v kříži), které mohou vystřelovat až do stehen. Mnoho pacientů hovoří v počátečním stadiu také o bolestech šíje, kloubů  a pat, o ranní ztuhlosti kloubů a o svíravém pocitu v oblasti hrudníku. Řídčeji bývá pozorováno postižení vnitřních orgánů - srdce, plic, ledvin a jater. Příležitostně bývá průběh zkomplikován zánětlivými střevními onemocněními nebo lupénkou (psoriázou).
      K onemocnění se však často (zhruba u 20% pacientů) přidává zánět oční duhovky. Nemoc probíhá pomalu a u každého jedince jinak. Fáze vyšší aktivity choroby - doprovázené silnými bolestmi, pocity rozlámanosti, ztrátou váhy, bledým vzezřením a příležitostně také horečkou - se střídají s relativně klidnými obdobími.

Následky

      Bolestivé záněty kloubů mezi obratly, mezi obratly a žebry či mezi křížovou a kyčelní kostí vedou ke zkostnatění kloubů a vazivového aparátu a nakonec k částečnému nebo v koncovém stadiu trvalému ztuhnutí celé páteře včetně křížové oblasti a kyčlí. Vývoj nemoci ke svému koncovému stadiu trvá většinou 15 až 25 nebo i více let.
      V pozdějším stadiu se mohou bolesti poněkud zmírnit  a nemocní si osvojují typické dopředu ohnuté držení těla (kyfóza). Kvůli tomuto postoji připadá pacientovi obtížné vydržet dívat se svému protějšku do očí. Tělo reaguje na pohyb bolesti uhýbavými pohyby, které nadměrně zatěžují jiné klouby - např. klouby kyčelní nebo  klouby dolních končetin. To ústí do drastického omezení pohyblivosti a celkového snížení schopnosti zatížení. Kvůli častým krajně bolestivým pohybům při každodenních činnostech bývá nemocný z velké části či úplně znehybněn.

Rozpoznání/vyšetření

      V počátečním stadiu nebývají potíže většinou nijak specifické a jsou proto nezřídka chybně posuzovány. Dnes však existuje značný počet kritérií, s nimiž zkušení revmatologové dovedou spolehlivě stanovit diagnózu. U většiny pacientů trpících Bechtěrevovou nemocí je možno nalézt alespoň čtyři z pěti následujících varovných signálů: 

• Počátek bolestí před 35. rokem života 
• Ranní strnulost páteře
• Pohyb přináší úlevu
• Mírný počátek příznaků 
• Trvání symptomů déle než po tři měsíce

      Při propuknutí nejasných bolestí zad se doporučuje co nejdříve vyhledat lékaře. Ten by měl důkladným vyšetřením (krevní vyšetření, rentgen, počítačová tomografie atd.) zjistit, zda by se při těchto potížích mohlo jednat o Bechtěrevovu nemoc.

Léčba

      Bechtěrevova nemoc zatím není léčitelná. Medikamentózní léčba se omezuje hlavně na protizánětlivé a bolest tišící látky (většinou takzvaná nesteroidní antirevmatika nebo kortikosteroidy), které sice uleví bolestem, ale nemohou zastavit průběh samotného onemocnění. Totéž platí pro léky z oblasti přírodních léčiv, které mohou pozitivně ovlivnit látkovou výměnu a celkový zdravotní stav. V úvahu tu přicházejí enzymové preparáty potlačující záněty, vitaminy, obzvláště vitamin E, nebo výtažky z kopřivy. Vedle léčby medikamenty jsou žádoucí aktivní a pasivní fyzikální opatření. V popředí stojí intenzivní a pravidelné cvičení, jež může zpomalit hrozící tuhnutí páteře a udržet co možná nejdéle její pohyblivost. Včasná diagnóza a brzké zahájení a důsledné provádění vhodných cvičení má rozhodující význam. Zpravidla jsou doporučována tato opatření: 

• Ambulantní odborné vyšetření revmatologem
• Po stanovení diagnózy péče ve specializovaných revmatologických nemocnicích či klinikách
• Péče na rehabilitačních pracovištích
• Zdravotní gymnastika - samostatné cvičení i s pomocí druhé osoby
• Nepřetržitá pohybová terapie ve zvláštních terapeutických skupinách pod vedením kvalifikovaných fyzioterapeutů (pohybové koupele/plavání v nejméně 30 °C teplé vodě, speciální gymnastika, terapeuticky upravený sport)
• Rozšířená odborná fyzioterapie (koupele, zábaly atd.)
• V případech těžkého pokřivení těla napřimující operace ve speciálních klinikách
• Podpora držení těla pomocnými prostředky, např.upravenými postelemi, matracemi, podhlavníky apod.

Morbus Bechtěrev a zaměstnání

      Často je pro nemocného možné vykonávat i nadále dosavadní zaměstnání. Ideální je činnost, při níž je možné střídavě sedět, stát a chodit. Dlouhodobému a jednostrannému zatížení (zejména v předklonu) by se mělo zabránit, právě tak jako zvedání těžkých nákladů, vystavení zimě a vlhkosti. Pro pracovní činnost by měl být používán upravený sedací nábytek. V obzvláště těžkých, popř. velmi pokročilých stadiích však Bechtěrevova nemoc může vést i k pracovní neschopnosti.