Nádory varlat

Zatímco většina útvarů a zvětšenin souvisejících s extratestikulárními orgány ( tj. s orgány mimo varlata ), které jsou uložené ve skrotu, je benigní (tj. nezhoubná ), většina hmatných zvětšenin varlat je naproti tomu maligních ( tj. zhoubných ). Nejzhoubnějšími nádory, které postihují varlata a které vznikají z tzv. primordiálních zárodečných buněk, jsou klasifikovány v závislosti podle stoupajícího stupně zhoubnosti jako seminom, zhoubnější je již teratom či embryonální karcinom, dále následuje teratokarcinom a nejzhoubnější z těchto nádorů je choriokarcinom.

Kapitoly

Příčiny / rizikové faktory

Etiologie ( tj. původní vyvolávající příčina ) nádorů varlat není známá. Testikulární nádory ( tj. nádory varlat ) představují značnou část solidních tumorů u mužů mladších než 30 let. Kryptorchismus ( tj. zadržení varlat, tedy stav, při němž varle je zadrženo ve svém fyziologickém sestupu z dutiny břišní do šourku a není tedy sestouplé v šourku ) představuje z hlediska možného vzniku malignity ( tj. zhoubného nádoru ) vysoce rizikový faktor, neboť incidence malignity ( tj. výskyt nově vzniklých případů onemocnění zhoubným nádorem varlat v průběhu jednoho roku na 1 tisíc obyvatel ) je u pacientů s kryptorchismem 2,5 až 20 krát vyšší. To bylo prokázáno i v případech, ve kterých byla provedena včasná chirurgická úprava polohy varlat. Karcinom vznikajicí z funkčních intersticiálních buněk testis ( tj. z buněk vmezeřené tkáně varlat ) je vzácný. Tumory vznikající z paratestikulárních struktur ( tj. z tkání ležících mimo varlata ) a funikulu jsou obvykle benigní ( tj. zhoubné ) – fibromy, fibroadenomy, adenomy nebo lipomy, ačkoliv se může objevit i sarkom ( tj. zhoubný nádor z mezenchymálních tkání – tedy podpůrných tkání ).

Chorobopis

Nejčastějším nálezem u testikulárního tumoru ( tj. nádoru varlat ) je zvětšení obsahu skrota, někdy spojené s bolestí v této lokalizaci. Řada nemocných přičítá zvětšení obsahu skrota nějakému malému proběhlému poranění, což umožňuje časovou orientaci týkající se prvního zjištění nádoru. Krvácení do rychle rostoucího tumoru může vést k lokální bolestivosti a citlivosti. Pevná hmota vyrůstající z varlat představuje vždy závažné klinické podezření na přítomnost nádoru varlat.

Následky

Prognóza nemocného se zhoubným nádorem varlat závisí na histologickém nálezu a rozsahu zhoubného nádoru. Pětileté přežívání více než 80 procent pacientů nacházíme u nemocných se seminomem lokalizovaným ve varleti nebo dokonce i u seminomů metastazujících do retroperitonea ( tj. při rozsevu druhotných ložisek nádoru do oblasti mimo dutinu břišní za pobřišnicí ). Naproti tomu pětileté přežívání u nemocných s vysoce maligním choriokarcinomem je naopak velice nízké, tento nádor je však naštěstí velmi vzácný. Ostatní typy nádorů varlat se pohybují z hlediska další prognózy pacienta mezi těmito krajními hodnotami.

Rozpoznání / vyšetření

Fyzikální vyšetření a ultrazvukové vyšetření pomohou lokalizovat nález na varleti. Diagnóza je ověřena následně biopsií ( tj. odběrem vzorku tkáně k histologickému vyšetření ). Diagnostická vyšetření mohou zahrnout rentgenová vyšetření a vyšetření počítačovou tomografií ( tedy CT ), scintigrafii ( tedy vyšetření pomocí aplikace radioizotopů ). Vylučovací urografie ( tj. rentgenová metoda zobrazení močových cest s pomocí nitrožilně podané rentgenkontrastní látky, jejíž vylučování se následně sleduje na postupně prováděných rentgenových snímcích ), a ultrasonografické vyšetření mohou prokázat existenci vzdálených metastáz nádoru varlat ( tj. druhotných nádorových ložisek v těle pacienta ). Laboratorní stanovení hladiny alfa fetoproteinu a podjednotek beta lidského choriogonadotropinu v krvi pacienta pomocí speciální techniky radioimunoeseje představuje významný marker z hlediska stanovení diagnózy a dalšího sledování nemocných s již prokázanými testikulárními tumory, a to především neseminomatózního typu. Vyšetření dutiny břišní pomocí metody počítačové tomografie ( tj. CT ) je důležité z hlediska možné diseminace ( tj. rozšíření nádoru ) a progrese ( tj. dalšího postupu ) onemocnění. Pedální lymfografie může poskytnout další informace z hlediska šíření tumoru.

Léčba

Základem léčení nádoru varlat je chirurgický zákrok – musí být provedena tzv. ingvinální orchidektomie ( tj. radikální odstranění varlat ). Současně se doporučuje operační transabdominální  retroperitoneální odstranění lymfatických uzlin ( tj. odstranění uzlin z oblasti ležící mimo dutinu břišní, tedy uzlin ležících za pobřišnicí, a to operačním přístupem vedeným přes dutinu břišní ). Takový operační zákrok se doporučuje především u dospělých pacientů s teratokarcinomy, embryokarcinomy a teratomy. Lze také použít radiační léčbu. Ozáření může být účinné u pacientů se seminomem za použití dávky záření 50 Gray ( 3000 až 5000 rad ) cílené na uzliny uložené v dutině břišní a mediastinu ( tj. v mezihrudí ) a supraklavikulární oblast vlevo ( tj. oblast vlevo nad klíční kostí ). Úspěch tohoto léčení však pochopitelně závisí na stadiu postupu onemocnění. Chemoterapie ( tedy léčení pomocí cytostatik – to znamená podávání léků, které blokují imunitu – tj. obranyschopnost organizmu pacienta ) prováděná cis – platinou v kombinaci s dalšími cytostatiky může vést k ústupu onemocnění a také ke kontrole metastáz ( tedy druhotných ložisek nádoru v těle ) u pacientů se seminomem  a také s některými neseminomatózními tumory.

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti.


Komentujte, hodnoťte, ptejte se!
Přihlašte se pomocí

nebo zadejte své jméno
Dob@Imports Microsoft.IdentityModel.Claims
Odběr novinek

Poradny

Kalkulačky

Poslední události